Cubinho

Krásné, krásné, krásné. Možná jsem očekával ještě větší emocionální výcuc, ale dojat jsem byl tak jak tak. Já se těmto podobným filmům se zvířaty raději vyhýbám, protože mě dojmou většinou vždycky. Těžké potom hodnotit takový film... 9/10

Jeden z nejpovedenějších filmů z prostředí vojenského výcvikového tábora. Nutno zdůraznit, že velký podíl na tom má skvělý C. Farrell. První polovina filmu, kde je Bozz tím nezkrotným rebelem, je určitě vtipnější a dá se říct celkově zábavnější. Naopak druhá část, kde Bozz získává zodpovědnost, už sice tak zábavná není, ale je o poznání temnější a tak nějak z ní jde vycítit, že brzký odjezd do Vietnamu začínají samotní vojáci vnímat. Nesmyslnost války zde nekritizuje jen chování Bozze, ale onu stupiditu zelených mozků reprezentuje osoba vojína Wilsona... Hodně působivá byla místy trhaná a zajímavě barevná kamera, nejpůsobivější potom výkon C. Farrella. Tu jeho přirozenost a perfektní mimiku miluju. Je jedním z nejlepších herců té mladší generace, o tom není pochyb. 9/10

E. Flynn je jako Robin z Locksley celkem sympaťák, ale celkově je tato dobrodružně-akční pohádka až příliš naivní - až příliš pohádková. Proti tomu bych zas až tolik neměl, jenže i díky Technicoloru to všechno dohromady působí tak nějak kýčovitě. 5,5/10

Jelikož Sturges vytvořil, dá se říct, doslovný přepis Sedmi samurajů, a jelikož se jeho dílo původní verzi zdaleka nevyrovnává, nemůžu hodnotit příliš vysoko. Jednoznačným sympaťákem je pro mě v Sedmi statečných Yul Brynner alias Chris (narozdíl od Sedmi samurajů, kde jsem si hlavního samuraje až tak neoblíbil). Hodně odbytá mi přijde samotná válka mezi domorodci, potažmo sedmičkou statečných kovbojů a hanebnou Calverovou partou. Tato pasáž nesahá předloze ani po kotníky - a protože je to stěžejní místo celého filmu, hodnotím takto... 7/10

Sedmero samurajů předchází pověst jednoho z nejlepších filmů všech dob. Viděl jsem 3,5 hodinovou verzi a s možná přehnanými očekáváními jsem byl po zhruba dvou hodinách filmu celkem zklamán. První část je hodně roztáhlá - tady vidím přednost amerického remakeu, který "sháňce" po samurajích věnuje času tak akorát. Taky to, že jsem viděl Sedm statečných dříve než Samuraje, nenašlo se snad věci, která by mě překvapila, protože když se Sturges rozhodl udělat americký remake, tak jej udělal se vším všudy. Avšak v čem 7 samurajů jednoznačně válcuje budoucí western, je období přicházející se samotným rozpoutáním bitvy mezi dobyvateli a obránci. Nejen to, že jsou mi postavy samurajů sympatičtější než postavy kovbojů - obzvlášť herectví a komika Toshirô Mifuneho je takřka jedinečná - nýbrž i bitva o "pevnost" je zrežírováno opravdu dokonale. Kurosawa na vás začne dýchat tím středověkým Japonskem, jenž jste od něj očekávali, a vy se zatajeným dechem sledujete, kterak se bojácní rolníci staví po boky chrabrých samurajů a až do závěrečné bojové deštivé scény pobíjejí jednoho lapku za druhým. 9/10

Absurdní Coenovka s nádechem noiru. Netřeba nic vytýkat hereckým výkonům, protože jsou de facto všechny perfektní. Velice mě potěšilo obsazení S. Johansson, která ač nedostala toho prostoru příliš, zaujala mě jako obvykle. Trošku mi styl vyprávění, unylé tempo a černobílé barvy připomněly Sin City - však s o poznání zajímavějším příběhem. 8/10

Velice milý film s tou nejkouzelnější herečkou, která se kdy objevila na stříbrném plátně. Hlavně kvůli Audrey je celá atmosféra filmu takto milá a v mých očích to na ní celé stojí. Jinak typická romance vystavěná na vztahu - starý bohatý proutník (G. Cooper) vs. mladá a krásná slečinka (Audrey H). Příběh plyne tak nějak pomalu, ale čím více se blíží závěru, tím více je strhující a vůbec samotný závěr je lehce dojímající - trošku podobný tomu z Tiffanyho. 8/10

"Dvě sestry...A není to málo, Antone Pavloviči?

Holé konstatování faktů týkajících se obchodu se zbraněmi s vysoce přínosnou výpovědní hodnotou. Sem tam nějaký ten šokující moment dodává filmu na akčnosti. Ačkoliv N. Cage nemám příliš v lásce, zde je v podstatě jedno, kdo hraje hlavní roli, protože její herectví není příliš důležité - důležité je ústřední téma samotného filmu. Za jeho zpracování si film zaslouží 8/10

Jo, povedené. Určitě jsem se u filmu bavil, poněvadž příběh a samotný závěr je opravdu nevšední. Jen jsem měl problém uvěřit Juanovu "herectví" a všem těm, co mu to žrali. A hlavně, z největšího hajzla španělských věznic se nakonec stane celkem citlivý a odpouštějící chlapík. Film určitě stojí za to vidět, protože je to minimálně tak trošku jiný vězeňský příběh. 7/10