El.Negros

Jak to jen kulantně vyjádřit….hmm, už to mám. Co se stane když chlapovi uříznete koule? Ztratí polovinu mozkové kapacity. Přinejlepším.…. Nic proti starému dobrému transgender kulořezu, ale zdá se mi, že babochlapům Wachowským to ubralo nejen pár gramů na váze , alebržto i několik tun na soudnosti výběru tématu. K filmu není moc co dodat. Vezmete docela slušnou knihu o lidech a jejich trablích se svobodou, strachem a lidskou chamtivostí, která se odehrává v různých časových rovinách a zmrzačíte ji do scénáře, aby se vešla do divácky stravitelných 165 min. No a pak z toho uděláte rádoby sofistikované puzzle pro dostatečně zprůměrovanou populaci diváků. A světedivse, drtivá většina se pak může strhat ve vysokém hodnocení, jelikož zapli všech pět popcorneuronů a dali si to vítězoslavně po několikerém shlédnutí dohromady. Všichni zde hrajou seč můžou, hudba dobrá, efekty oukej, ale prostoru na vykreslení podstaty celého děje a charakterů jednotlivých postav je žalostně málo. Jako by se někdo snažil najednou vyprázdnit svých 10 včerejších piv do malinkého urologického kelímku…to prostě nejde, vyzkoušejte to někdy. Žádná revoluce se nekoná, asi třeba počkat až se W&W překlenou přes klimakterium jejich momentální neschopnosti natočit pořádnej biják. Pusťte si radši znovu Svěrací kazajku nebo Loopera.

Na snímek jsem se těšil především kvůli hereckým výkonům a nezklamalo mě to. McDonaghovu tvorbu moc neznám a jeho Sedm psychopatů jsem ani nedokoukal. Nicméně si myslím, že to chtělo pořádnou dávku masových koulí, jít do konceptu: vlastní scénář-vlastní režie- vlastní produkce. A setsakra se to vyplatilo. Není to zdaleka recept na skvělý film, ale když má rejža/scenárista nadhled, pak se dílko podaří, jak se dařit má…. Příběh naprosto nenuceně a s notnou dávkou humoru odkrývá na první pohled nejbolestnější americká témata, ale záhy zjistíte, že jde mnohem více do hloubky. Ztráta, touha kohokoliv obvinit, odplata, zákon, nemoc, bolest, odpuštění atd….no nebyl to úplně lehký úkol všechno skloubit a zároveň nepůsobit jako nudnej mravokárce. McDonagh ale zvolil univerzální klíč - jednoduchost vyprávění, humor a krutopřísně husté herce. Ve skrytu duše bych si přál třeba volně navazující trilogii, která by se zabývala osudem protagonistů. Tento typ komorních snímků je možná lepší vychutnat v klidu domácím, bez křupání popcornu, šustění obalů a omamující vůně nově pořízených přítelkyň.

„A jéjej, další kapitalisticko-fúzní-cashcow“, pomyslel jsem si, když jsem na todle kráčel se svou menší dna kopii do kina. Přiznávám ale, že se mi po dlouhé době (oproti animákům v posledních letech), nechtělo spát. Dokonce mě to bavilo a v nanosekundových intervalech i dojímalo. Ale…. pořád to na mě působilo jako výborně zkonstruovaný německý stroj na prachy. Všechny součásti příběhu do sebe zapadaly s lejzrovou přesností. Všechny barvy působily příjemně a vyváženě, sympatie a emoce se dávkovaly s chronometrickou pečlivostí a disciplinovaností, jako na přátelské návštěvě u doktora Hannibala Lectera. Takže jo…nebylo to vůbec špatné, ale opět fňukám a štkám nad dobou minulou, osamocen ve sprchovém koutě laboratoří Walta Disneho, kdy měli hoši z Pixaru koule dělat něco trochu více inovativního. Třeba jejich počiny před rokem 2010!. Jináč doporučuju jako alternativu na podobné téma The Book of Life (producírovanou Guillermo del Toro) , ovšem v origo znění.

Co se stane, když nasekáte pár totálních sociopatů, brutálních vrahounů, okořeníte kickass muzikou, zasypete hodně špatným koksem a necháte pod zemí několik měsíců kvasit ? Asi tak tohle….. Superhutnou atmosféru vyšperkovanou humorem tak morbidním, že by z toho dostal depresi i Charles Manson, jsem u nových snímkú na tohle téma nezažil. Zatím jeden z nejujetějších hororů co jsem měl tu čest vidět. Drtivá většina CGI mongoloidních rádoby strašidelných hororů může jen závistivě masturbovat.

Měl jsem trošku strach z toho, co na mě vyhřezne z plátna, ale mé obavy byly tentokráte liché. S naprostým klidem normálního fanouška Star wars říkám, že to byl konečně plnohodnotný nástupce staré série. Tento díl se mi líbil mnohem více než předchozí (pro mě zcela chaotický a nevyvážený) filmek Síla se probouzí. Rian Johnson vsadil na riskantní scénář a trošku provokující vyprávění příběhu. Povedlo se mu zajistit nábor nových (mladých) fanoušků a zachovat si tvář, či nedejbože i uspokojit mnohé stařešiny (včetně mě). Krásně jednoduchý děj, u kterého se člověk pěkně odreaguje – tím mám na mysli, že se hned neztratíte v zápletce a nejste nuceni si pamatovat 20 jmen a dějových linek. Adam Driver (nástupce Darth Vadera) konečně nevyznívá jako teenager co zrovna dostal zaracha a zlostně si hraje se svým mečem zavřený v pokojíčku (na rozdíl od Síla se probouzí). Dostal větší prostor a hravě zvládl dvojakost svého temného charakteru. Řekl bych, že to zvládl lépe než sám Darth Vader. Daisy Ridley též zvládla vše na jedničku a síla ji zjevně v tomto díle provází. Hvězda dolů za Phasmu a Snokea – nějak jsem nepochytil, proč tam vlastně jsou. Byli nadbyteční jako Lucie Bílá na koncertu Rage against the machine. Asi někdo stříhal a stříhal, až z nich zbylo 90 sekund nutného zla. Je jasné, že jaterní skvrny herců z legendárních dílů IV,V,VI musí nahradit při restartu někdo s mladší pokožkou, abychom se na film stále dívali se zalíbením. Říkám si tedy, proč ne? Zablokovaní hateři atˇ si klidně doma leští svého Hana Sola, či princeznu Leiu (evidentně mám na mysli figurky z poličky) a vzpomínají na své dětství. My ostatní se budeme těšit na další díl v tomto duchu. A kdo chce něco jiného, pak jedině Kurosawu a Sedm Samurajů.

Mno tak nějak jsem přemýšlel, co bych k tomu vůbec napsal. Bavil jsem se asi 20 minut z celého nepochopitelně natáhnutého filmu. Když bych upustil od srovnání se starým filmem, tak stejně musím říct… WTF?! Jako nebyl to fail, ale čekal jsem mnohem mnohem více. Předchozí film byl vlastně v základu love story nabitá emocemi. Tohle na mě vyznělo stejně sterilně a chladně, jak návštěva u replikantské tchyně. Mám Goslinga docela rád, ale spíše jako sociopatického vraha s pokerovou tváří. Todleto prostě dal na hezkou trojku. Možná by jeho hraní nevyznělo tak blbě, kdyby v poslední třetině nevpadl do filmu Ford, který převzal lusknutím prstu celý snímek. Člověk si pak řekne, že byl vlastně trosku okraden, že to mohl celé opět odehrát jen Ford a mladej Gosling si mohl zahrát nějakého vedlejšáka a naučit se, jak se opravdu hraje. Příběh opět ze začátku docela vpoho, ale co se začal točit do biblických tónú a až násilně sám sebe zamotával, začal jsem si opět myslet, že v té Americe snad nedokáží nic jiného vymyslet. Chceš silný příběh? Přečti si stokrát bibli a zajdi se pomodlit do kostela chlapče….jo a nezapomeň minimálně 3 dějové uzlíčky, ať si lidi nepřipadaj tak pitomě! Tak se to v améru poslední dobou dělá. No…Jak říkám, pár dobrých momentů tam bylo… konkrétně těch pár minut akčních scén a pak vztah Goslinga s virtuálním produktem (rozuměj ženou) Tyrellovy megakorporace. Bohužel, ačkoliv jediný opravdu originální to nápad, tak ho úspěšné amputovali a zmrvili ve jménu zbytečných dějových twistů. Jinak bych úplně v klidu viděl tuhle myšlenku rozvinutou – zvlášť v dnešní době, kdy se dobrá třetina sociálních vztahů odvíjí ve virtuálním prostoru, by to mohlo publikum docela oslovit. Nějak mi navíc vadilo i zpracování efektů a celého světa. Absolutně na mě nedýchl ani závan cyberpunku, ani atmosféra ulic. A ani umělecké zpracováni nebylo úplně kulervoucí – spíše vyznělo jako nějaká vykrádačka kulis a scénografie z nedávných scifíček. Když si v původním filmu dával Decard nudle u stánku, úplně jsem cítil tu špínu z ulice protkanou vůni z okolních stánků a železitou pachuť všudypřítomných technologií. Ted jsem necítil nic, jen desinfekci. Svět, ani děj mě nedokázali vtáhnout do víru filmových událostí. Čili….jedna hvězda za snahu a další za Forda, který opět ukázal hošánkům a holkám jak na to . Poslední za naději, že to třeba celé bude dávat větší smysl u directors cut.

Musím uznat, že jsem se už dlouho takhle nebavil. Od začátku až do konce naprostá jízda. Je radost vidět, když se sejde dobá parta lidí a divák na tom vidí, jak je to bavilo hrát. Takový jsem z toho měl pocit. Komixovka má překvapivě konzistentní děj a kupodivu jsem se v něm neztrácel. A navíc úplně nově zakomponovali emo scény, které vůbec nevadí a sedí, jak becherovka v Zemanově ústní dutině Nó, musím říct, že se tento díl, jak vtipem, tak příběhem a vůbec celkovými bláznivými nápady, hodně povedl. Měl jsem chuť si celou partičkou zajít na pivko a vyvést taky nějaký bláznivý kousek.

Spidey, Spidey…kolikrát tě ještě vyrabují.... kolikrát znesvětí legendární a vtipnou předlohu, až z tebe nezbyde nic než jen seschlá pavoučí, genderově a rasově vyvážená kostřička kdesi vzadu filmové garáže ? Asi tak dlouho, co budeš svou zlatou pavučinou omotávat pubertální mozečky….. Tenhle snímek je především extrapruda, kvůli všem hyperkorektním úpravám všitých velmi násilně do scénáře. Ani Michael Keaton to nezachránil. Každý ví, jak to skonči, a že Spidey dá každému do držky, ale jde to dělat i zábavným způsobem. Bohužel žijeme v době, kdy je vše podřízeno zcela nudnému, ale všemocnému zisku. Poslední koukatený Spidey byl od Sama Raimiho, (říkejte si co chcete chlapci a děvčata).

Beru to jako prequel k filmům o syntéze legendy King Konga a světoznámé Godzilly a její povedené partičky nepřátel. Opravdu nic víc, než přípravu na těžbu dolárků sypajících se ve velkém z těsného objetí velkých monster. Herci si na plátně zcela jasně pouze odbývají svou dobře placenou práci ve zcela předvídatelném příběhu, kde už dozajista nic nepřekvapí. A už dlouho se mi nestalo, že bych u filmu zaspal a v duchu se modlil, že se proberu na finálních 10-15 minut. Hrozná nuda. Mrkněte se radši znovu na Konga od Petera Jacksona - zde jde vidět opravdový vztah k tématu a samotné formě a ne jen nekompromisní těžba peněz.

Téměř klasická tragédie s komediálními prvky inspirována nesmrtelnými kousky z pera W. Shakespeara. Film je protkán černým humorem a vtipem, napínavou zápletkou a husí kůži nahánějící atmosférou mezilidských vztahů. Dává tak vyniknout neoddiskutovatelným schopnostem hereckých mohykánů (Kate Winslet, Judy Davis, Hugo Weaving), ale také mladým tvářím, jež hrají jako o život. Vše od kulis, kameru přes kostýmy až po scénář a režii je stylizováno v divadelním duchu a člověk brzy získá dojem, jako by si zašel na skvělý divadelní kousek na Broadwayi zabalený do Áčkového formátu filmové produkce. Na druhou stranu, v dnešní době tento styl filmování nepatří tak úplně do mainstreamu, takže se nemusí líbit všem. Diváka budˇ zaujme hned od začátku nebo vůbec. Pokud by někdo chtěl syrovější alternativu na podobné téma, pak bych doporučil Lars von Trieruv Dogville.