Forman21

Propojit Vyvoleného, Rozpolceného a Skleněného byl především od začátku dost špatný nápad. A na to není výsledek ještě tak hrozný. Ale finále působí spíš jako parodie na Avengery.

Strašně se mi líbí úvodní znělka. A je to velmi originální, hned dvojitá detektivka. Jednak v dětské rovině: řešením až filozofické otázky-způsobují agresivitu dětí geny, nebo snad špatný příklad v rodině? A v té dospělé: úplně do poslední chvíle nevíme, kdo je vrah, ale hlavně, kdo vlastně bude oběť (!). Chytrákům, kteří to údajně odhalili už ve třetí epizodě, nevěřím, protože možností je mnoho a jasný klíč naštěstí neexistuje. Souhlasím s původním názorem režiséra, že pokračování bude velká chyba, ale třeba se pletu, jako v případě Better Call Saul.

Aha. Takže Frank na sebe velmi komplikovanou cestou všechno práskne, dobrovolně rezignuje a doufá v milost od Claire, a to všechno proto, aby konečně získal tu "skutečnou" moc?? Tady to scénáristé ve snaze za každou cenu překvapit diváka ostudně překombinovali a spláchli tím do té chvíle skvělý seriál do kanálu. A nesmyslné postrčení ministryně ze schodů (s velmi nejistým a dosud neodhaleným výsledkem) tomu celému zpětně dává šaškovskou korunu. Škoda.

Nezvykle neelegantně sestříhaný díl. Také útok Claire na viceprezidenta je poněkud herecky nepřesvědčivý. Pozitivní je aspoň přerod robotické LeAnn v (po)chybujícího člověka.

Jedna hvězdička kvůli Alanu Rickmanovi, který navzdory příšerné režii předvádí přímo hrdinsky soustředěný herecký výkon, druhá kvůli Michaelu Nymanovi, který svou hudbou film ze všech sil vytahuje z bahna podprůměrnosti.

Prezentaci filmu jako skutečného příběhu považuju téměř za klamání diváka. Skutečný Hugh Glass nejen, že neměl žádného syna a finální vendeta se vůbec neodehrála, ale především by nepřežil koupel v ledové řece, nemluvě o horymírovském skoku ze skály. A Leův závěrečný pohled do kamery je všeříkající (co už víc mám proboha pro toho Oscara předvádět?!). Nicméně jde i tak o vizuálně neuvěřitelně působivé dílo, které si ocenění jistě zaslouží.

Jedna hvězdička za vynález lennonek.

Film, který vás od prvního záběru (a prvních tónů) vcucne a vyplivne až se závěrečnými titulky (kde vám Silvestriho hudba dá ránu z milosti). Dokonalost. Smích, slzy, smích, smích a zase slzy. Také dílo, které staví na hlavu tvrzení, že kniha je vždy lepší než film. Je pro mě záhadou, jak filmaři dokázali z takové ptákovinky vytvořit TOHLE.