Flopps

Roland definitivně zešílel. Zajímalo by mne, jak jeho filmy vznikají. "Co teď, Godzilu jsme použili, New York nechali zmrznout a ufoni tu taky už byli. Necháme zničit celý svět," pronesl Roland a jeho poskoci dodali: "Musíme ale nabídnout i nějaké idiotské pozadí. Co takhle nějaký chlapík, který usiluje o přízeň své ztracené rodiny." 2012 je bizarní flákota, která obnažuje Rolandovy myšlenkové pochody až na Blu-ray, kde je shlédnutí i alternativní konec. Upřímně - je to bláznivá ptákovina, ale docela dobře se na ní koukalo. Zemská kůra se posunuje, města explodují a vlny zdvihají do neuvěřitelných výšin. Párádní efekty s doplňkem nazvaným "Rodina na útěku" mne však bavili mnohem víc než ekologická agitka o ochrnutém lampasákovi, co si to rozdává s "modrou opičkou".

Dům - kopeček za domem a pomalá rádoby strašidelná hudba. To jsou hlavní atributu tohoto snímku, v němž režisér Berdejo namíchal koktejl, který jsme měli tu čest pít už stokrát. Otec samoživitel pořídí dům - světě div se - na samotě a ono v něm a kolem něj straší. Děsivé okamžiky jsou spíš k pousmání - hrůzostrašnost vyzdvihuje jen přihlouplá muzika, samotný děj skřípě a vrže od samotného začátku. Je neuvěřitelné, jak lze naivní a průhledné filmy natahovat ke zbytečné stopáži. Příběh by se klidně vešel do třiceti minut, ale na druhou stranu, kde bychom viděli po tak dlouhé době toporně blábolit Kevina Koneckariéry Costnera.

Venku prší, není kam jít a v televizi zrovna nic nedávají. Pak je Faster docela solidní žánrovou hříčkou, při níž se budete za břicho popadat a ani v nejmenším vás neurazí. Dvě hvězdičky - ano, film je jen tisíckrát vyvařenou fuseklí, která bude stejně na konci smrdět zase stejně. Na druhou stranu filmu nelze upřít tempo a zarputilost hlavního hrdiny, který jde za svým hlava nehlava.

Ševče, drž se svého kopyta! Takhle moc se mi chtělo křičet, když jsem po několika minutách pochopil, o co asi jde Antonu Corbijnovi. Vynikající fotograf a režisér videoklipů, který se spolupodílel na image mnoha kapel a interpretů, se rozhodl svým druhým filmem vzdát poctu italské nové vlně a ještě nám film naservíroval v opravdu úchvatných záběrech. No, proč ne. Když ovšem forma pohltí obsah - pak je to problém. Celkem nudný příběh o útěku jednoho nájemného vraha, osloví vynikajícím výkonem George Clooneyho a faktem, že během sledování se lze zdvihat z křesla a odcházet kamkoliv bez nutnosti pauzy. Nic nám opravdu neuteče.

Je velmi těžké hodnotit a psát o filmu Douga Limana, aniž by do textu autor nepromítnul své politické přesvědčení a názory. Já měl při sledování Fair Game občas stavy bezmocného vzteku. Vzpomínal jsem na našeho exprezidenta, který vybízel ostatní státníky k útoku na Irák, který údajně vlastní jaderný arzenál, aby o několik měsíců později kritizoval nehumánně vedenou válku. Fanatickou rétoriku USA té doby svým způsobem převzala i naše média, která do zblbnutí opakovala zkazky o tom, kterak Saddam hodlá rozpoutat peklo na zemi (tenhle obrat už v souvislosti s tímto diktátorem koneckonců padl v jistém animovaném snímku). USA - tedy hlavně Bush a jeho suita věrných chtěla válku a vydupala si ji ze země a to za cenu lží. Limanův snímek ukazuje jednu z mnoha kauz, která tato lživá tvrzení postupně podlamovala a ukazovala holá fakta o válce v Iráku. Film je brilantním konverzačním, dramatem, který lze do určité míry hodit i do škatulky thriller. Ožívají zde všelijaké spiklenecké teorie a uzkazuje svět CIA v obnažené nahé pravdě. Vtipné je, že k docílení napětí divák nepotřebuje vymyšlený příběh ala Tři dny Kondora - skutečný svět se jaksi ukazuje ještě napínavější. Není to nudný film - je to důležitý snímek, který ukazuje, co se ještě před pár lety dělo a co se nyní vlastně klidně může dít v Lybii.

V rámci daného žánru a zavedené značky jde o velmi zdařilé pokračování, které prvnímu dílu rozhodně neudělá žádnou ostudu. Paradoxně v pořadí třetí díl dává na frak snímku z roku 1990. Příběh posledního filmu je navíc vlastně logickým vyústěním toho, co nám tvůrci v předchozích dvou jen naznačovali. Příjemná žánrovka má pár vad na kráse - obsazení se ne úplně zdařilo. I přes výtky, které slýchám na adresu Adriena Brodyho (protože přeci hrál v Pianistovi) je on tou nejmenší vadou na kráse. Směšné mi přišlo obsazení Dannyho Treja - Rodriguezovo přátelství s ním je jedna věc, ale jeho herecký výkon je spíš tragikomický a zbytečně dodává filmu nádech laciného béčka. Tvůrci nabídli zajímavou tezi o predátorech nižšího a vyššího vývojového stupně - zajímavý nápad, který však mohl být rozvinut mnohem lépe. I tak však v Predátorech zůstává tolik potřebné tajemno parádně smíchané s dobrou likvidační akcí.

Počátek není nijak výjimečným filmem, ale ukazuje jednu zásadní věc - jak ego režiséra a adorace masmédii dokáže z docela průměrné podívané vytvořit kultovní věc ještě před uvedením do kin. Snímek se brání označení tuctový a tváří se jako něco zcela nového - leč je prolezlý celou řadou klišé a až úsměvných scén, z nichž lze vyčíst úpornou snahu tvůrců o polovičaté náznaky, v nichž nerdové budou hledat skrytá poselství. Příběh o skupině "zlodějů myšlenek" není ničím originálním, ale nabízí docela slušnou podívanou na akci s "trochu delšími dialogy". Právě posledně jmenovaný prvek není zrovna typický pro současnou hollywoodskou tvorbu, kde se střílí hopsá a bojuje - takže několik rozvitých souvětí, pár jinotajů a ejhle, je tu intelektuální dílko. Chápu, že pro Nolana byl podstatný příběh a za hlavu hodil veškeré myšlenky nad technologií, která pronikání do snů umožňuje. Na druhou stranu některé postavy ve mě již v kině vyvolávaly záchvaty zlomyslného smíchu - Mladičká architektka snů přesvědčí DiCapria o svých kvalitách, že načárá napotřetí v rychlosti na cár papíru bludiště - Jo to je přesně ona. Hahaha. Hledání kvalitní kinematografie v hromadě hnoje vytváří i z průměru světoborná díla.

Televizní film, ktereý i přes několik historických nepřesností daných spíše lokalitami, kde se natáčelo, celkem slušně popisuje život jedné z nejvýznamnějších postav moderních náboženských dějin. Doporučuji těm, kteří mají chuť znát, ale jsou líní číst knihy...

Tak nějak jsem si tenhle film zařadil po bok oblíbené Gattaky...že i za pár lze natočit velmi dobré sci-fi. Sam Rockwell, kterého známé povětšinou z jeho komediálních rolí zde předvádí skutečně mistrovský výkon.

Ach jo.