Johny_fork

Geniální dílo. Absolutně nechápu, jak dokázali tvůrci příběhy poskládat způsobem, že dávají smysl a svým poselstvím přesahují celek. Jednou se o Atlasu mraků bude psát v učebnicích filmografie, tím jsem si jist.

Hranice mezi působivostí a kýčem může být někdy hodně tenká, v Austrálii jí občas překročíme, vidíme jak moc se Australané snaží o propagaci své země, ústřední duo v absulutním klišé, ale na druhou stranu jedná se o velkofilm se všemi svými klady i zápory s velkou výpravou, která si zaslouží velké plátno a kochat se rozhodně budete, kdyby občas obrazy nevypadali až uměle a ubralo se trochu slow - motion záběrů při útoku Japonců, byly by to čísté 4.

Pro mě největší kinozážitek od prvního Pána prstenů, ano příběh je postaven na základních principech amerického hrdinství a netají se lehkou inspirací (od Pána prstenů, přes Posledního samuraje až po World of Warcraft), ale to s v případě Avataru v žádném případě nerovná tuctovosti či vykrádání, spíš to působí jako povznesení filmového média někam jinam, někam daleko, nevzpomínám si, kdy naposled byl pro mě film takovým únikem z reality, po opuštění sálu byl svět mdlý a šedý a já bych se nejradši vrátil na Pandoru, jejíž vyobrazení a celkovou vizuální stránku filmu lze označit pouze jako geniální. Půl filmu jsem koukal s otevřenou pusou a za nejlepší pasáž považuji první noc v lese, kdyby film trval čtyři hodiny a jenom se takhle chodilo, tak bych na to koukal, fosforově podmořský svět přenesený na souš, který působí živě a uvěřitelně, úplně cítíte tu symbiózu, chcete se všeho dotýkat a fandíte tomu světu, kdybyste byli na místě Sama Worthingtona (btw opět skvělý), zůstali byste tam... je to jasné James Cameron neusnul na vavřínech a po patnácti letech na nás opět vytáhl film, který posazuje na prdel, po dnešku věřím tomu, že kdyby natočil Jurský Park, tak nás dokáže přimět fandit dinosaurům. A ještě jedna věc, po dlouhé době musím ocenit český dabing, za prvé nebyl tak špatný a za druhé titulky ve 3D bych fakt číst nechtěl.:) ... Po druhé návštěvě kina nadšení rozhodně neopadlo.

Zcela podle očekávání se jedná o slušnou porci zábavy, která je nabitá akcí a nablýskanými efekty a divák není ochuzen ani o Downeyho hlášky. Přesto se jedná o takový ten zastaralý klasický typ superhrdinského filmu, takže nečekejte žádný myšlenkový přesah, na pobavení ovšem více než dobré.

Přeplácané a zmatené. Pár dobrých a vtipných momentů opravdu nestačí. Myslím, že by nebylo složité vymyslet lepší způsob, jak utratit 250 milionů dolarů, než tvorba této bezpohlavní všechnydiváckéskupynuuspokojící slátaniny.

KONEČNĚ! Film měl napětí, akci a dokonce i solidní příběh. Doufam, že Van Damme bude ve zlepšující se tendenci pokračovat. Ta čtvrtá hvězdička je možná z nostalgie a z nadšení, ale co. Skutečný nadprůměr.

Překrásný únik z všední reality. Anderson dokazuje, že originalita stále existuje. Obdivuji jeho vizi a způsob, jakým si za ní šel. Natočil barevný, hravý, zábavný, zasněný a neuvěřitelně romantický příběh, jež mi vykouzlil široký úsměv na tváři. Dokonalý střih, který spolu s jedinečnou poetickou atmosférou snímku tvoří zábavnost, jakou už jsem dlouho nezažil. Režisér de facto vytvořil dokonalý dětský svět a zasadil jej do zromantizovaných 60. let. Kamera se mazlí s každým detailem (nástup na skautském táboře, vázání uzlů, natahování luku). Scény jsou vždy doplněny a ohraničeny ústředním hudebním motivem. Ten je mimochodem rovněž vydařený a charismatický. Dobrodružství, které touží zažít každý kluk. Vlastně nejen kluk. O budoucí kariéru Kary Hayward bych rozhodně neměl strach, už ve třinácti v sobě má jiskru, jakou by jí mnohé slavnější a starší herečky mohli závidět. Účast herců první ligy ve vedlejších rolích dokonale zapadá do konceptu snímku. Ve svém komentáři nejlépe vystihl Radek99.

Dokonale ozvučené přestřelky, výbuchy, řinčení skla, rovněž jejich sirové a nemilosrdné zpracování se mi hodně zamlouvalo. Fantastická rekonstrukce, ale jako film to úplně nefunguje, většinou jen sled scén a ke konci místo gradování napětí pozvolné dobelhání k závěrečným titulkům.

Už by to asi chtělo změnu, film má sice hodně silných momentů, ale Amores Perros to rozhodně není!

Jiří Babica možná donutí naše babičky masturbovat před obrazovkou, ale ve mně vyvolává pouze žaludeční nevolnost.