B4TM4N

Síla tohoto filmu neleží v převratné režii, nějak jinotajné zápletce, či (a to je možná i škoda) dechberoucí kameře. Obsah je však natolik život-ovlivňující a idylický, že vám to bude prostě jedno a budete mít chuť vyrazit ven a vrhnout se v ústrety živlům...

David FIncher a jeho masoví vrazi...opět dokonale natočené, napínavé a v rámci skutečné předlohy vypointované. Překvapivě za celý film neuvidíte jedinou akční scénu, vraha asi pět minut a přesto se až na drobné vyjímky (Zodiacovi by slušel letnější, o 20min kratší sesřih) nemůžete odtrhnout od sledování celého případu. Z hereckého ansámblu nijak nevyčnívá žádný ze zůčastněných: Robertu Downeymu, který dozajista rád krade show, byla záhy přistřižena scénáristou křidýlka, Jake je příjemný na pohled i poslech, ale jeho postava je takový obyčejný zvědavec č.2503. Prostě kompaktní celek po všech stránkách. A to, že se nakonec nedozvíte, jak to dopadlo, je fakt k nas****.

Velmi zdařilý návrat takřka mrtvého žánru (kdo by dnes chtěl neholené charaktery, když může mít Vojtu Kotka in english, že). Boužel se to tady s tou krystalovitostí trochu moc přehnalo, takže ke konci si už budete moci dát banditu jako sladidlo do kávy, s duší jako kaviár. Christian Bale a Russel Crowe jsou jako vždy výborní (Bale vede) a vůbec všecko je precizně provedené, napínavé, zábavné...ale ke konci i v rámci západodrsňácké cti zle přepálené a předchozí snažení trochu degradující.

Znatelně slabší než Big Bang Theory, ale pořád obsahující notnou dávku britského humoru. Repertoár vtipů ovšem není z nejširších a 187. vtip od Mosse založený na stupidní výslovnosti už takřka nudí. Nejlepší díl: S2E01

Zdaleka nejslabší Iňárritu, aneb pokud už vyjímečně dvakrát vlezeš do té samé vany, potřetí již zaručeně bude špinavá. Herecké obsazení je sice jmenovitě z celé "trilogie trilogií" nejsilnější, ovšem Cate Blanchett se pouze nekomfortně proleží celým filmem, Bradovi to sluší, ale pouze na nevýrazném partu...jak je film dobrý po stránce řemeslného provedení, tak scénář již nese značně zhrublé rysy třikrát nastavovaného čaje a tak na veskrze nezajímavé dějiství marocké a mexické je přilepeno něco zajímavější konání japonské, pohříchu ovšem zcela nerozvedené, i při nadmíru nadsazené stopáži, na kterou se dal snad jen zázrakem natáhnout takhle plytký děj. Slabé 3* a příště prosím by to chtělo už jiný koncept filmu (a to prosím ne, že se přidá čtvrtý pár/podivín).

Vynikající WW2 film, pojatý osvěžujícím způsobem jako směska nadsázky dobrodružného filmu v kombinaci s objektivním pojmenováním všech zúčastněných stran. A jako třešnička na dortu úžasná Carice van Houten (a o něco méně přitažlivý Sebastian Koch). Podle mě nejlepší film o tomto temném období našich dějin, protože místo tradičního patosu tu dostanete skvělou filmovou jízdu, u které se budete celých dvě a půl hodiny opravdu bavit (ano, opravdu!).

Předně nehodnotím film podle jeho literární předlohy, která ať se zdá sebevíce strhující je zcela americky pojatou imitací Focaultova divadla pro myšlenkově chudé. Film se i v této přímočaré předloze ztrácí, neustále vše nesmyslně zpětně vysvětluje a kde by bylo naopak potřeba, tam nonsensově uhání bez mrnutí závěrky dál. Celý domeček z kvazikontroverzního úmyslu páně Browna a jeho samoúčelné interpretace namísto fabulace s intelektuální licencí ála Umberto Eco se tak co chvíli povážlivě hroutí. Škoda, film samotný mohl jako dobrodružná podívaná fungovat - přece jen jsou na něj jiné nároky než na knihu, navíc nějaká rozumná duše nezařadila narozdíl od knihy na začátek větu "Založeno na pravdivých důkazech".

"They say death is unavoidable. I say the soul is undestructible." - RZA. Toliko v kostce celý tento film. Aronofsky poněkud přecenil svoje schopnosti a ze svého obvyklého, civilního pohledu se přenesl s velkým rozmachem do dalekých výšin i vzdálených dob. Na poselství filmu poněkud uměle naroubovaný složitý narativní postup, mnohem lépe by fungovala samotná rovina odehrávající se pouze v přítomnosti. Myšlenka rozmělněná ve třech bublinách postupně ztrácí na síle, když film v podstatě graduje ve dvou třetinách délky a často se mi nestává, aby mi devadesátiminutová stopáž přišla přestřelená. Vizuální stránka je nepochybně lákavá, ale použití tlumenějších odstínů by občas neuškodilo. Naštěstí si to tady Daren zkusil a ve Wrestlerovi se vrátil zpátky na zem. A jsem rád, že Brad a Cate do tohodle nakonec nezasáhli.

Viděl bych tu takovou velmi (více než most) vzdálenou paralelu s Fight Clubem: Geniální nápad, celou dobu pečlivě rozkrývaný ve scénáři, je následně zakončen způsobem velmi konformistickým dle předpokládané linie očekávání diváka. Jak řekl ve filmu Dustin Hoffman (který by si měl sehnat film pro svou postavu učitele literatury ve hlavní roli, tady byl k mé lítosti trochu upozaděn): Takový konec nepasuje k tomu zbytku. Místo mnou očekávaného vyjádření se k problému vyrovnání se s vlastní smrtí bylo poselství převedeno do úrovně hodnoty fikce pro člověka - naneštěstí velmi mainstreamově idealisticky, což už u tohoto filmu zamrzí - pokud by byl twist na závěr jen decentní, nedalo by se mu nic vytknout: daný příběh je jistě možné interpretovat různě, proti zvolení "lehčího" vyznění by se nedalo nic namítat. Ale na závěr kopec cukru z bavorské sušenky...Jinak herci jsou vesměs komorní, Willa Ferrella jsem měl vždy za otřesného herce ale tato role mu celkem sedla. Maggie v tomhle filmu dokonce vypadá celkem žensky a spisovatelka Emma Thompson je správně neurotická. Všem obsazeným vládne výše zmíněný Hoffman, jež je zároveň studnicí těch nejlepších vtipů, co ve filmu uslyšíte: "Počítal jste schody? Počítal jste dlaždičky?" Forster je skutečně velmi talentovaný režisér, zde mixuje potenciálně výbušnou směs tragédie/komedie (nápaditě opodstatněnou ve scénáři), ve které však má složka komediální jasně navrch a tragédie se více uplatňuje pouze v předposledních deseti minutách. Ve výsledku jde o velmi originální a vynikající film, který však svou intelektuální vrstevnatostí vzbuzuje očekávání něčeho myšlenkově trochu většího, než stoprocentní Hollywood.

Kvalitní náhrada za Prison Break. Stejná s časem se čím dál více vkrádající překombinovatelnost, nesmyslnost, cimmrmanovitost a o to větší návykovost ^_^ Někomu zřejmě připadali X-Mani moc nadlidští...