Djkoma

Vsadíme se, že nenatočím nic horšího než je tohle? Klidně mi svažte ruce, nohy, zavažte oči a já ještě nevím co... Furt můj výtvor bude kvalitnější aneb jak ohodnotit pár pseudouměleckých nesmyslů odpady a zkazit si večer? Stačí si projet filmografii Maciunase. Přesto se najdou lidé, kteří chtějí jeho autogram (každý s hodnocením nad jednu hvězdu:)).

Každý do říkal, že rané kraťasy Davida Lynche jsou nesmyslné zhovadilosti, měl by si "toho" George Maciunase pustit, aby otočil o 180 stupňů a uznal genialitu Lynche:)). Tohle je čistý odpad,který nemá argumenty a opodstatnění ...

To je nějaký "důkaz" o tom, že film jsou vlastně jen rychle po sobě jdoucí obrázky? Pokud ne tak běžte s tímhle experimentálním uměním (ano, po tomhle se i já považuji za umělce, režiséra!) do pryč.

Peter Jackson si se svým vysněným projektem pohrál opravdu do nejmenších detailů. Tohle je důkaz, protože CGI a několik herců ze současnosti dokáži připomenout klenot z roku 1933, který nemohl kvůli cenzuře být uveden. Jeho dnešní převedení je moc hezké, dobové do detailů a vše působí jako fanouškovský drobek od Jacksona pro všechny milovníky originálu. Bohužel ve výsledku jsem byl více nadšen například z tohoto trochu delšího pokusu připomínající 30. léta s mnohem lepší atmosférou...

Chlap nasedne do bílého sporťáku a jede. Staví se pro prášky, aby neusnul a jede dál. K tomu ještě slepý černoch v rádiu a máte celý Vanishing Point. Na první pohled určitě, na druhý je to dlouhá cesta posledního kovboje na svém bílém oři, který se rozhodl pro cestu bez návratu. Stejně tak jednoduché, jako zábavné, ale smát se určitě nebudete. O tom Vanishing point vůbec není, ale to sami poznáte, až nasednete vedle bývalého závodníka a projedete se po nekonečných poloprázdných silnicích Ameriky... Třešničkou na dortu je dokonalá kamera.

Předchůdce Bláznivých střel, který se s ničím nemazlí a naprosto dokonale využívá koncept parodie detektivních příběhů a filmu noir s nezaměnitelnou kadencí vtipů a nápadů. Od opakujících se klišé o najíždění autem do popelnice až po "My boss was already on seat"... Jednoduchost některých vtipů je tak zarážející až to bolí u srdce (na čističe bot Jimmyho nikdo nemá, i když třeba výtah má také své kouzlo o doktorovi a jeho proslovu před dotazem Drebina ani nemluvím...). Pánům Zuckerům a Abrahamsovi se podařilo vytvořit koncept, který dokázal nejen v 6ti dílech dokonale uchvátit a položit nejednu bránici, ale také nastolit směr pro další tři filmy, které možná nejsou tak nabité jako seriál (za což může spíše délka...), ale svou cestu si vyšlapaly s přehledem. Snad jedinou nevýhodou seriálu je obrovská zaměnitelnost všech dílů, ale to byl podle mě účel jak parodovat obdobně "podobné" detektivní seriály. Leslie Nielsen stejně jako Alan North a další může poděkovat výše zmíněnému triu, za znovuoživení kariéry. Kdo se vysloveně vyžívá v Bláznivých střelách měl by si Police squad hodně rychle sehnat... PS: závěrečné titulky jsou naprostá bomba. Dokonalost sama, už jen tady jsem se smál pokaždé až do jejich konce (a pak jsem si je pustil znovu...).

Brainstorm je dalším sci-fi pokusem z počátku 80. let, kdy zajímavé nápady s levnými triky byly točeny v jednom kuse. Autorem scénáře je však Bruce Joel Rubin (Oscar za scénář k Duchovi) a je to poznat. Příběh si hraje s mnoha otázkami (technika, její smysl, účel, její využití v armádě, v erotice, v duchovnu...) v relativně krátké délce a především v závěru vytahuje pan scénárista také trochu ze svých koníčků (spiritualita a meditace). Velmi důležité je také obsazení, vedle Christophera Walkena exceluje také Natalie Wood. Tito dva k sobě skvěle pasují a film by bez nich nefungoval. Bohužel dojíždí z části na příběh, který riskuje a proskakuje mezi tématy až připomíná spíše miniseriál (cca tři části, kterou jsou odlišné na což měl jistě vliv problematické natáčení...) a ubírá na celistvosti filmu. Škoda, že Brainstorm není lépe zvládnutý, protože představoval potenciál, o kterém se kdejakému sci-fi snímku jen zdálo a to nejen na poli vědy, ale v podstatě také filozofie. Přesto se nenechte zmást tříhvězdičkovým hodnocením. Tohle určitě stojí za shlédnutí, protože je tu působivé kouzlo chytrého sci-fi a těžko popsatelného závěru... (PS:obsah monologa vyzrazuje prakticky 105 minut filmu...)

Těžko popsatelná záležitost. Už název je totiž trochu z jiné (třeba osmé) dimenze a film se o nic méně nekrotí. Buckaroo Banzai jako "muž, který všude byl a vše umí" je neskutečný a některé dialogy filmu by se mohli stát kultovní klasikou nejednoho pošuka. Popravdě právě k tomuhle má celý BB dost blízko, protože tohle je natolik odvázané a šílené, že se od toho těžko odtrhávají oči. Divák chce vidět, co dalšího si autoři vymyslí a stále tomu nedokáže věřit. Na konci snímku dokonce naběhne titulek o pokračování, které by zašlo určitě ještě dále.... Tak jako tak je tohle dobrodružství ojedinělou záležitostí, která si troufne na vše od překonání rychlosti zvuku a tím vstupu do jiné dimenze až po tvory z jiné dimenze mezi obyčejnými obyvateli (když je pak vidí jen Buckaroo, vznikají zajímavé situace:)). Pro fanouška sci-fi povinnost a chuťovka, kterou v dnešní době asi už nikdo nestvoří... Pro ostatní je to hromada šílených nápadů, poměrně slavných herců a příběhu, který těžko člověk bez fantazie dokáže přijmout...

Nečekaně vynikající podívaná, které vládne Samuel L. Jackson a jeho morální pravdy o americkém školství a tamním životě. Celkově pro mě byla jeho postava extrémně sympatická a s jeho názory nešlo než souhlasit a chápat je (chvílemi jako by četl mé myšlenky...děsivé:)). O to víc mě zarazila nenávist rodičů jeho hráčů. Jinak film může být někým odsouzen jako "vypočítavé" lidské drama, ale takových odsouzení by se každý týden našla stovka a tak je lepší si tuhle skvěle natočenou a zahranou podívanou užít. Coach Carter má nepopiratelnou kvalitu, tempo, nějaký ten lidský příběh a "trochu" toho basketbalu, o kterém není extra mnoho dobrých filmů...

Chůva to má prostě těžké. Horor od Williama Friedkina je vždy plný očekávání, na druhou stranu po mé nepříliš dobré zkušenosti s Exorcistou jsem příliš nečekal. Odměnou mi byl film s hororovými prvky, které hrůzu vyvolávaly snad jen v posledních 20 minutách. Přesto film má velmi dobrou atmosféru a příběh, které se skvěle proplétají do závěru plného krve. Právě závěr z velké části film zachraňuje, protože Friedkin ať chtěl sebevíc nedokázal dobrou atmosféru přetvořit v něco výjimečně hrůzostrašného až mrazivého. Chůva tak zůstává "jen" dobře zvládnutým řemeslem, které má pár vynikajících a zajímavých nápadů, z kterých není maximálně využit potenciál. Zajímalo by mě, kdo se u tohohle bude opravdu celou dobu bát... PS: do televize někdy okolo půlnoci určitě neurazí, což si Prima dobře uvědomila:)