Posledné recenzie (1)
Šmírák (1960)
Bohužel ne vlastní vinou, ale přesto už od dětstvé směřoval k tomu, být ujetým podivínem, zvráceným samotářem vzrušujícím se okamžikem nejnepředstavitelnější hrůzy zrcadlící se v lidských očích.. ..zvlášť jedna scéna mi zůstala v paměti. - Ta se zjizvenou modelkou... Vždyť kdo by stál o klasické krásky?:-)))