viaEYE

Po dlouhé době u filmu neusínám a drží mě svým napětím po celou svou délku, aniž bych se dívala, ve které minutě právě jsme. Skvělý casting, aneb přesvědčivé herecké výkony, vlastně z úhlavního charakterového hlavonožce lehce učůrávám, jak dokáže měnit rejstříky a nepůsobit lacině. Hudba bezva a zajímavě roztahaný závěr, který mě v samém konci možná trochu zklamal, ale asi už jsem hledala až příliš vylisovaný kousek skládačky, co by mi ten dojem složil. Poutavá oddechovka v nikterak negativním významu!

Jestli zde něco nechybělo, tak to bylo napětí a nepředvídatelnost vývoje po dobu celého filmu. Stále jsem si nebyla jistá, co je pravda a co lež. No a Liam ztrhaný životem super, jasně.

Za kompaktnost žánru dávám 3*. Cely film v duchu velke revenge, jinak samozřejme nic, co by mě nějak zásadněji poznamenalo.

Dobře, tak do komerčního kina se asi chodí na velke plátno a třeba ohromující zvuk. Za mě by ta návštěva ještě potřebovala skvělý film. A ne další z řady amerických ego-military-džouk za každou cenu filmů. Naprosto nelogicke rádoby efektní prostřihy siluet na pozadí slunečního kotouče, když slunce nikde ve scénách kolem takhle nešajní, rádoby odvazová uvolňujici muzika (byť dobově legitimní), nějak se mi tomu celému blbě věří. A pak otazka za všechny prachy, proč Amici točí filmy s Amiky-kretény, v nichž se vlastenecky zhledne mnoho z Amiku, ačkoliv u divaka vyvolávají ty správně popuzene reakce. A to vše aby "vyhrál" jiný Amik v duchu "ja vam to rikal" a veškerý vzruch a snad i poučení bylo rychle zapomenuto. Uf.

Musím se přiznat, že mi scénář přišel vlastně ke konci docela plochý, ačkoliv ústřední myšlenka byla zajímavá a celkově z ní vznikla taková minimalističtějši techspace lovestory. Dívá se na to hezky, dokonalý make up, pěkná těla, empatické a neodolatelné charaktery, vždy pečlivě vystajlovaní třeba na vesmírný jogging, poetické momenty.., ale uvažuji, zda to už není až moc. Hmm, pro kino a zážitky z technologických hrátek a pěkných věcí je to asi to pravé. Ale je dám tomuto inlove "Marťanovi" tři hvězdy hlavně za tu scénu s bazénem v beztíži. Jinak vlastně asi nic ...zajímavého? No jo, tak asi tak no.

Sice už mi přijde ohrané, jak se zparchantělý egoistický měšťák k rozumu a pokoře dostane až někde v profláklých nepálských končinách, které se mu nejdříve trpělivě pochechtavaji za jeho uvztekanou urputnost, a pak jej milosrdně přijmou za svého a on najednou až automaticky vše zná a chápe, NICMÉNĚ posílám mnoho bodů za obrazové zpracování, až tak, že jsou z toho 4 hvězdy. A dialogy taky nebyly vůbec marné, ba naopak.

Co mám děti, jsem na ta evidentní traumátka z nevýchovy a nerodičů nějak citlivější, nemluvě o hrubém zacházení. Tento film s mámou šéfkou není pravě ani o to měkčí, naopak, potvrzuju, že holky mohou být daleko větší svině než kdejaký testosteronový bossák. A to pak taková Láska ve filmu vysvitne jako paprsek slunce nad temně pustou a zmrzlou krajinou a v několika okamžicích se mi nad tim vším chce slzet i oko. Protože oni to všichni prostě hrajou tak uvěřitelně, že nemam důvod hledat výtky.

Obsedantně kompulzivní porucha. Ted je otázkou, zda jí trpí režisér či scénárista. Pokud byl záměr natočit syrovou severskou detektivku, tak výsledek je ironický. Až moc častá snaha o minimalismus, tlačenou vážnost, stojatou vodu stereotypu a rozbitou duši. Nevěrohodné, necivilní, nepřirozené a ještě navíc Langmajer. Ach jo, špaténka tohle. Jediné subjektivní radosti: make up a kostýmy, Ostrava a barvy.