Appleboy

Když jsem viděl zatím poslední Cimrmanův opus, byl jsem poněkud zklamán. Přišlo mi, že autoři se již umělecky vyčerpali, vtipy se opakují a inteligentní humor se někam tiše vytratil. Po několika dalších zhlédnutích Afriky jsem změnil názor. Hra asi nepatří úplně k tomu nejlepšímu z dílny dua Smoljak&Svěrák, nicméně je stále velice dobrá, minimálně nadprůměrná. Navíc je zde spousta vtipů, kterých si napoprvé nevšimnete. Jako výborný nápad mi přišel univerzální text Jmelí a upřímně se divím, že ho nepraktikují i jiná divadla. Mimochodem, v téhle hře herecky září jinak většinou nenápadný G. A. Rumlena.

Zatím předposlední nalezené Cimrmanovo drama. Cituji: "Švestka je hra o stáří a stářím jejího autora je umělecká úroveň této hry silně poznamenána." Ani bych neřekl, právě z tématu stáří (a potažmo skleróza) vytěžili autoři velice mnoho. Ať už to je geniální parafráze Zdeňka Nejedlého v semináři či hra samotná, kde Ladislav Smoljak vytvořil nádhernou postavu silně sklerotického Přemysla Hájka. Také musím upozornit na velice zajímavou interpretaci Cimrmanovy písně Šel nádražák na mlíčí. A na závěr: "Jinýmu bych žebřík půjčil, ale Hájkovi naser!"

Úvodní seminář této první porevoluční hry mi přišel trochu krátký (i když dopis Járy Cimrmana Františku Josefu I., aby v roce 1900 buď odstoupil, nebo zemřel, je vynikající). Samotná hra je pak poněkud statická, o to víc si však divák může vychutnat nenápadné vtípky a pointy. Role Veverky Laidislavu Smoljakovi krásně "sedla". A bezkonkurenčně nejlepší scéna je souboj Veverky s Hynkem z Michle, zejména "Výměna mečů!".

Tentokrát operetní dílo z pera českého velikána Járy Cimrmana. Respektive jen jeho část, neboť celá opereta Proso trvala sedm hodin a většinu jí stejně rozkradli jiní autoři. Z hereckých výkonů bych vyzdvihl zejména ten Miloně Čepelky v roli erotomana hraběte Zeppelina ("Děvka!") a též Zdeňka Svěráka alias podivného hostinského ("Tak moment, moment, na takový návaly tady nejsem zařízenej!"). Kromě toho poznáte, že herci DJC jsou velmi zdatní zpěváci.

Jediná hra Divadla Járy Cimrmana, která se nedrží tradičního modelu seminář - hra. Divák může sledovat, jak se vědec - restaurátor snaží slepit dohromady dramatický kus, z kterého se dochovalo asi jen 5% původního textu. Zajímavá změna, nicméně má za následek rozbití tradiční celistvé komedie. "Tak tedy vzhůru... " "Pro mě za mě, jděte si třeba do prdele!" "...do Grünbachu!"

Pod souhrnným názvem Posel z Liptákova se ukrývají dvě jednoaktové hry Posel světla a Vizionář. Představení je tak rozděleno na dvě části, tvořené kratším seminářem ("Tak nejprve bych chtěl říci, že všechny nejdůležitější objevy jsem učinil já!") následovaným hrou. Vizionář je pro většinu diváků asi známější, mně osobně se víc líbil Posel světla, hlavně archaické nadávky typu "průduch".

Klasická hra, podle níž byla natočena známá komedie Rozpuštěný a vypuštěný. Její nevýhodou je, že je trochu statická, a také některé vtipy časem ztratily na účinnosti. V roli praktikanta Hlaváčka se mi více líbil největší český žijící naivní herec Petr Brukner, samotného inspektora Trachtu podle mě lépe zahrál Zdeněk Svěrák. "No vidíte, Hlaváčku! Ztráta času, když chvilku počkáme, dvě minuty!"

Snad nejznámější hra Cimrmanů, zejména díky skvělému hereckému výkonu Zdeňka Svěráka v roli Prácheňského/Vavrocha. Semináři k dokonalosti něco chybí, ale hra samotná je nadupaná hláškami od začátku až do konce. Viděl jsem v hlavní roli i Ladislava Smoljaka a neubráním se srovnání. Svěrákovo herectví se od ostatních kolegů z DJC trochu liší, herec hodně útočí na diváka a chvílemi dost přehrává. Naproti tomu Smoljak je civilnější a spíše si vychutnává pointy. Nedokážu posoudit, který z nich je lepší. Asi ani jeden.

Druhý dramatický kus Divadla Járy Cimrmana napsal tentokrát jen Ladislav Smoljak. K výbornému pedagogickému semináři nemám výhrady, avšak hra je podle mě trochu slabší (což ovšem stále bohatě stačí na 5 hvězdiček). Neustálým opakováním vět i celých scén tak trochu připomíná absurdní drama. Chybí zde situační humor a gagy (podle mě typické spíše pro Svěráka), o to více si ovšem divák vychutná slovní humor a hru s jazykem. "Vy nechcete naštvat jenom tříďase, vy chcete naštvat taky páprďu, že jo? Však já vím, komu říkáte páprďa. My mu tak taky říkáme."

Trochu zvláštní a komplikovaná hra, jejíž původní název zněl Herberk, ten se však soudruhům nelíbil, protože prý vzbuzoval dojem celospolečenského nepořádku, a tak musel být změněn na Lijavec. V téhle hře je téměř nemožné vidět Ladislava Smoljaka, protože ji prý nerad hraje, ale to nevadí, jelikož Zdeněk Svěrák je jako inspektor všech starobinců (a zároveň Cimrman) výborný. Kvalitní je také seminář, v němž zazní slavný Elektrický valčík. Mimochodem, věděli jste, že Cimrman má na pravé noze srostlé prsty? Ne všechny samozřejmě, jenom dva. Prostě mezi palcem a malíkem má takovou blánu. :-)