adams89

Filmy s postapokalyptickou tématikou jsem už viděl asi všechny, ale žádný z nich mi nepřišel tolik syrový jako právě Cesta. Ta depresivní atmosféra se mi doslova zaryla pod kůži a jen tak ji nic nepřekoná. Zničený svět bez fungujícího řádu, hlad, zima a špína, kanibalismus, zoufalství a beznaděj... Člověka to nutí k zamyšlení, čeho se jednou můžeme dočkat. Viggo Mortensen byl skvělý, strach a zmar jsem mu věřil z každého záběru. McPhee v roli malého kluka určitě překvapil a na škodu nebyly ani camea Theron, Duvalla a Pearce. Pochopení závěru filmu diváky rozdělilo na dva tábory. Ve mně vyvolal pocit naděje.

V duelu se Vzpourou na Bounty je pro mě verze z roku 1984 nepatrným vítězem. Hopkins a Gibson to mají ve srovnání s kolegy Howardem a Brandem nesmírně těžké, nicméně Hopkins se do role poručíka Blighe vžil opravdu dobře. Výprava se sice nedá srovnávat se starším velkofilmem, ovšem téměř dokonalá podobnost s historickými fakty a především Vangelisova hudba dělají z filmu něco navíc. Právě skvělá hudba dodávají Bounty jakousi mysterióznost a exotičnost pro nás Evropany tehdy málo prozkoumaného Tichého oceánu. I díky hudbě je depresivní závěr tak výborným momentem. Bounty je pro mě jeden ze symbolů dobrodružného žánru a zárověň neprávem podceňovaný film.

Příběh o nejslavnější námořní vzpouře jsem si zamiloval už v dětství. Nabízí se srovnání této velkolepě natočené verze s o dvacet let mladším filmem s Hopkinsem a Gibsonem. Velkofilm z roku 1962 je opravdu bohatý na kvalitní výpravu, hudbu a silné herecké tváře. Marlon Brando a Trevor Howard vytvořili opravdu věrohodné protipóly a že se během natáčení nesnášeli, to je ve filmu skoro patrné. Ovšem co se týče historických faktů, Vzpoura na Bounty není nic víc než dobrodružná pohádka. O celou událost jsem se zabýval a jako historik prostě být spokojený nemůžu. Závěr je navíc typickou ukázkou hollywoodské idealizace z 60. let. I s pár výhradami je to však bravurně natočený dobrodružný film.

Tak zoufale nudný thriller jsem tedy dlouho neviděl. Od úplného propadáku film dělí snad jen solidní Kirsten Dunst, té je tady vážně škoda. Gosling ani Langella žádnými přínosy překvapivě nejsou. Pointa mě na konci také asi nějak minula. A pro snímek "podle skutečné události" je navíc scénář až příliš plný fantazie a konspirací. V lepší společnosti je jednoduše ztráta času.

Ideální film na vypnutí a odreagování. Nedostatky ve scénáři a v (ne)uvěřitelnosti akčních scén sice přehlédnout nelze, ale podívaná je to vskutku svižná. Angelina je dobrá, s kvérem jí to sluší, a líbil se mi i Liev Schreiber. Málokterý film mi utekl tak rychle jako Salt. Škoda těch posledních 15 minut, které už začínaly hraničit se žánrem sci-fi. Tak dobře vycvičenou agentku bych chtěl tedy vážně vidět.

70. léta v Americe - nablýskané káry, opálené kočky v bikinách, rock’n’roll. 70. léta v Československu - spartakiády, fronty na banány, prvomájové průvody. Ano, přišli jsme opravdu o hodně. Právě Vanishing Point je skvělou sondou této doby. Prakticky hodinu a půl dlouhá honička automobilového závodníka Kowalskiho v Dodge Challengeru 1970 napříč nevadskou pouští. Bezstatostnost, vzpoura vůči autoritám, cesta za svobodou. Těžko hledat lepší film s rychlými koly v hlavní roli.

Slušné politické drama mapující pozadí prezidentských voleb. Solidní tečka Ryana Goslinga za skvělým rokem 2011. Obdivuhodné, jak vylétl nahoru. Budu se těšit na každý jeho nový film. Clooney vypadá rovněž dobře. Tomu prostě sedne každá "kravaťácká" role. Nemluvě o tom, že z něj dozrává také kvalitní režisér. Přesně nějak takhle si představuju špinavé zákulisí politických bojů.

Nablýskané béčko a zároveň jeden z nejzbytečnějších filmů za poslední roky. Takový je přesně Faster. Přitom ze začátku to bylo celkem nadějné. Ale bohužel jen ze začátku. Rockovi jsem nevěřil nic, na to mě až příliš nudil. Billyho Boba Thorntona jsem ještě vyčpělejšího snad neviděl. Závěrečná pointa je výsměch. Úplný průšvih to není, ale už se na to nikdy nepodívám.

Nerad to přiznávám, ale Lidice trochu kýčovité opravdu jsou. A je to škoda, protože emotivnější příběh budete v našich dějinách hledat jen těžko. Čekal jsem rozhodně více od scénáře Zdeňka Mahlera, kterého jinak uznávám. Pro mě je to film bez emocí, s několika historickými nepřesnostmi, na naše poměry však ještě pořád slušný snímek. Nabízí se srovnání s Herzovým Habrmannovým mlýnem, který je o třídu lepším filmem než tolik dopředu opěvované Lidice.

Mám rád konspirační teorie a nebráním se ani tématice UFO, ale tahle slátanina byla i na mě příliš. Hodnota informací naprosto nulová...