Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Krimi
  • Dobrodružný
  • Akčný

Recenzie (119)

plagát

Jan Žižka (2022) 

Jako velký filmový fanda a jako vystudovaný historik jsme si položil tyto otázky:  Vadilo mi to, jak byl v tomto filmu Žižka stylizovaný? Ne. Vadilo mi, že se námět a scénář filmu neřídil podle "historických faktů"? Rozhodně ne... Uspokojilo mě režijní pojetí filmu, výběr lokací a výprava, herecké výkony, bitevní scény ad.? Ano. Dalo by se tohle téma (pro Nečechy prakticky neznámá historická postava a neznámé historické souvislosti...) v daných podmínkách a v současné době natočit nějak jinak a lépe? No, možná že nějak asi jo, ale sečteno podtrženo, za mě celkově 85 %, a hvězd dávám za odvahu a dotažení tohoto obřího záměru čistých 5.

plagát

Kurz manželskej túžby (2021) 

Nevyužitý potenciál. Dobrý nápad, vhodná lokace, zajímavé prostředí, vztahové propletence... a pak vůbec nic. Trapné pokusy o komediální vložky od vyšetřujících policistů. Plodková v paruce nevypadala vůbec filmogenicky. Radek Holub je možná fajn týpek, ale jako policajt...? Metody Vojty Kotka vyzněly do ztracena. Jedině kreace autistky Patriky tomu občas něco přidaly. Velká škoda. 45-50 %.

plagát

Pán Bezchybný (2014) 

V poslední době poměrně častý námět, krádež literárního díla. To, co potom následovalo, se zčásti dalo očekávat: pavučina lží a zločinů, vydírání hlavního hrdiny ad. Další ze série evropských filmů, které sázejí na neokoukané tváře, na nekomerční notu. Asi tak 65 %.

plagát

Lulu na mostě (1998) 

Místy milý příběh, jehož smysl mi ale celkově dost unikal. Naivní Mira Sorvino, přesvědčivý H. Keitel, a jako vždy charismatický W. Dafoe.

plagát

Bezva zuby na zásnuby (2022) (TV film) 

Klasický televizní průměr. Jediný objev, v roli malé Jasmína jiskřivá Mia Kavanová.

plagát

Dáma v dodávce (2015) 

Slabota, bez gradace, pokus o britský suchý humor se skřehotající babkou. Zklamání.

plagát

Hledání opravdového boha (2017) 

Skvělé! Zachytit věrohodně atmosféru vlhké džungle ze 16. století, kterou bloudí banda španělských dobrodruhů, chudáků, chamtivců a fanatiků není vůbec jednoduché!. Žene je jediná vidina: ORO! Na cestě za zlatem a s křížem na krku se musí zabíjet domorodci a nebezpeční hadi, znásilňovat naivní indiánky, navzájem si podřezávat krky a na velitelův rozkaz nasazovat potupnou garotu. Do toho krásná manželka velitele, která některé jeho muže vědomě i nevědomky přivádí k šílenství a k prolévání další krve. Kolem se rojí domorodé kmeny se svými foukačkami plnými jedovatých šípů, vedro, vlhko, bažiny, komáři... Za jejich zády pak výprava dalších zabijáků, která je má za úkol zlikvidovat. V takové idylce se rozvíjely moderní dějiny Ameriky. Podobný film z roku 1972: Aguirre, hněv boží. Viz komentáře Big Bear, MickeyStuma a Babinicz.

plagát

Niet pokoja pre bezbožných (2011) 

Z představitele hlavní role šel opravdu respekt. Potkat tohoto chlápka v tmavém průjezdu, to bych opravdu nechtěl. A taky by člověk asi nechtěl připlést se mu do cesty, když mu barmani odmítají nalít jeho oblíbený rum s colou.  Jako kdyby si Španěláci vypůjčili Ondřeje Hejmu, vrazili mu do ruky pořádný kvér, přidali trochu vlasů dopředu a sebrali mu ten jeho namachrovanej akcent.  Film nemá strhující tempo, ale má potřebnou gradaci a závěrečná scéna proběhne sice s obligátní spoustou krve, ale zato beze slov. Působivý byl také dovětek, když postupně ožívaly lidské postavy v obchodním centru nedaleko hasicích přístrojů napěchovaných trhavinou. Nejsilnější to bylo u těch barevných autíček v dětském koutku. Pane José Coronado - skvělá práce!

plagát

Gilda (1946) 

Kdysi možná světácké a mondénní, dnes už poněkud vyčpělé. Místy nepochopitelné dějové zvraty - proč Farrell vůči Gildě po zmizení Ballina tak ochladl, jen proto, že se podívala na jeho portrét? Po dlouhé odluce pak stačil v závěru jeden pohled a láska byla zase zpátky ...  Jinak se na Ritu koukat dalo, hlavně když zatančila.

plagát

Trhliny (2009) 

Skvělá Eva Green bohužel na všechno nestačila. Holčičí štěbetání, ponuré kulisy internátní školy připomínající prostředí gulagu nebo lepšího kriminálu, chladná voda a chladné protestantské vychovatelky. Slečna G. s příchodem mladé španělské šlechtičny (ne však tak krásné, jak jí bylo na každém kroku zdůrazňováno, ale aspoň dívky s vlastním názorem a schopností jej vyjádřit) postupně ztrácí půdu pod nohama a opětovně ji nachází až v  lesbickém znásilnění... To, co přichází potom, se dá nazvat dokonaným aktem kolektivní viny. Na závěr rudé stuhy druhdy oddaného týmu padají k nohám hrdé slečny G., a té zbývá jen úšklebek. Kapitánka odjíždí, Slečna G. je v tichosti odejita, vražda je smetena pod stůl, a vlastně se nic nestalo