Narace

Film natočený dle stejnojmenné literární předlohy Jaroslava Havlíčka, což již samo o sobě apeluje na mimořádnou kvalitu a to zejména z hlediska mimořádné psychologické analýzy, jíž byl mistrem. Hlavní dějová linie sleduje regresivní vývoj vztahu mezi promiskuitním vojákem, jenž se při svých rozmarech nakazí sifilisem a ženy Štěpánky, jež touží po manželství. V postavě Štěpánky je demonstrována primární snaha ženy o emancipaci, neboť se bouří proti společenským konvencím, je svá a nechce se nikomu podřizovat, uchyluje se do ústraní, neboť se nedokáže integrovat do konvenční společnosti, jež ji odsuzuje, je možné sledovat primární marginální tendence jedinců s jinými preferencemi a s jinými názory. V kontrastu k silné ženě je povrchně silný voják Pavel, který se sice vymyká společenským dogmatům, a to zejména z pohledu promiskuity, jež byla sice signifikantním znakem vojáků, ale společností byla odmítána, je ve své podstatě slabý ztroskotanec. Pavel je arogantní a sebestředný, užívá si života tak moc, že se svými rozmary odsoudí na smrt. Pavel rozpoznává ve Štěpánce její touhu po sňatku a ihned toho využívá a nabídne jí svou ruku. Sňatek je však pouze sňatkem bez lásky a bez citu, Štěpánka touží po dítku, zde se projeví jedna z mála kladných stránek Pavla - Pavel vědíc, že trpí venerickou nemocí, nedovolí svým pudům, aby podlehly Štěpánky naléhání ke zplození dítěte. Jeho stav graduje do vyšinutých stavů, Štěpánka se jej však nevzdává a snaží se mu pomoci. Projevuje se palčivá disparita mezi jejich životy, oba se ubírají do samoty, Štěpánka za účelem důkladného usebrání, zatímco Pavel prvotně z pocitu studu a nenávisti ke světu, když je však jeho nemoc plně rozvinutá, ztrácí pojem o světě a ubijí Štěpánku. Ta se však jeví, jako mimořádně charakterní a ani v těchto břitkých chvílích neopouští svého manžela v opovržení společnosti, od které se postupně oprošťuje, se o něj stará. Když však již sama sezná, že nemá na to, aby se o něj starala, je hotova nechat jej odvést do psychiatrické léčebny. Celý děj se rozvíjí na pozadí války, s kterým se prolíná. Odehrává se v období velkého rozvoje, čehož jsou symbolem, již samotné Petrolejové lampy, stojící v názvu, které jsou postupně vytlačovány, rovněž jsou symbolem pohasínající patriarchální společnosti. Mistrovské ztvárnění zejména dvěma hlavními postavami staví film nad rámec většiny prostě psychologických filmů. Film dává možnost rozvinutí vlastních tézích o celém příběhu i o jednání jednotlivých postav, vytváří pocit, s čímž je lze se setkat pouze u několika málo filmů, neboť většina apeluje pouze na děj a skrytý podtext u nich neexistuje. Film je protkán symboly, vedlejšími sociálními, psychologickými, etickými a humánními rovinami, jež nabízí vzájemnou konfrontaci.