curfew77

Pro dnešní mladé asi těžko k pochopení, ale na sklonku socialismu byl tohle filmový kult a Frankieho Relax absolutní hitovka. Pamětníkům kinopremiéry tenhle film nezestárne asi nikdy. Tuny neskutečných hlášek, solidně odvázaná erotika, příběh od začátku do konce odsýpá a všechno v něm má vnitřní logiku, včetně krutého finále. Podobně zábavnou a přitom trefnou sociální sondu už od převratu nikdo natočit nedokázal. 100 %. PS: Životní role Romana Skameneho výstižně rámující jeho pozdější neslavné osudy. "Kikino, hoď nám sem dvě vodky, Sparty... a já to potom nějak zaplatim!" :)

Točit ještě Olmer umí, míněno tedy po technické stránce. Jenže k čemu to, když příběh nenabízí nic než bláboly, naprosto nepravděpodobný vývoj původních postav (Potměšilův Martin půjde ze škodovky nakonec vystudovat práva? to jako vážně?) a rádoby ostrou, ale ve skutečnosti zcela mimózní kritiku všeho a všech? Není to zas až takový průser, jak to vypadá, ale druhý díl je jednak naprosto zbytečný a navíc podráží nohy skvělému (a na svou dobu bez nadsázky průlomovému) původnímu filmu. Nenechte se mýlit, potenciál pro kvalitní pokračování ze současnosti BONY A KLID určitě měly: to by ale nesměl scénář dvojky psát Olmer, ale (aspoň) znovu John. 30 %.

Svižně to odsýpá, ale scénář servíruje ta nejomletější klišé od chlastu přes dcerku s leukémií až po románek letušky s druhým pilotem, a pokud se při závěrečných titulcích pokusíte pěkně v klidu od začátku zrekonstruovat původní superkomplikovaný záporácký plán, dospějete k závěru, že větší naději na úspěch by nejspíš měl únos celého letadla na Mars. Třeba o bezmála dvě desetiletí starší CON AIR dává téhle Serrově polojednohubce s přehledem na prdel a ještě se u toho nebojí přiznat nadsázku. 50 %.

Já vám nevím... Sympatický pokus připomenout dopingem prosáklou éru socialistického sportu, dobové dresy a drsný tréninkový dril asi ok, ale z příběhu vám v hlavě zůstane jedno velké klišé. Postavy až na jedinou výjimku naprosto bez věrohodné motivace, nápad dostat dceru na Západ díky tajnému píchání anabolických sraček by byl hodný Bohnic v kterékoli době, notabene když cílem má být tatínek, který se na rodinu v podstatě vyfláknul. Dobová stylizace? Zatímco v takové LÁSCE Z PASÁŽE, která se v roce 1984 točila, vypadá Praha jako malé Las Vegas, ve FAIR PLAY, které se témže v roce odehrává, působí naopak jako Severní Korea - realistické není samozřejmě ani jedno. Československo plné rodin jen jen se třesoucích na emigraci? Způsob, jakým je "vystavěn" milostný vztah hlavní hrdinky, je pak jednoduše k smíchu. Abych jen nekritizoval, výborné je mužské herecké duo Roman Luknár a Roman Zach, k vidění je opravdu pozoruhodné poprsí Evy Josefíkové a atletické závody jsou jakž takž realistické. Pomýšlet na Oskara snad ale tohle nemohlo ani vteřinu. 55 %. PS: Ano, kdyby film končil v přesně opačném gardu a neslavný olympijský bojkot mu dal ironicky hořkou korunu, měl by příběh aspoň originální tečku. Takhle nemá po dramatické stránce vlastně nic. PPS: Pokud tedy samozřejmě není skrytým poselstvím, že úplný začátek a konec je natočen v místech, kde je pohřben jeden ze psů legendy české filmové kritiky Františka Fuky (jak se můžete dozvědět v jeho recenzi tohoto snímku na FFFilmu) - obě ty scény jsou ostatně natolik banální a plytce nedějové, že by tam ten tajemný skrytý význam snad nakonec opravdu být mohl...

Dziga Vertov meets Dostojevskiy at Oregon, aneb ten typ filmů, kde i auta jezdí třicítkou, aby to bylo opravdu echt art. Dokud se ještě plánuje a na tom buduje napětí, dá se to přežít, jakmile se ale děj zlomí, začne to být místy k nepřežití. Dakota absolutně asexuální, Jesse hraje zásadně jen obličejem a Sarsgaarda jsem nepoznal. Pokud nejste milovníci Umění s velkým U, nenechte se zlákat známými jmény a vyhněte se NIGHT MOVES obloukem. 50 %.

... protože Singer není Vaughn. DAYS OF FUTURE PAST mají leccos z toho, co bylo skvělé na FIRST CLASS, ale není toho dost. Už roztahaný úvod napoví, že tentokrát si občas zívnete, prakticky všechny scény z budoucnosti totiž vypadají jako pátý vývar z TERMINÁTORA a stará parta (kterou jsem ale naštěstí stejně nikdy nemusel) víceméně jen postává kolem a čeká, jak to dopadne. Návrat do 70. let konečně znovunakopne to nečekané kouzlo předchozího dílu, bohužel to ale místy hodně drhne a to jak logicky, tak dynamikou děje. Nebýt McAvoye s Fassbenderem, bylo by to pouze za tři, takhle ještě čtvrtou přidám, ale pro mě osobně trochu zklamání. Jenže měl jsem to tušit - Singer zkrátka není Vaughn. 75 %. PS: Infantilní font úvodních a závěrečných titulků bude - zřejmě? - něco jako trademark celé x-mení série (opravdu byl i v předchozím dílu?), což nic nemění na tom, že cool a badass byl tenhle styl naposledy asi tak v roce 1994: možná je tedy nejvyšší čas myslet na to změnit budoucnost, než k ní opravdu (znovu) dojde.

Nejpozději po patnácti minutách se spustí tak ultradementní scénář, že by ho člověk pohledal i ve filmografii obou slavných S, takže se vám po celý film vkrádá otázka, proč se proboha oba staříci spojili právě pro tenhle projekt. Jsme ale tak trochu zvyklí, pročež vlastně stačí jen nemyslet na to, jestli by se komukoli vyplatilo investovat obří ranec peněz do "zmizení" nepohodlného kumpána ve vězení plném podobných smolařů, místo aby dotyčný zvolil starou, lacinou a lety prověřenou metodu s betonovýma botama, kulkou do hlavy a dnem moře. No nic. Zaujal výborný Caviezel a našly se dva tři dobré fóry, plus jeden (asi) nechtěný, kdy jeden z vězňů varovně pronese směrem ke Slyovi, ať radši doufá, aby jeho plán útěku "kurva vyšel", načež ho vedle stojící Arnold kamarádsky ujistí "Neboj!". Poprvé a naposled jsem se zasmál nahlas :) Švédská režie naprosto unylá, Stalloneho svěšené koutky očí a Schwarzeneggerova vypelichaná bradka místy k pláči, celkově zapomenutelné do pěti minut. 50 %. PS: Musím si to ovšem pustit ještě jednou, protože přísahám, že napoprvé jsem slyšel Stalloneho postavu tvrdit něco jako "voda v toaletě se točí doprava, takže musíme být na severní polokouli". WTF?!?

Příjemné překvapení, protože WE´RE THE MILLERS je suverénně nekorektní a zároveň velmi zábavná komedie, v níž mi poprvé (UPDATE: ok, tak podruhé, poprvé to bylo v SHE´S THE ONE) v dějinách Hollywoodu byla sympatická i Jennifer Aniston. Konec to sice víceméně celé pohřbí, ale několikrát jsem se nahlas zasmál, což se mi od MÉDI stalo poprvé. 80 %.

Lenka Kořínková nikdy nebyla (a už ani nebude!) víc sexy. Sedmidílní "Bakaláři" z kombajnérského prostředí, což je pro dnešní smrady nejspíš stejné sci-fi, jako byla pro nás 2001 VESMÍRNÁ ODYSSEA. Bitva o lakrumáčky může začít! 60 %.

Zábavné, trefné a především mile ironické. Nikdo a nic se tu nebere moc vážně, což zachraňuje jinak dost kontroverzní a sporné téma. Zas taková legrace to v reálu rozhodně nebyla, ale Julia Roberts ve vaně už pomohla zachránit větší sračky. 65 %.