Daryl.Dixon

Dějově trochu jinde, než klasika, ale jako akční fantasy to působilo dobře, včetně propracovaných masek chrličů, tedy až na královnu, jejíž maska vypadala tak trochu zvláštně. Rovněž bitvy mezi chrliči a démony působily efektivně. Jednu výtku bych měl k samotnému Frankesteinovi a jeho "masce". Pokud by byl sešitý z osmi těl, tak by měl vypadat trochu víc nesymetricky, zatímco u něj to maskéři odbyli pouze nalepením jizev.

Většinou nemám moc v oblibě filmy, kde je ústřední postavou osamocený člověk, který řeší nějaké dilema týkající se jeho osoby, nebo okolí. V případě Roberta Nevilla mi to vůbec nepřišlo, protože tato postava řeší podstatné věci, týkající se přežití lidstva i jeho vlastního, aniž by paradoxně věděl, zda je koho zachraňovat, a zároveň je to zasazeno do prostředí, které je mi z hlediska žánru velice blízké. O napětí zde není nouze, a ač nejsem moc příznivcem pokračování úspěšných filmů, v tomto případě by mi to moc nevadilo, pokud by se toho ujal někdo schopný. Jen je otázkou, jak navázat na děj, který má dva konce, kdy divákům z kina je známa většinou jen jedna verze, na níž by se navazovalo složitě.

Před časem jsem zaslechl v nějakém kinoboxu o tomto filmu, jen mi uniklo to podstatné, to jest název filmu a obsazení. Pak jsem se poměrně dlouho snažil zjistit, o jaký film se jednalo, protože mě zaujal příběh, který se ve filmu odehrává. Je to asi tři roky zpět, kdy jsem zjistil název filmu a svého dlouhodobého hledání rozhodně nelituji, protože jde o opravdu skvělý film a výborným obsazením, kde exceluje po boku výrazného Sean Penna tehdy sedmiletá Dakota Fanning.

Je to celkem milá komedie a i po tolika letech má své kouzlo a originalitu. Občas si říkám, že je škoda, že pravidlo ohledně podvádění ve hře neplatí i u jiných her - to by můj brácha už lítal někde v korunách stromů s banánem v tlamě a rozhazoval kolem sebe kakánky.

Sci-fi zoofilní Popelka - aneb, jak chudá děvečka co umývá toaletní mísy, ke štěstí, pejskovi a planetě Zemi přišla, ale i jako čerstvá panovnice si zachová dekóru a nadále používá záchodovou štětku místo žezla. Tak koukatelné to bylo, takže pytlík na zvratky jsem mohl klidně odložit, ale že bych si po shlédnutí trsnul oslavný tanec, to rozhodně ne.

Záporáci sežráni, klaďasové přežili - tomu se v evoluci říká přirozený výběr, ve filmu klišé. Uječená děcka běhala jedním směrem, uječení velociraptoři druhým a i tak na sebe pořád naráželi. Jinak v celku dobrý film, ale Cesta do pravěku je jen jedna.

Průměrný animák, kde zapomenutý člen rodiny Weasleyových chce místo hůlky mávat mečem. Je to spíše pro menší děti, které se budou u vzájemného bouchání postav do hlav asi bavit, ale pro mě tam bylo těch zábavných momentů poměrně málo, takže průměr.

Tom byl pěkně vystrašený, ale kdo by nebyl, kdyby na něj soustavně civěl nějaký Somálec s věčně vypoulenýma očima, jako by si právě nechtíc zarazil hluboko do rekta neopracovaný, špatně seříznutý kolík. Navíc tam pobíhali hned čtyři a nejeden tvůrce hororů by v tom mohl najít námět pro další svůj kousek, přičemž by bohatě stačilo, kdyby občas nechal některého z nich vykouknout ze tmy. Co mě zaujalo, bylo to, jak Hanks o vlastní život moc nebojoval, ale když mu chtěli vzít kus papíru, tak se byl jako lev. A teď přijde test, jestli jste lepší, než americké námořnictvo: Ve vodě jsou dva muži, jeden je bílý a druhý černý s vypoulenýma očima. A otázka zní, který z nich je Tom Hanks a který Somálec? Amíci rozdíl nepoznali.

Otázka rasismu a diskriminace se přenesla i do pohádky, kde se malému zebrákovi (ne žebrákovi) všichni posmívají, protože je bílý, tedy napůl, prostě má málo pruhů, něco jako bota adidas z vietnamské tržnice. Tak se s tím rozhodne něco udělat a zdrhne z domova, kdy mu jde v patách zlá ošklivá barevná čičinka, kterou v dětství přehlíželi, protože byla mrzáček na oko. No a tenhle mrzák se snaží dostat toho bílého zebráka, který cestou potká spoustu zviřátek a mezi nimi i osamělého orla, který žije v ústraní, páč byl středem posměchu, protože je, světe div se, také bílý, i když si říká černý orel (to mi připomíná jednu nebo dvě zpěvačky). Celý příběh je tedy o tom, že někdo někam jde za poznáním a je při tom obklopen předsudky kvůli své barvě. Od animáku bych ale čekal něco jiného, například zábavu, které zde bylo málo a byla tak trochu povědomá z jiných snímků.

Vtipy dobré, ale ta zápletka mi trochu unikala a kdyby to Downey Jr. a Val Kilmer v průběhu filmu nevysvětlovali, tak nevím, jestli bych se chytal, protože i tak mi přišlo, že situace šlo řešit jinak, než jak probíhaly ve filmu, kde spousta jednoduchých zápletek byla zbytečně zkomplikovaná. Jako komedii ale tomu nemám co vytknout. Zvlášť scéna s herečkou "občas hraju ve filmu" a následná ukázka štěku s vlkodlakem mě pobavila.