Pražák

"Put your arms around me. Fiddly digits, itchy britches. I love you all."

"Like a child, I picture opening her skull, unspooling her brain and sifting through it, trying to catch and pin down her thoughts. What are you thinking, Amy?"

"Někdy správná věc neexistuje. A pak si musíte vybrat hřích se kterým dokážete žit..."

"Krasavice inteligentní!"

"Ty špagety jsou moc dlouhý." – "Cibuli nejim." – "A ta sůl je domácí?"

"This is why I don't have roommates." První půlka slibovala ultimátní akci a solidní dávku napětí, ale čím dál víc se popředí tlačí vztahové linie a nefungující hororová klišé. Likviduje to tak poslední co na tomhle seriálu bylo zajímavý – škoda. Nutno přetáčet, o nic nepřijdete. Pryč s fakanama čučících do iPhonů na video své milované konvertované matky, pryč se žarlivými scénami, pryč s přistěhovalci na hraně zákona! Přidat víc retro scén z nazi táborů a více chytání Mástra!

"Where's the dignity?" Jenom idiot mohl ten název seriálu přeložit do češtiny jako "Doktoři bez hranic".

"I will not fall into despair! I will keep myself hardy until freedom is opportune!"

"Na počátku nebylo nic..." a po shlédnutí filmu jsem toho názoru, že to tak mělo i zůstat.

"Sometimes I think I have felt everything I'm ever gonna feel. And from here on out, I'm not gonna feel anything new. Just lesser versions of what I've already felt."