Sefik

Získej si veřejnost a jsi king, ať uděláš cokoliv. Pokud říká hlavní hrdinka, „najdi si blbku…“ , je možno toto rozšířit na masy lidí u televizí a úspěch je zaručen. Pravda je to, co se říká před kamerou s moderátorem. Ostatní neexistuje nebo to nikoho nezajímá. Film sám o sobě musí být utrpením pro všechny romantiky. „Mám chuť rozbít ti lebku, podívat se dovnitř a zeptat se: na co myslíš miláčku...“ Úžasná záležitost, Válka Roseových v jiné rovině. Kam až je ženská schopná zajít, aby dosáhla svého? Mám si podřezat si žíly a pak čekat v klidu, dokud se na podlahu nevyleje to správné množství krve? A nebo se před domovní kamerou perforovat lahví od vína, abych byla jakobrutálně zneužitá? Ať si každý vybere. Akorát pro Barneyho Stinsona to tentokrát rozhodně nebylo Legen! – Dary!

Korejské a asijské filmy vůbec jsou vždycky zpestřením, už jen proto, že většinou nejsou k dispozici dabované. Mění zajeté koleje, jsou až příliš skutečné, přítomnost happyendu je nejistá a pokud tam je, nemusím být zas tak happy. To je případ i tohoto snímku. Léta mlácená a znásilňovaná žena žijící celý život na ostrově, má jediný sen odstěhovat se do Soulu, kde má sebestřednou kamarádku, která myslí jen sama na sebe. Sice je film o té druhé, ale ukázka, jakou přeměnou ve vteřinách dokáže submisivní a ponižovaná chudinka projít, je neskutečná. Poté se již nerozlišuje černá a bílá, je pouze krvavě rudá…

Nezáživná pohádka o pátrání po unesených dětech. Van Damme v roli porcovače masa, který když zrovna nehoní záporáky, mocně popíjí vodku přímo z lahve ve svém řeznictví. Vypít toho, co on, asi bych se z obchodu nevymotal… Hlavní hrdina nejenom, že se vymotá, navíc si spořádaně nasadí helmu a nasedá na motorku (opět spořádaně dozadu, má přeci nějaká ta promile…). Živí se jako nájemný hledač ztracených dítek, ale od ústřední dvojice rodičů kromě facky nic nedostal. Asi charita. Jeden rodič (ona) již někdy střílel se zbraně, druhý (on) nikoliv. V závěrečné scéně je to ale jedno, protože se to všichni za pár minut naučí a míří neomylně. Parta únosců pochopitelně netrefí nic a tak se všichni na závěr mohou vzít za ruce a oslavovat zachráněnou holčičku, která unikla převozu kamsi do arabských pekel. Předvídatelné, hloupé, zbytečné. Jednu hvězdičku dávám za přízraky dvou mrtvých dívek, které jsou to jediné, co hrdinovi nevyšlo….

Nemá asi své místo v klenotnici českých filmů, ale zas takový propadák to není. Co recenzenti s jednou hvězdičkou chtějí? Pohádky? Tak ať si pustí veršovaného Mrazíka. Film celkem jasně ukazuje, jak to u nás chodí. Kdo má prachy, koupí si všechno a všechny. Bohužel to platí nejenom u nás. Donutil je pan herec a role arogantního státního úředníka se zhostil na 1. Režisér nenaservíroval tak drsný příběh politické korupce jako byl např. ve filmu Příběhu kmotra, ale naopak ho obohatil o celkem vtipné prvky – 2 kamarádi plánující vraždu jsou neskuteční stejně jako Vladyka při ukázce jak svítí bílé auto. A scéna povýšeného státního zástupce z restaurace, který nakonec jí biftek s plivancem od své sestry též nemá chybu. A těch pár vulgarit? Hlavně nemoralizovat, americké fuck či shit, taky nikomu nevadí…

Již jméno autora knížky napovídalo, že se nebude jednat o nezáživný příběh. Vlastní film mě však zcela posadil na zadek, asi jsem příliš zvyklý na komerční a předvídatelné slátaniny made in USA. Nehezký, malý hlavní hrdina s komplexy malých lidí vše podřídí uspokojení předpokládaných tužeb své krásné, dlouhonohé blondýnky. Lži, přetvářka, krádeže obrazů, takový malý hajzlík… Naopak pohledný Coster-Waldau vypadá tak krásně, že z něj ultrahajzl prostě musí být. Tak kdo z koho? Úředník, lovící pouze obsahy lidských hlav nebo bývalý voják, lovící naprosto bez citu ty opravdové? Snímek má všechny atributy kvalitního thrilleru. Úžasné obrázky hororového střihu (mrtvoly policajtů či nabodnutý pes jako jednohubka), psychočásti (bezradnost, když si hrdina po návštěvě své bokovky uvědomí, že je v celém průseru sám), i občas akční momentku (honička s traktorem) a překvapivě i lásku uvnitř hlavní dvojice, z které po obrazovce nesteče ani kapka hollywoodského medu.

Pro moderního diváka rozmazleného efekty může být tento snímek nudný, protože se v něm na první pohled nic neděje. Opak je pravdou. Každá následná scéna do té předchozí zapadá jako dílky skládačky ze Saw. Nervózní atmosféra mezi členy posádky vesmírného korábu, hledající nechtěného návštěvníka, je cítit na každém kroku. A kdo vlastně koho hledá? Hra kočky s myší nebo je tomu naopak? To, čeho se divák tak úžasně bojí je krásné „to“, co není v celém filmu vyjma závěrečných scén vůbec vidět. Kamera ukazuje pouze strach, vyděšené tváře a krev. A právě „to“ činí tento snímek nadstandardním, který se právem se dočkal dalších pokračování.

Nelze natočit další filmy ala Indiana Jones bez Indyho. I když se do toho vloží krásná Diana, nemá to grády. Cage působí jako kdyby hrál jinou roli, jakékoliv srovnání s Fordem je nemyslitelné, i když se v celém filmu nabízí. Naštěstí aspoň Sean Bean v roli smolařského padoucha potěšil. Po shlédnutí nabývá divák dojmu, že není v USA problém vypůjčit si Deklaraci nezávislosti či jiný dokument, který je právě potřeba, vláčet se s ním a zároveň ho neponičit. Nevím v jakém stavu ho nakonec vrátili, to bohužel bylo divákovi skryto. Jsem ale rád, že nechyběly, dnes již klasické, žlábky s palivem, které hlavní hrdina zažehne, aby plameny osvítily celý prostora a ukázaly za staletí nakradené poklady.

Komerčně špičkově zvládnutý film. Obličeje tří brášků zpěváčků byly před uvedením k vidění snad všude. Kdyby člověk zůstal u reklamy a představil si novou, krásnou a originální českou pohádku, byl by jistě spokojen. Autorské duo rovněž předpovídalo silný zážitek. Ale Svěráci se tentokrát příliš upnuli na zpívánky místo aby věnovali trochu prostoru i vlastnímu příběhu. Dějově vykradli ze známých příběhů snad vše, co vykrást lze a rozpačitý výsledek nezmění ani pěvecké výkony hlavních protagonistů. Zremixovaná Šípková Růženka odstartuje celou tu zmatenou procházku třemi pohádkami, následována Červenou Karkulkou se zdomácnělým vlkem. Ten by nikoho nevyděsil, ani kdyby vyl na měsíc u plápolajícího ohně mezi Dvanácti měsíčky, kteří již naštěstí uzavírají celý nudný slepenec filmových omylů.