Enthu

Toto je podruhé, co se zblízka setkávám s historií Japonska. Mé první setkání bylo, když jsem četla knihu Šóguna, načež jsem se rozhodla, že bych mohla zkusit nějaký film. Sedm samurajů se pěkně povedlo. Ačkoli zprvu mi lezla na nervy určitá postava, ale postupem času jsem si ji dost oblíbila. Popravdě, měl své vlastní důvody, proč se tak chovat. Ale hlavně pokud nedokážete u filmu vydržet dlouho, doporučuju kratší stopáž.

Ranga jsem viděla v televizi, ale byl to jen kousek, kdy jsem radši přepnula kanál. Po velmi dlouhé době jsem se na něj podívala, překvapivě i na celý film. Hlavní "mužská" a "ženská" postava mne neoslovila, ba nesedla mi. Jediný, kdo mi sedl, byl indián. Dále se mi nelíbily určité ztvárnění zvířat. Jak velikostí, tak i mluvou.

Od filmu jsem toho očekávala víc, taky když se o tom dost povídalo, jak je to dobré. Tak jsem si to tedy musela pustit a pro mě je to průměr. Takže mám menší radu, moc od toho neočekávejte a nebudete zklamáni. K tomu jsem si nějakým záhadným způsobem nevšimla, že to bude muzikál a bylo to pro mě dost velkým překvapením. Možná to je také trochu důvodem, proč hodnotím film třemi hvězdičkami. Alespoň pro příště jsem poučena, že nemohu dát na názor veřejnosti a zbrkle se podívat, aniž bych se podívala, co je to za žánr.

Nečeká-li člověk moc od tohoto seriálu, dokáže se u něj pěkně odreagovat. Od diváka se ani nečeká uvažování nad dějem. Spíše se celkově soustředí na to, aby se divák pobavil a byl i šokován, je-li to možné. Také se zde najdou i chvíle, které dokážou vytvořit na obličeji úsměv. Celkově mi přijde, že je to vhodné zhlédnout během líného odpoledne, kdy nemá člověk co na práci.

Vracíme se několik let zpět, abychom se mohli seznámit s Na Jeong a jejími spolubydlícími, z nichž jeden bude jejím manželem. Přijde mi dobré, že si divák může typovat, koho si hrdinka vybere. Postupně po dílech získáváme drobné nápovědy, které nám pomáhají při hádání. Rozhodně tento seriál je pln vtipných scén, u kterých jsem se dosti nasmála. Dále je pěkné, že se člověk něco málo dozví o tom, jaké to tehdy bylo v Koreji.

Film, který toho moc neslibuje a také to tak i je. Je pěkně vymyšlené, že čokoláda do dospělé Liang přivádí duši jejího bývalého já, konkrétně šestnáctileté teenagerky, která ovlivňuje okolí a vytvoří i zamilovaný trojúhelník. Dá se říci, že z filmu si člověk může vzít i ponaučení, že se nikdy nemá vzdát svých snů. Jen si vezměte Liang, která přestala kreslit a kvůli malé Liang opět začala, a jak pak dopadla.

Seriál jsem sledovala s tím, jak vycházely díly, a dostal se mi pod kůži. Je pěkné, jak objevujeme nové osobnosti. Můžeme i hádat, která další osobnost se objeví, a také postupně hádat, co způsobilo, že hlavní hrdina, má tolik osobností. Nejvíce mě dostala Yo Na, díky které musím obdivovat Ji Seonga, že to dokázal tak přesvědčivě zahrát, obzvláště scény s Yo Nou a Oh Rionem.

Parta rádoby zločinců, kterou byste nikdy nedali dohromady, jelikož v momentě co se k nim otočíte zády, by se povraždili, se dají dohromady. A to je na tom nejlepší, zprvu nepřátelé a pak taková parta, ve které určitě nebude nouze o vtipkování, ale i o vzájemnou pomoc. Hudbu zde musím hodnotit kladně, jelikož se mi stává, že si jí u filmů moc nevšímám, ale tady jsem ji věnovala pozornost, takže dá se říci, že má u mě další plusové body.

Vhodný film na odreagování, kdy si nechcete nad ničím přemýšlet a jenom si užívat podívanou a popřípadě zabít nějaký čas. Hádám, že většinu diváků dostane to, jak byla Dory za mlada roztomilá. Dále musím říct, že se tu nedá čekat mnoho vtípků, jelikož film hraje na emocionální stránku člověka. A dá se říci, že i chce, aby ostatní pak u konce byli dojatí.

Film, ve kterém se vyskytují zombie, bývá už někdy předem odhadnutelný. Ale viděl někdo zombie ve vlaku? Popravdě, není to zrovna pro mě typický námět pro film. Musím říci, že filmu se povedlo vyvolat chvíle plné napětí, kdy chcete, aby to všichni zvládli a dostali se do Pusanu, kde budou v bezpečí. Také se vyskytnou i chvíle, kdy byste určité osoby nejradši zavraždili, a pomalu křičíte na obrazovku, jestli není náhodou slepý, když je jasný, jaké úmysly má daná osoba. Ke konci se u vás snaží vyvolat slzy, což se dá i říci, že se mu to povedlo, zvláště když se tamní hrdinové dostanou pod vaši kůži.