jiziczek

Nádhera, podruhé se mi líbil ještě víc než dřív. Jak už bylo řečeno mnohokrát: herecký koncert! Promyšlená zápletka, neustále se zamotávající, avšak ne tak, že by vedla ke znudění. Navíc do příběhu nenásilně vložená pěvecká čísla, která nepůsobí jako někdosizazpívalajdesedál, ale jsou součástí rozhovoru. A krásná francouzština v podání krásných charizmatických hereček...

Kdo neviděl, neuvěří. Realisticky zachycená práce nevšedního pána s citem pro krásu přírody. PS:já bych na to neměl trpělivost, kdyby mi ty šutry pořád padaly...:)

no... je fakt, že jsem se mnohokrát zasmál, to nemohu popřít. Některé scénky byly vtipné, ale většinou se to snažili ještě rozvádět a takovým přehráváním to ten vtip zase ztrácelo. Taky šlo spíš o parodii vizuální než textovou. Co jsem si tak všiml, tak se snažili parodovat: Taková normální holka, Prci prci prcičky, Americká krása, Velmi nebezpečné známosti, Pomáda, a další, u kterých nevím názvy.

Zajímavá sonda do života dívky, dospívající v prostředí hippie generace jejích rodičů. Děj zajímavý a celkem neotřelý, sem tam nějaký ten zvrat...a když už vás nezaujmou obrazy, pak hudba alespoň je skvělá.

Velmi zajímavý film, který velkou vahou stojí na výkonu Jakea Gyllenhaala. Během sledování vás bude napadat spousta otázek typu Co tam dělá ten králík?, a když už si budete myslet, že jste našli odpověď a všechno pochopili, další záběr vás vyvede z omylu

Spíše než o překonávání strachu je to podle mě o překonávání odporu. Kousání do mrtvých myší a kravských očních bulv je na mě trochu moc.

Tak tohle bylo ještě drsnější než sem si to představoval. Herecké výkony byly snad až moc přesvědčivé. Tenhle "večírek" jak tuto konferenci nazvali, měl strašně dusivou atmosféru. A ten ultračernej humor (...půjde to tak rychle, že by se i Charles Darwin divil...). Jedna z posledních vět to vystihla: Zažijeme vůbec ještě ňáké svítání?

Když se necháte vtáhnout do toho davu lidí (vtáhne vás to určitě), tak budete asi jenom žasnout. Někoho může zarazit výběr hudebních skladeb, ale i Nirvana a Madonna nakonec do děje z přelomu 19. a 20. století zapadnou. Stejně jako celková kýčovitost prostředí, která koneckonců ke kabaretu patří. A výkony herců-zpěváků jsou prostě bravurní.

Když jsem za sebou měl necelé dvě hodinky filmu, začalo mi běhat hlavou, že jsem byl snad osvícen duchem svatým, jelikož jsem do té doby nenašel na filmu nic, co by nešlo nějak pochopit. A vzhledem k ohlasům lidím, co to viděli, jsem opravdu začal uvažovat o své genialitě...:) Pak to ale přišlo... záběr po záběru jsem se v tom začínal zamotávat až jsem se zamotal naprosto... Žel bohu, nejsem asi geniální a nevím, co tím chtěl pan Lynch říct.

Tohle snad není ani béčko...snad "efko"? Příběh chabý a ty "triky"? Možná by budily děs a hrůzu někdy před padesáti lety, ale spíš ani to ne... Když "pavouci" "lezli" po "lodi", už to nebylo ani k smíchu. Prostě další zbytečný film.