Djkoma

Marlon Brando. Tak by mohl můj komentář začínat i končit a taky se tak stane. Velmi dlouhý velkofilm o jedné vzpouře, která se stala námětem nejednoho podobného filmu, zvládl Lewis Milestone nečekaně dobře a to hlavně díky dokonalému herectví Marlona Branda a kvalitě několika vedlejších postav. Ty by však nemuseli existovat a film by stejně byl minimálně na třech hvězdičkách a já musím znovu říct proč: Marlon Brando.

Výborný film, který pro mě má mnoho ale. Asi největší je strašně jednoduchý příběh, jehož děj se dá odhadovat tak lehce, že nebudete potřebovat ani lógr nebo karty. Je to skoro až zarážející, že tak průhledný film může být tak dobrý a líbí se skoro každému. Možná někdo má rád jednoduchost a předvídatelnost, ale mě pak chybí ve filmu něco víc nějaké to tajemno, zvrat a překvapení. K hereckému obsazení se toho nedá moc vytknout, protože když se setká Paul Newman a Robert Redford je to prostě událost. A v době vzniku to musela být opravdová bomba, protože tohle byli a stále jsou, i když tolik nezáří, hvězdy. Celkový nádech filmu nemá chybu a dobový styl je na hranici dokonalosti.

Podle mě lepší (o malý kousek, ale prostě lepší) než další Fričův film z prostředí školáků a učitelů, Škola základ života. Výkony jsou opět výborné a celý film je vyvážený bez zakolísání čerpá humor ze zdí školní budovy a pokaždé se dokonale trefí do vkusu každého diváka. Škoda, že dnes nemůžeme sledovat komedie podobných kvalit a musíme být rádi za teenegerské komedie s maximálně 3 vtipy na hodině a půl. kam až jsme to klesli...

Velmi povedená komedie, která je po celých 94 minut zábavná a nestárnoucí. Bohužel konec je na můj vkus příliš naivní a přehnaný, ale celkově film potěší všechny nejen ze skupiny pamětníků. Martin Frič poskládal velmi mnoho kvalitních herců a natočil jeden ze svých nejlepších filmů, který ale pro mě není nejlepší ze všech.

Rozhodně zajímavý seriál, který se někdy k mýtům staví trochu jinak než bych předpokládal (např. díl kde se snažili zbořit mýtus o rozhoupání a zničení mostu chůzí ....). O každém díle samozřejmě rozhoduje hlavně mýtus a způsob jeho zboření, takže někdy to stálo za to (pohřbené cosi pod beton a následná snaha to cosi nalézt pomocí přístrojů a pak vykopat ... ach ta vůně) a jindy ne. Škoda, že všechny mýty nejsou tak známé divákovi jako z nich velkou bombu dělají obě dvě hlavní postavy. PS: na Kari Byron bych se díval v každém díle tak...43 minut, teda dokud neztloustla:)

Opravdu podivuhodný zážitek si pro mě připravil tento film. Nádherný plakát lehce ukazoval na brakovou sci-fi literaturu a na očekávání béčka se vším všudy. To se však změnilo, hned na začátku přišla úchvatné vesmírné setkání s obrovskou kometou, která ve svém závoji schovávala velké tajemství, které je stavebním kamenem následujícího děje. Skvělá atmosféra, které vůbec nic nechybí doplněná o nalezení skleněných rakví s dvěma muži a jednou nádhernou ženou (to tělo... ). Od téhle chvíle se film vrátí do nebes dokonalosti až v závěru, kdy je opravdu na co se dívat a možná i nad čím přemýšlet. Na první pohled primitivní příběh o jakési invazi má určitě další myšlenku, kterou si někdo rád užije jiný rezolutně zamítne. Triky jsou kvalitnější než jsem čekal a vzhledem k roku výroby jsem neshledal žádné námitky. Celé skoro dvě hodiny je na co se dívat, co sledovat a čím se nechat unášet, jen vás nesmí odstrašit menší zakolísání tak uprostřed filmu, kde asi režisér zkoušel co divák vydrží. Jinak obrovské překvapení a pro všechny fanoušky ortodoxních sci-fi povinnost, která je neprávem přehlížena. Malý klenot sci-fi, který se ztratil v dějinách, ale jistě bude opět nalezen, protože za to stojí.

Jeden z mála válečných filmů, který ukazuje válku a hrdiny z ní trochu z jiného pohledu. Výsledek je sebevražedná mise, při které hodně špinavců umře, někdo přežije a výsledek mise je nepředvídatelný. Takový originální postoj se musí pochválit. Škoda, že pokračování jedničce nesahají ani po lokty.

Jeden z nejpodařenějších muzikálu co kdy v Česku vznikly. Šakalí léta se rychle stali legendou a rozhodně jsou startovní čarou pro (na české poměry) hvězdnou kariérou Jana Hřebejka a Petra Jarchovského. Po letech už se z filmu dříve opěvovaného stal spíše průměrný film, který nevyniká ani nešokuje.

Před několika lety byl tento film v kinech a hodně lidí o něm básnilo nejen v recenzích. Já však ignoroval tento snímek velmi dlouho až přišel okamžik, kdy jsem se ho rozhodl shlédnout ve Filmovém klubu ČT. Potvrdilo se čeho jsem se obával. Matné herecké výkony včetně hlavní herecké hvězdy, která z Hitlera udělal naprostého blázna, který je nudný, obyčejný a zničený. Na to se mi moc dívat nechce a film hodně sází na Hitlerovskou auru, která neexistuje. Sledujeme tak pouze příběh jednoho bunkru plného lidí co věřili ve vůdce a těch co nevěřili. Psychologie postav je nulová, protože se nic kromě výlevů vůdce neděje a jen čekáme dokud nepřinese očekávanou oběť, kterou známe z dějepisu. nic překvapivého, nic nového, nic co by stálo za to.

Příjemný pohled do života a cestě na vrchol jedné herecké osobnosti, který jak doufám bude v druhém díle příští týden pokračovat stejně kvalitně.