Ondr0n

Nejsem ten typ, který by dával odpad! snímkům, do kterých šlo tolik práce jako tady do Lvího Krále, ale v mých očích je tento film manifestací snad všech negativních trendů současného hollywoodu a nenažranosti studia, ze kterého vzešel. A mluvící/zpívající fotorealistická zvířata prostě působí divně.

Spousta zdejších recenzentů tvrdí, že rozjezd byl sice pomalý, ale vytrvali, a dostalo se jim odměny v podobě skvělého seriálu a padnoucího následovatele Moorova nepřekonatelného komiksu. Rozjezd byl vskutku pomalý, s tím plně souhlasím, ale to finále... Stejně jako celému seriálu mu nemůžu upřít originalitu a odvahu. U spousty věcí jsem se vyloženě tetelil blahem nad jejich promyšleností, hravostí a jistou bizarností, avšak pak tu byly také věci, se kterými diametrálně nesouhlasím a přijdou mi úplně od základu špatně (hlavně záležitosti týkající se postav původního komiksu ve finále série). Co je však napříč všemi díly konzistentní jsou kvalitní herecké výkony a úžasný atmosféru podtrhující hudební doprovod. Každopádně bych si rád seriál sjel ještě jednou, abych si trochu ujasnil názor...

Jakožto samostatný film je to stravitelné, ale jako závěr trilogie (a celé ságy Star Wars) opravdu ne. Zapojení Palpatina je hodně na sílu a působí uměle, stejně působí i spousta kolapsů logiky a nevysvětlených scén. Akční scény jsou sice natočené hezky a někdy jsou i docela nápadité, i přesto však nejsou zrovna zapamatovatelné, což možná souvisí s přehnaně rychlým tempem filmu. Abrams se taky snaží o zajímavé zvraty po vzoru Johnsona, ale na rozdíl od Johnsona nemá dost odvahy na to z oněch zvratů něco opravdového vykřesat, takže se film vlastně celou dobu plácá z místa na místo a nikam se nedostane, ale tohle vše bych byl s radostí ochoten tolerovat kdyby film neselhal v době kdy došlo na lámání chleba a to v úplném závěru. Zakončení filmu se totiž neslo v tom nejlínějším a pro trilogii nejhorším možném duchu. Konec, který jsme viděli, totiž podkopává samotný smysl existence sequelové trilogie a to mi zatím brání tento film jakkoliv přijmout. Neskutečně mě to mrzí. Chewie alespoň dostal medaili. Ale pár čistých pozitiv se přece jen najde. Herci nehrají špatně a humor je taky příjemný, ale komu můžu po tom všem opravdu zatleskat je John Williams, který nejenže za všech devět dílů ságy nezklamal, nýbrž pokaždé dokázal zaujmout a povznést vše na vyšší úroveň (i když se dost recyklovalo).

Příběh není žádný zázrak, některé záběry jsou jako z rádoby hustého amatérského kraťasu, hudba taky někdy nezní nejprofesionálněji... Ale čert to vem, ta hudba se tam vlastně perfektně hodí a akční scény jsou naprosto fenomenální a režie je po většinu času opravdu precizní a nápaditá. Já prostě nemůžu jinak než prominout všechny neduhy a dát plné hodnocení. - Navíc je to s každým dalším shlédnutím lepší a lepší!

Proč jen Zemeckis vždycky sklouzne ke kýčovitosti? Nebýt toho by to bylo jasných 5*

Pamatuji se, že tahle kýčovitá odpornost se mi nelíbila ani v dětských letech, natož dnes. Teď dokážu ocenit alespoň to, že je animace na svou dobu pokroková (za to ta jedna hvězda), ale i tak se na to dívá jen s těží.

První John Wick z roku 2014 mi do noty zrovna nepadl, jeho druhý následovník na tom sice byl podstatně lépe, ale třetí John Wick s podtitulem Parabellum je oproti němu naprostá akční pecka. Nevím jestli je toto náhlé zlepšení zapříčiněno větší různorodostí nepřátel a situací, přítomností soubojů s meči (pro něž mám slabost), tím, že příběh dospěl do své nejzajímavější části... Něco je zkrátka jinak a je to jen dobře. Vizuál, stejně jako u předchozích dílů, není vůbec špatný. Hudba taky není nějak zázračná, ale atmosféru jednotlivým scénám dodává bezchybně. Reeves hraje jako Reeves (což není výtka) a zbytek hereckého osazenstva je také solidní. Jediné co mě moc nezaujalo byly ne-akční scény v Casablance, ale i přesto je John Wick: Chapter 3 - Parabellum jedním z nejlepších akčních filmů posledních let. Jednoduše paráda!

Ve filmu všechno funguje na jedničku, ale pouze za předpokladu, že neznáte děj dopředu (já ho naneštěstí znal). Když víte, o co vlastně celou dobu jde, všímáte si všech triků, které jsou použity k tomu, aby zamaskovaly pravou podstatu věci a působí to značně rušivě. Každopádně se jedná o precizní a zajímavý film.

Dal bych ruku do ohně za to, že se ve filmu nachází spousta logických chyb, ale já byl tak pohlcen atmosférou a sžírán zvědavostí, že jsem tomu vůbec nevěnoval pozornost. U jiných aspektů filmu jsem chyby taky nezaznamenal. Ulice Cloverfield 10 mě zkrátka zahákla a nepustila. Thriller podle mého gusta!

Marvel Cinematic Universe, fenomén současné filmové scény, sestávající z 22 filmů, z nichž je sice většina průměrná, ale když dojde na epické finále jako bylo Infinity War, stojí to za to. Avšak to pravé vyvrcholení přichází až s Endgame a je to něco nevídaného. Takže... Cestování v čase, které mi ale připadá trochu jako scénáristická zoufalost, je perfektně využito ke spojení všech dosavadních událostí univerza dohromady. Hrdinové spolu fungují bezchybně (jen nový přírůstek v podobě Carol Denvers navzdory mým očekáváním pořád maličko nezapadá). Co mi neustále rezonuje v hlavě je neskutečně epická závěrečná bitva. Moment kdy to vše vrcholí. V tu chvíli jsem seděl zaražený v sedačce a užíval si ten moment, ke kterému těch jedenáct let směřovalo. Vážně bomba. Vizuálu, hudbě a efektům se samozřejmě nedá nic vytknout. Jediný větší problém, který s filmem mám je ten, že v momentech, kdy jsem měl ronit slzy jsem zůstával naprosto chladným (o zbytku kina bych to samé však říct nemohl). Zkrátka, Avengers: Endgame je brutálně epické vyvrcholení všech Marvelovských snah, které u mě však nevyvolalo všechny emoce, které by film podobného kalibru měl. PS: Hawkeye je pořád nejlepší Avenger!