Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Krimi
  • Akčný
  • Horor

Recenzie (937)

plagát

Drsné časy (2005) odpad!

Nejhnusnější, nejnudnější a nejdebilnější film za poslední roky. Podle popisu filmu jsem čekal krimošku o policajtech - něco ve stylu Patroly... Ale dostal jsem žvanivou pičovinu a dvou totálních vymatlaných kreténech co jenom hulí a pijou pivo. Nechápu jak mohl stejný režisér natočit geniální Železná srdce.

plagát

Duchařský příběh (1981) 

Vážení přátelé...tohle je nostalgie...Viděl jsem to jako děcko na "Vídni" s mizerným obrazem, ale vzpomínky zůstaly. 20 let jsem to pak neviděl až teď. Díky Tv Prima. Jsem vděčen - netušil jsem ani jak se to jmenuje, kdo v tom hraje atd... Až teď... Bohužel nedíky za ten zmrdanej brněnskej dabing - to je hnus! Ale i tak. Je zajímavé se choulit opět do pláště starého strachu z dětství a pozorovat, co že mě to tehdy tak děsilo. Pamatoval jsem si to ještě i jednotlivé scény kupodivu. No viděno dnes očima dospělého, je to samozřejmě slabší, ale tehdy mazec! Dneska je to tak na 4 ale z nostalgie dávám 5...

plagát

Dunkirk (2017) 

Na Dunkerk jsem byl hodně zvědavý. To téma je hodně silné a zásadní, je dobře, že se ho Nolan chopil zpracovat. Bohužel k tomu podle mě nezvolil nejvhodnější pojetí. Respektive nejde až tak o obrázky - ty jsou uchvacující a dechberoucí často, ale mám na mysli spíš tu chladnou bezemoční atmosféru, kterou ve mě film vyvolává. Nolenovou optikou se díváme na operaci Dynamo jako přes silnou skleněnou desku. Tak silnou, že ve mě film nepozvednul jakékoliv emoci. Zřejmě to byl záměr, ale já u téhle válečné tématiky potřebuju vtáhnout do děje, potřebuju cítit emoce, příběhy, živočišnost. Tohle je na mě bohužel příliš sterilní. Vlastně podobné pocity jsem měl i u nedávného sledování opěvovaného Saulova syna. PS: Měl jsem tu čest se osobně účastnit demonstrace na Letné proti Babišovi a tak vím, že 400 000 lidí už je nějaký dav - čili plná Letná například. Tak mi tady těch vojáků na plážích přišlo nějak pomálu trochu - nemělo by jich tam být víc? Už třeba 100 000 je vyprodaný plný Strahov.

plagát

Dvaja ľudia v ZOO (1989) 

Vážení přátelé...nepomohl tomu ani Macháček...

plagát

Dvaja muži v meste (1973) 

Už jsem dlouho neviděl rádobyáčkový film s tak vykonstruovaně plochými a černobílými charaktery. Bývalý bankovní lupič se v lochu změnil na hodného a milujícího manžela a dobráka od kosti. Zatímco odporný a zlý policajt si na něj zasedl a nedá pokoj, dokud ho nedostane. Stejně jako odporný a zlý prokurátor a vlastně celý zbytek justice. Bla bla blá. Místy to bylo všechno tak nereálně přehnané až se mi chtělo smát. Tedy skoro. Vlastně ani nebylo čemu. Tohle není velký film. Není ani dobrý. A vlastně to není ani kriminálka. Spíš psychologické drama. A Gabin hraje všechny role stejně. Srovnání s Rudolfem Hrušínským není adekvátní.

plagát

Dvaja nosáni a video (1985) 

Vážení přátelé...sice kravina, ale jako oddechovka dobrý... Viděl jsem to znovu asi po 17ti letech a už to samozřejmě není taková pecka jako pro mě tehdy, ale i tak to ve srovnání třeba s Fantocim, nebo nástrahami velkoměsta vychází nejlépe. Nápad s videem je vynikající, ale tvůrci z tohoto nápadu mohli vytěžit určitě víc. Mohlo to být trochu vtipněšjí, ale co... Ve filmu je bohužel akorát několik vyloženě trapných scén s "teploušem", ve kterých se ovšem velice přesně odráží to, jak se společnost ještě velmi nedávno dívala na homosexuály. Pokud se ve filmu tehdy nějaký objevil, pak jako starý, tlustý šeredný vykroucený chlap, který balí kluky na potkání a mluví jako totální pitomec = tedy vždy jen jako trapná karikatura. Naštěstí doba už se opravdu poněkud změnila...

plagát

Dve tváre lásky (1996) 

Vážení přátelé...Jestli romantika - tak takováto...Vidím, že se všichni zdráháte dát za pět, tak se toho chopím já... (:o)

plagát

Edith Piaf (2007) 

Vážení přátelé...Tento kousek je celkem zajímavě natočen, nicméně má bohužel několik zásadních vad, které ho srázějí dolů. Především zde už tolikráte kritizované skoky v čase. S tím naprosto souhlasím. Tento způsob vyprávění je mi naprosto protivný. Další problém je v tom, že film nejde vůbec do hloubky. O zpěvačce se tu v podstatě nedozvíme zhola nic. Kromě toho, že fetovala a chlastala o 106 a že měla stráášlivě těžký život...Film ji sleduje příliž zvenčí, jako jen pouhý sled událostí, ale co se odehrává v ní, jakoby režiséra vůbec nezajímalo. Potom ale také nemůže počítat s tím, že diváka chytí za srdce. Ta sbírka životních tragédií je už časem spíše otravná. Až okatě citově vyděračská. Další potíž je v tom, že se zde vynořují postavy (v životě zpěvačky patrně velmi důležitých) neznámo odkud a stejně jakoby nic, zase mizí - viz. voják - autor její nejznámější písně, který přijde odnikud a stejně rychle zase zmizí, aniž bychom se dozvěděli kdo to vlastně byl. No a ta dlouhá stopáž...Mám za to, že pokud k tomu nemá režisér nějaký opravdu ospravedlnitelný důvod, tak délka více než 100 minut, je samolibá tyranie diváka! Existuje opravdu jen velmi málo filmů, které si svoji přílišnou délku dokáží ospravedlnit. Např. Pán prstenů... Edith Piaf ovšem není tento případ. Ač by klidně mohl být. Škoda...Před pár lety dávali v TV záznam stejnojmenného divadelního představení z nějakého českého divadla a toto představení mě oslovilo podstatně více. Film o Edith Piaf ve mě o proti tomu nezanechal žádný hlubší odkaz...

plagát

Ed Wood (1994) 

Vážení přátelé...tak musím bohužel s hodnocením opět trochu proti proudu...Ano dávám 4 hvězdy, ale to jen za tu krásnou "filmařinu"...dát 3 byl by hřích (:o) Ale abych řekl pravdu, moc se mi to nelíbilo. Byl jsem dost v očekávání, dle toho, co jsem o tomhle kousku slyšel. I úvodní titulky tomu dost nasvědčovaly...ale pak už přišla poněkud nuda - tedy pro mě nuda. Podobně jako třeba u filmu Ve stínu upíra...Mám nejspíš trochu problém s "filmy o filmování"...Což je zajímavé:filmového maniaka by mělo bavit nahlédnutí pod pokličku...Ale jsem asi ten typ diváka, kterého zajímá spíš ten výsledek, než okolnosti vzniku. Proto se třeba nerad dívám na ty tzv. upoutávací "filmy o filmu". Tak jako mě příliš nezajímá, jak básník došel k inspiraci k nějaké své básni. Ne - není to špatný film, má pár výborných scén, pár dobrých vtipů (Bélo,jak to děláš? No to musíš mít vycvičené zápěstí...a musíš být Maďar...) , ale myslím,že celkově je stejně poněkud předceňovaný. Burton už natočil rozhodně lepší kousky...

plagát

Ešte sa môžeš vrátiť (1997) 

Za prvé: Stone, Penn, Nolte ani Lopezka nikdy nepatřili k mým oblíbencům. Za druhé tenhle film je jak přes kopírák se starším a mnohem lepším Red Rock West. Ač netuším z jakého důvodu - nikde jsem nedohledal, že by mělo jít o remake. Přesto budu trochu srovnávat. Obsazení Red Rock mě potěšilo mnohem víc - hlavně tedy ženu vamp tam hraje nadpozemsky krásná a uhrančivá Lara Flynn Boyle, vedle níž tuctová kráska Lopéz působí jako vesnická mexická selka. Jo kdyby ji hrála původně zamýšlená Sharonka Stounová, to by byl asi jinej hukot, leč to bohužel neklaplo - mimochodem nejsou voni s Oliverem nějací příbuzní??? Zatímco Red Rock šlape jako hodinky od začátku do konce, U-Turn se táhne jak smrad. Morriconeho hudby si tu kupodivu ani nevšimnete a kamerové vychytávky začnou po čase lézt na nervy. Red Rock si pustím určitě rád ještě několikrát, U-Turn vidět nepotřebuju ani podruhé. Ale abych jen neostouzel - je tu pár hereckých kreací, které za A.) mile překvapí - mladičký Phoenix a mladičká Liv Arven Tyler. Za B.) které ani vůbec nepoznáte - geniálně zahraný vykutálený mechanik B.B.Thorntona a skvělá postava Jona Voighta - schválně najdete ho? ;)