DrifterSoul

Čtyři hvězdičky. Dobře natočené, velmi realistické.... a se Sofií Helin (!) Ano, kdysi jsem v Berlíně stál u zdi, nedaleko Friedrichstrasse a koukal na ten systém důmyslných barier, které šíleným způsobem rozervaly žijící město. Separovaly bloky domů - a především lidi v nich žijící. Něco neskutečného, surrealistického. Zrůdného. Moc dobře, že tahle doba je už pryč. Snad se nikdy nevrátí.

Nekonvenční podání toho prastarého příběhu. Ať už z části reálného nebo generacemi vysněného. Defilé lidských vlastností. Dobrých i špatných. Velmi hmatatelné. Filmařsky dokonalé. Herci, scéna, krajina, hudba.... Inteligentní, obecná kritika vše pohlcujících ideologií jakékoliv barvy či odstínu. Duchovních i drsně materialistických. Vše jednou zmizí či pomine. A přesto je třeba ocenit, že víra, jejíž ústředním a ideálním motivem, by měla být láska, je tu s námi už 2000 let. Probouzí v nás to lepší. Ať se tomu bráníme či ne.

Napětí, nádherná krajina, drsný western bez pozlátka. Asi tak jak skutečně "the West was won..." A realistický pohled na střet kultur. Jedni postupně a neomaleně ovládali, druzí se bránili - svým způsobem. Nemá to zkrátka nic společného s naivními pohádkami o Vinnetouovi napsané člověkem, který u toho nebyl a vše si jen idealisticky vysnil. Někteří mu to baští dodnes. Tož tak.

Příjemný, milý film, s příjemnou angličtinou a příjemným R.G. Z tanečního prostředí, které je sice vždy a všude plné příjemných emocí a radosti z pohybu, potěšení ze vzájemných dotyků s partnerkou/partnerem a radosti z rytmu, ale taky kapku plytké, I should think. That’s all.

Kus vynikající filmové práce. Vláčil, Petr Čepek... Škoda, že před tolika lety... Lze něco tak dokonalého natočit dnes, aby film přežil v záplavách prostoduché komerce, kterou si většina národa tak oblíbila? A především. To tak stále aktuální TÉMA: snad tehdy logická odplata (za válečné excesy), ústící do vyhnání našich spoluobčanů, bez ohledu na jejich konkrétní, jednotlivou vinu/nevinu, se stejně obrátila proti nám. V ekonomické zaostalosti a hlavně rozkladu hodnot, malosti, zamindrákovanosti - zkrátka v mizerném mentálním stavu velké části české společnosti.

Atraktivní, edukativní téma, pomalé tempo, tak jak sám život běží - bez okázalých "akčních" momentů, někdy až fádně, ale přesto zajímavě a především reálně. Co víc si přát.

Snově psychedelická retro procházka životem světově významného rakouského secesního malíře. Příjemná kostýmní výprava i dekorace dobové Vídně a Paříže. Vzpomínkové, často depresivní vize umírajícího Gustava Klimta jsou mile okořeněny dokonalými zjevy jeho periodicky se vyskytujících ( volně se procházejících, pohybujících či konverzujících) modelek a milenek. Centrem pozornosti je ovšem samozřejmě John Malkovich, který zde - tedy alespoň z mého pohledu - ztvárnil svou první sympatickou (a jen minimálně střelenou/zvrhlou) roli. BTW: Ač viděno v němčině na ORF a se mdlou znalostí o malíři, film docela srozumitelně funguje. A pokud někomu ne, pak stojí za to prolétnout WWW. Minimálně kvůli jeho nádherným obrazům....

Komedie lehce střelená a lehce erotická, na téma manželských/nemanželských vztahů, situovaná do dnešní Vídně. Osou příběhu je "up & down" kariéra herečky středního věku, končící ovšem očekávaným happy ending. (Vysíláno/zkouknuto pouze na ORF1.) Občas hodně vtipné, občas lechtivě vulgární. Připomínající filmy naší provenience - někde ve čtvrtině cesty od "Kameňáků" k daleko vyššímu level "Teorií tygra". Český divák si jaksi mimochodem uvědomí, jak si jsme s Rakušany navzájem podobní. Tedy alespoň v rámci daného typu přízemní filmové zábavy.

Smutný příběh o tom, jak jsou lidé různých národů, žijící dosud v pokoji a pospolitosti, náhle rozděleni a postaveni proti sobě, v důsledku nesmyslné války. Je zasazen do nádherných Dolomit, kde WWI v těch drsných horských podmínkách byla obzvláště krutá. (Dodnes, i po 100 letech, jsou zde všude v Tyrolsku na obou stranách italsko - rakouské hranice s pietou udržovány hřbitovy, i malé hřbitůvky jen s několika kříži, kde leží ti, kteří měli tu smůlu a nepřežili.) Film je dojemně smutným, občas i surrealistickým a snovým vzdáním úcty všem z nich.

Docela strhující, konspirační děj ze zákulisí světového obchodu se zbraněmi. Navíc v atraktivních zeměpisných exteriérech. Ubral bych ale stopáž té pompézní/lehce béčkové akce v Guggenheimově muzeu, bez ní by se film zcela jistě obešel. Clive Owen dokonalý, Naomi ditto. I nakonec Armin Mueller-Stahl (z bývalé DDR), který jaksi vždycky tradičně hrál komunisty a záporáky.