Enšpígl

Jak už u Yves Roberta bývá zvykem, jedná o se o originální a milý příběh. Není to přímo řachanda a hlavně po úvodním antréé nám spinká nejen hlavní hrdina, ale i tempo, ale pak se film nadechne do takové pohodově příjemné nálady a oslavuje mužskou svobodu a smysl pro fajnový nestresový život a já si u chlazeného láhváčka vysloveně lebedil a ten konec ? Zachoval bych se úplně stejně, ale úplně jako hlavní hrdina. Hudba Vladimíra Cosmy zase oáza pohody a pozivitvní nálady.

No jo no, námětem teda film originalitou moc nepřesvědčil a Olga Kurylenko v sobě potenciál akční holky přílši nemá. Ještě mě rozesmála ta lesbí scéna, protože to opravdu působí až komicky stůj co stůj ukázat, že hlavní hrdinka je lesba v tomhle filmu naprosto nepodstatná info, ale tak je to Netflix.

Dostal jsem od sousedky láhev vína, pizza byla na cestě a tak jsem hledal na netflixu adekvatní film a našel tenhle bonbónek. No jedním slovem nádhera. Volejbalový holky v kratesech proti uchylům, můžu chtít víc ? Ne ! Hlavy lítaj vzduchem, záběrů na ženský prdelky kolik je libo, spousty klíčových scén a dialogů, i když třeba osud minipsa co se zahryzne trenérovi do koulí určitě ochránce zvířat nepotěší, ale ten černej lak filmu prostě extremně sluší. Ježisku já jsem spokojenej, od teď beru jen volejbalový holky .

Nerad to Meganičce dělám, ale nedá se svítit. Jako pointa, že někde v africký prdeli bude řezba mezi drsňákama, teroristama a nasranou lvicí není špatná, ale bohužel tenhle film to nezvlád. Jednak je legrační, že komandu drsných kluků velí holka z komestickýho salonu. Ono ještě možná, kdyby uměla alespoň tu drsňačku zahrát, ale to Meg nezvládla a bohužel uřž to není ta sexy kost z transformers, nechápu proč se každá hollywodská holka nechá dojebat na plastice. A aby toho nebylo málo tak nám tam běhá digitální tygr, někdy to působí naprosto groteskně. Bassett je zjevně blázen, když si myslel, že spojení Megan Fox, digitální tygr, režisérská impotence a morální apel na konec zafungují.

Běda těm mužům, kterým bude žena předčítat knížku. Jo ženský to jsou úchylný bytosti o tom žádná.

On ten příběh, nebyl zase uplná novinka na poli válečných příběhů, ale jeho vyznění má nemalou sílu.

Já sem docela rád, že na zdejší hodnocení zcela seru a dal jsem si tenhle kousek. Musím říct, že chvilkama mě připomínal vztahový hrátky Woody Allena, ze začátku se to tvářilo jako, že vážně, pak šíleně, pak snově a závěr vastně OK. Jo bavil jsem se a ne málo. Jediný ty tuším dvě taneční vložky, to byl shit.

Rusáci vždycky uměli řežbu, ale tohle nebyl čistokrvený boj. Je tam dost dialogů a scén, který se film snaží posunout výš. Navíc několikrát to byli scény které postrádaly souvislost, prostě střih a jede se dál. Někde na pomezí 2- 3.

Námět skvělej, dověděl jsem se, že ťapiny stojej v Senegalu 10 Euro na noc a hlavni herečka Fatou N'Diaye mě přišla jako velká kočka i když teda u černošky, která je většinu filmu zabírána ve tmě tu jistotu nemám. Tím se dostávám, k záporům a to především způsob zpracování filmu, ne opravdu nejedu na drogách, takže absolutně nechápu co mě mistr předváděl. Kamera, jako ty vole, tohle točilo kdo ? Barvoslepej retard ? Někdo kdo právě vyšel po dvaceti letech z kopky, dostal kameru a uslyšel, drž tlačítko, to ani omylem ty tři hvězdičky, jedna buďme rádi.

Já jsem teda tomu vztahu absolutně nevěřil, uznávám že Ine Marie je kost, takže bratříček mohl neodoloat, ale nepůsobilo to nějak věrohodně a z toho chování co tam oba produkovali jsem byl poměrně zmatený.