Pohrobek

Na tyhle staré disneyovské dobrodružné příběhy nedám dopustit - zvláště pokud jsou zpracováním tak kvalitní předlohy, jakou Stevensonův Únos bezesporu je. Zajímavý dobrodružný příběh s kupou rázovitých postav - nejvíce vyniká zřejmě věčně nedoceněný Peter Finch. Já jsem se na to díval ale kvůli druhé roli Petera O'Toola a celou dobu jsem hádal, koho vlastně hraje. Skoro jsem ho přehlédl, ale jestli to byl ten dudák Robin MacGregor, nezačala O'Toolova kariéra vůbec špatně (Ještě jsem neviděl Savage Innocents).

Skutečně výborný, i když značně děsuplný nápad, díky čemuž jsou ty části filmu, kdy Gibson trpí svou schopností, naprosto excelentní - "necenzurované" štěbetání dcery, konkurentky i všech ostatních příslušnic něžného pohlaví, které se tu vyskytují. Na to se dá dívat stále dokola; škoda jen, že ten závěr víc než jednou nemusím.

Příběh mladé, krásné dívky, která si za svou láskou i životním štěstím šla navzdory všem překážkám. Klišé je tu skutečně dost. Pozitivem je však rozhodně ona mladá krásná dívka, kterou tu Gabrielle Anwar ztvárnila dost mile a sympaticky. Po dlouhé době jsem měl u závěrečného "dramatu" poměrně příjemné pocity (No, vlastně - neměl jsem ty nepříjemné). A ještě je zajímavá ta artistická disciplína, kterou Sonora provozuje; s tím jsem se setkal poprvé. Jedná se o skoky s věže na koni - nevím, jestli to ještě funguje, ale na olympiádu bych to rozhodně zařadil.

V žánru filmu pláště a dýky to je slabé - avšak především rozpočtem, na což doplácí výprava a nijaký kompars. Jinak pro milovníky tohoto typu francouzského romanticky-historického filmu se rozhodně o ztrátu času jednat nemůže. Zaujmou sic skrovné, avšak věrohodné kostýmy, které skutečně trochu připomínají francouzkou módu "františkánské renesance" 20. let 16. století. Také se tu nevyskytuje žádná zcela vůdčí postava, i když nevím, jestli to není spíše kvůli neumětelství scénáristy.

Alespoň o dvě úrovně výš než ostatní filmy o trablech rodičovství. Film má dvě strany mince, které se zdařile doplňují a nikdy nesklouznou k samoúčelnosti - co se té komediální i té vážné, trochu potlačené, týče. Naprosto skvělé je skoro celé herecké osazenstvo. Trochu více na mě zapůsobila ženská herecká polovička - Wiest, Steenburgen a dost mě překvapila suverénní Martha Plimpton. Ovšem i u Steva Martina se jedná zřejmě o jeho nejvkusnější a nejpřijatelnější roli. Dále stojí za pozornost tvrdý dědeček Jasona Robardse, zcela nezodpovědný synek Toma Hulce a poněkud vygumovaný závodník Keanu Reevese.

Z žánru tarantinovské "postmoderní" gangsterky se jedná určitě o nadprůměrnou záležitost, která se většinou nebere příliš vážně - a ta sentimentální místa o lásce, přátelství a dokonce rodičovství představují odlehčení, které se dá vcelku snadno překousnout. Zaujmou rozhodně dobré herecké výkony (mě překvapil zejména Treat Williams) a celkově "konsistentní" galerie klaďasů i těch "zlých" vrahounů.

Věčný souboj pohlaví v žánru romantické komedie v zajímavém a dost nápaditém podání. Zaujmou však především charismatičtí hlavní hrdinové James Cagney a Bette Davis, která je tu zvlášť roztomilá. Nechybí obvyklé ingredience těchto vztahů a jako přidávek má film v sobě i cosi z dobré grotesky (Bette vyskakuje z letadla na kaktus a Pop Tolliver jede s Joan z města).

Bezchybný thriller, který s přehledem strčí do kapsy většinu svých dnešních následníků. Od začátku - představování protagonistů - po odzbrojující dramatické pasáže, jež nás nutí zadržovat dech, našlapaná podívaná bez slabých míst. Výborný Yves Montand, kterého tento film přes noc proslavil. Ještě suverénnější je ale představení Charlese Vanela, jenž se postupně mění z chladnokrevného gangstera až na roztřeseného "strašpytla.

Moc vychovávání na úkor vtipu. V každém případě hanáčtina nemá chybu.

Tohle byla ale geniální sebranka! Mezi ty vykutálené lenochy, kteří volají na svou manželku, aby k nim donesla jejich kolegu, by mnohý filmový fanoušek zapadl - ani by nevěděl jak!