Recenzie (42)
Vražda v Orient exprese (1974)
Převedení mé oblíbené detektivky na plátno se povedlo. Sice mi tam trochu neseděl Albert Finney - byla jsem zvyklá na Ustinova (to ještě Suchet Poirota nehrál), ale jinak bylo herecké obsazení naprosto perfektní (vražte mi do filmu J. Bisset a V. Redgrave a já budu maximálně spokojená, i kdyby to byla bůhvíjaká slátanina :-) ).
Ale ja som roztlieskavačka (1999)
Pravý muž projevuje svou radost tím, že si hrábne do rozkroku a umí sekat dříví, pravá žena oddaně čeká svého muže s úsměvem a večeří a oba jsou hetero. Pokud nějakým způsobem vybočujete z davu, třeba tím, že posloucháte M. Etheridge a jste vegetariáni (z čehož jasně plyne, že nejste hetero), nechte se raději zavřít do převýchovného ústavu, tam už vám pomůžou. A nebojte, stejně zjistíte, že za všechno můžou rodiče (Má matka se vdávala v kalhotách).
Moje leto lásky (2004)
Hlavní hrdinky mi byly příšerně nesympatické a navíc mi už po deseti minutách bylo jasné, jak bude film pokračovat i jak skončí. Díky oslavným výkřikům, které se na mě valily ze všech stran jsem čekala něco jiného (lepšího) a hodně mě to zklamalo.
Kačenka a strašidla (1992)
Až tak hrozné to nebylo a navíc v tom "hrál" briard :-)
Strelený piatok (2003)
Americká mainstreamová komedie 21. století, která je opravdu vtipná? Světe div se, ale ona je to pravda.
Káťa a Škubánek (1982) (seriál)
Celé dětství jsem byla nucena poslouchat "Káťo, kde máš Škubánka?" Zkazilo mi to celý večerníček.
Narušenie (1999)
Celou dobu jsem si myslela, že se dívám na komedii a pak jsem se dočetla, že to má být drama. Tak nevím...
Účastníci zájazdu (2006)
Čekala jsem nějakou blbost a byla jsem mile překvapena. Necelé dvě hodiny utekly jako voda a já jsem neměla pocit ztraceného času. Nejlepší na filmu je rozhodně Polívková, která mi mimochodem vůbec nepřipadá nehezká (a i kdyby, s jejím charisma je to stejně jedno). 4 Sofia: Viewegh nedává svým postavám typická jména proto, aby mu jeho kamarádi nevyčítali, že je vlastně karikuje (to mám přímo od zdroje, ale těžko říct, jak moc to myslel vážně :-)).
Sex v meste (1998) (seriál)
Přestože mě móda nijak nebere, ve značkách se neorientuji, vlastním pouze pět párů bot a stejně nosím jen dvoje, nechodím na mejdany bohatých a nestřídám partnery jako na běžícím pásu, tento seriál mě dostal svým poměrně inteligentním humorem. A to jsem zpočátku Carrie nemohla vystát a o prvních dílech jsem si myslela, že jsou úchylné. Od sledování jsem neupustila jen kvůli hláškám Mirandy a Samanthy, ty dvě nikdy nezklamaly.
Priatelia (1994) (seriál)
I přes pomalý rozjezd a těžopádný dojezd je to jeden z nejlepších seriálů, jaké znám. Když se vrátím vyflusnutá domů, uvařím si své třetí kafe a pustím si libovolnou epizodu, vždycky mě to nabije. Dabing není zlý, ale je fakt, že většinu Chandlerových vtípků jsem opravdu ocenila až v originálním znění. A má nejoblíbenější hláška: Chachá, dojedla vlasy, teď dožírá ostatní!