lubi14

Předem podotýkám, že jsem si naprosto vědom faktu, že film je knižní adaptací, které se musí nějakým způsobem držet, a tudíž veškeré níže uvedené výhrady k ději nepromítám do hodnocení! Když jsem poprvé viděl trailer, říkal jsem si zase další horor – no tentokrát podle Kingovy knihy, tak by to snad mohlo být i fajn. Já se na ten film dokonce i těšil, když jsem viděl, jaký je kolem toho haló a všichni to vychvalují do nebe. Jo mimochodem spoilers ahead! Hned po pár minutách od začátku filmu mi bylo jasné, že jsem neměl chodit. Mě totiž přesně tyhle náměty (tragická smrt, láska dvou bratří, touha po pomstě a uvědomění si, že na tomhle zvráceném světě lidi stále dokážou nezištně držet pospolu), pakliže jsou kvalitně zpracovány, dostanou do kolen (no né že by takových filmů bylo nějak moc, spočítal bych je na prstech jedné ruky i kdyby mi z ní ufikly dva prsty (možná i tři), takže to se mnou ještě zas tak špatné není). Skutečně těch počátečních jeden a půl hodiny dostávala moje amygdala tvrdou a nelítostnou nakládačku – celý ten buildup byl absolutně bezchybný a já si před zahájením „velkolepého finále“ už v hlavě rozmýšlel, co si zítra musím koupit za prášky. Počínaje od úžasné, emotivní a srdceryvné úvodní scény, přes odhalování problémů a starostí hlavních i vedlejších postav a naprosto přirozeně a uvěřitelně působící humorné pasáže, až po akčně-hororové scény, u kterých vám vzroste tep do vskutku nepohodlné výše, vše fungovalo nejlépe jak mohlo. Měl jsem dokonalý přehled o všech postavách, znal jsem jejich motivy, situace, povahy, silné i slabé stránky a jejich vzájemné vztahy – dalo by se říci, že jsem byl doslova uvnitř filmu. Když vtom přišla jedna neočekávaná věc – finále, které nestálo za moc. Rozhodně netvrdím, že by bylo nějak špatné a filmu ve výsledku nějak škodilo, nicméně potenciál byl někde úplně jinde. Pojďme si zrekapitulovat, jaká byla situace po prvním opuštění Pennywisova domu: Klaun žije a je hrozba pro město, Georgie je mrtvý (asi), Billovi to vadí, Beverly miluje Billa, Ben miluje Beverly, Bill miluje Beverly, všichni teeni z party jsou naživu. No a teď si to porovnejme jaká je situace na konci filmu: Klaun žije a je hrozba pro město, Georgie je mrtvý (určitě), Billovi to vadí, Beverly miluje Billa, Ben miluje Beverly, Bill miluje Beverly, všichni teeni z party jsou naživu – no já nevím, ale moc se toho nezměnilo že? Únos Beverly Pennywisem pak působí jenom jako takový „plot device“, aby k nějakému finále vůbec mohlo dojít a postavy měli nějakou druhou motivaci se Tomu opět postavit. Celý souboj hlavních protagonistů s klaunem působí spíše odlehčeně a lépe by tvůrci udělali, kdyby se nesl ve více dramatickém duchu. Je to vlastně strašná škoda, protože by stačilo mít ke konci větší koule, aby to to pomyslné kopí, které si tak důkladně hledalo cestu k mým životně důležitým orgánům, do mě narvalo tak nekřesťanským způsobem, že kdo ví, zda by jen ty pilulky stačily. Soundtrack je povedený, některé části stojí za to si poslechnout i „jen tak“ a Benjamin Wallfish se pomalu ale jistě stává mým oblíbeným skladatelem. Herecké výkony jsou naprosto autentické a obsazení hlavních hrdinů se povedlo na jedničku. Jaeden Lieberher jakožto hlavní postava a lídr, koktající Bill, díky jeho charismatu mnohých scénách vyniká nad ostatními hereckými kolegy. Bill Skarsgard jako krutý a nelítostný klaun naopak působí dosti nevyužitý (byť po herecké stránce je to koncert!) a jediná opravdová scéna, kde vynikl se vším všudy byla úvodní scéna s Georgiem. Ve zbývajících scénách se nevyhne typickým klišé momentů ala „Našel jsem jednoho, můžu ho teď i zabít, ale neudělám to, protože se blíží jeho kamarádíčkové, půjdu radši po nich“. Lekaček bylo pramálo (některé byly i nečekané) a filmu to jedině prospívá. Celkově ty dvě hodiny utečou strašně rychle a nebudete se nudit. To je zkrátka top a jediná otázka zůstává, zda na druhé pokračování budeme muset čekat 27 let nebo jen 27 měsíců.