Mustrum

Pro mě nejlepší role paní Janžurové, představující důchodkyni, která toho hodně snáší, až jednou pohár trpělivosti přeteče. Martin Hofmann zahrál roli amorálního parchanta také skvěle. Také hodně pobavil Pavel Liška hrajícího kriminálníka, který své bývalé učitelce vysvětluje, že kriminální chování není zase taková legrace. Komedie je o tom, co je člověk schopen udělat, když už všechny přijatelné cesty přestaly fungovat. Při mnoha scénách jsem se hlasitě a srdečně smál.

Je to docela koukatelná oddechovka o tom, jak se parta seniorských hudebníků rozhodne trochu si ještě užít života. Dobré mi přijdou výkony pana Krobota, který se po letech probírá z toho, že desítky let dělal něco, co nechce, což dospěje k závěrečné katarzi a osvobození se. Líbil se mi i Marián Geišberg, jehož postava i přes to, že už mu toho moc nezbývá, se rozhodne co nejvíce "urvat" ze života. Vztah otce Polívky a syna Dyka je přehnaně převedený do patosu a trochu vytváří karikaturu z cesty otce a syna zpět k sobě. Zápletka ani rozuzlení nejsou nijak složité, ale i tak je film docela koukatelný. Přestože rozebírání toho, jak se vyrovnávat se stářím a tím, že lidem z kapely už patrně zbývá na tomto světě méně času, plus bilancování předchozího života do takového filmu zjevně patří, mohlo mu být dáno méně prostoru a film by tak získal na potřebném tempu.

Schéma několika příběhů, které se v několika okamžicích protnou a navzájem se ovlivní, je v tomto snímku dotaženo do naprosté dokonalosti. Naprosto uvěřitelné výkony herců přispěly k tomu, aby se z filmu stal kult. Gangsterské historky s mnohými zvraty vás často dostanou do kolen smíchy, včetně slovních obratů ("If you are all right, say something." "Something"). Množství hlášek z tohoto filmu je ohromujících. Toto je prostě dílo, které by měl vidět skoro každý.

Velmi výpravný film s neskutečným hudebním doprovodem. Romantický příběh, který ale není plytký, a to i díky velice kvalitnímu výkonu herců. Vše ještě zakomponováno do ohromující přírodní scenérie. Vše vyvrcholí v závěrečné akční scéně, která na vás chrlí vodopád emocí, a to i v doprovodu opravdu špičkového hudebního podkreslení. Pro mě nezapomenutelný zážitek.

Toto byl první film, u kterého jsem myslel, že z kina odejdu před koncem. Neskutečně natahována stopáž za účelem čeho? Aby se člověk unudil dřív, než dojde k akčnímu závěru, který je odstartovaný tím, že Samuel L. Jackson všem odhalí, že od začátku věděl, že tu lidi lžou a jen si celou dobu dával dohromady kdo je kdo? Mohl to být dobrý film, kdyby byl max na dvě hodiny. Takto vím, že jeho znovu zhlédnutí bych už nedal.

Za mě velmi povedená komedie na téma, že v každém věku si člověk může uvědomit, že žije život, který nechce, a že při dostatku odvahy to může změnit. Ano, samozřejmě, trojice žen z jedné rodiny jsou ukazovány přehnaně až v karikaturní rovině. Jenže film je i o tom, že si ti muži zpočátku ani neuvědomují, do jakých zajetých kolejí zapadli a už se v nich zažili natolik, že jim to přijde normální. Za mě paní Janžurová skvěle zahrála ženu se silnými psychopatickými sklony, které pak úspěšně do značné míry přenesla na svoji filmovou dceru. Ne, není to film plný filosofie života, je to spíše film o životě, svobodě a vlastních volbách. A zároveň je v něm vše zlehčeno, nadsazeno a převedeno do karikatury, jak se na slušnou komedii patří. Přes všechny nedokonalosti proto dávám pět hvězd, protože film je pro mě přes všechny nereálně vyhrocené situace velice lidský.

Film vlastně nemá ucelený děj, jde spíše o sérii drobných povídek, které jsou provázány jednak linkou psí a jednak linkou lidskou. Bolek Polívka exceluje v roli bezdomovce, který skončil na ulici poté, co odešel od manželky. Žije ve vztahu se ženou, na níž je závislí. Do zajetých kolejí vstupuje zachráněné štěně, kvůli kterému nezdravý vztah opouští, což mu dovolí posunout se dál a přes hraní na klavír po večerech v hospodě se dopracuje do pozice varhaníka v kostele, což mu zajistí samostatnost a naplnění. Skvěle zahraná role ženy v podání Ivany Chýlkové, které vyhovuje mít závislého partnera a ze všeho nejvíce se bojí, že o něj přijde, což se nakonec stane. A pak "road movie" pejska, který prochází životy mnoha lidí, z nichž mnohé velmi ovlivní. Včetně života workoholika v podání Richarda Krajča, kterého "naučí žít". Nehledejte žádnou hlubokou filosofii. Spíš jde o film, který vám ve svém středním tempu vyprávění umožní zamyslet se nad tím, co je vlastně v životě důležité.

Fiktivní rozhovor TGM s Karlem Čapkem, který zlidšťuje pohled na obě velké osobnosti naší historie. Dialogy jsou dobře zpracované a promyšlené. Film v poklidném tempu proběhne vlastně velice rychle a na konci jsem měl pocit, že o něco více rozumím lidské stránce těchto dvou velikánů.

Stejně jako v celé sérii je i zde naprosto vrcholné použití filmové techniky a triků. Co mi vadí na tomto díle je silný odklon od knižní předlohy v chování krále Theodena. V knižní předloze král Theoden vyrazil do bitvy o brody přes Želíz, avšak po cestě se dozvěděl, že bitva byla prohraná a do Jízdmarky kráčí vojsko Skuruthů. Uchýlil se tedy do blízké pevnosti v Helmově žlebu. Ve filmu se vydává na nesmyslný a riskantní pochod s ženami a dětmi do vzdálené pevnosti poblíž Orthanku. Takže 1. Královské město není dostatečně opevněné na to, aby se zde král mohl bránit. 2. Král místo toho, aby ženy a děti poslal co nejdále od nebezpečí, vede je pomalou kolonou nebezpečí naproti. Řekl bych, že oproti knižní předloze film dělá z Theodena tak trochu hlupáka. Další věc - enti několik dní rokují, dojdou k rozhodnutí, že do války nepůjdou, aby pak Stromovous toto rozhodnutí během pár sekund změnil, když uvidí pařezy pokácených stromů. Jako by o pokácených stromech předtím nic nevěděl. Popírá to zcela mentalitu entů.

Film vnímám jako zfilmovaný muzikál. Přes poněkud naivní až pohádkový děj oceňuji pěvecké výkony zúčastněných. Skvěle zahrál svoji roli šíleného režiséra Roman Pomajblo. Osvěžující jsou jak herecké tak pěvecké výkony Jiřího Korna. Hlavní píseň muzikálu - Touha - patří mezi to nejlepší z Landovi tvorby.