liberty66

Českých kriminálek už bylo natočeno mraky, ale tahle má konečně opravdovou úroveň. Když jsem viděla druhý díl, dost jsem se bála, aby zbytek nebyla už jen ukecaná nuda, ale tvůrcům se skutečně podařilo udržet napětí až do konce. Nicméně divákům, kteří potřebují víc akce, krve a méně myšlení, se tohle asi tak docela líbit nebude. Více než o krimi jde možná o příběh člověka, který se snaží dělat svou práci pečlivě a zodpovědně a odmítá si o druhých dělat zkratkovité soudy. Můj šálek to byl, atmosféra se opravdu povedla a hereckým výkonům se dalo věřit, takže příjemná podívaná.

Kdo se cítí být ženou, bude pravděpodobně potěšen. Kdo má rád konverzační komedie, bude potěšen. Kdo žije v zajetí společenských konvencí a touží se z nich vymanit, bude potěšen ještě víc. Kdo má navíc rád výbornou Emmu Thompson, bude nadšen. (Mimochodem nechovají se ti, kdo kritizují její nahotu, trochu pokrytecky? No tak lidi, určitě jste si předem zjistili, o čem tenhle film je, to jste fakt čekali, že tam bude Emma celou dobu maximálně zahalená? Asi ne, že?) Hezký nápad pohrát si se stereotypy, trochu se pověnovat taky ženské sexualitě. Za mě to byla vcelku příjemná podívaná, nic náročného a pro mě osobně nic kontroverzního, ani objevného.

Mohlo to být komorní vztahové drama. Mohla to být hrdinčina mystická pouť vedoucí k hlubokému sebepoznání. Mohl to být klasický akčňák s pořádnou dávkou přinasranosti na svět. Mohl to být blbůvzdorný návod pro rodiče, jak vhodně přistupovat ke svým dospívajícím dětem. No a tohle všechno to vlastně doopravdy bylo, jen v balení tak pestrém a kreativním, že se mi ještě teď točí hlava. A navíc se tam stihla objevit i slušná dávka humoru! Ale jako vážně humoru, ne toho trapnohumoru, na který jsme si ve filmech už všichni zvykli a smějeme se mu jen proto, že se to od nás čeká. Normálně většinu vizuálně atraktivních filmů ztrhám, protože kromě načančaného vzhledu nemají žádný obsah, ale tady obsah je a někdy i pěkně kousavý. Nemůžu říct, že by to bylo přímo geniální dílo, ale bylo to rozhodně super, promyšlené, nápadité, příjemně svižné a z filmu jako z média to vytřískalo snad úplné maximum.  P.S. Tento film není vhodný pro diváky, kteří se pomaleji orientují v postavách a ději, načež pak mají tendenci se ostatních diváků ptát: "A co že se to tam teda teď vlastně děje?"

Myslela jsem, že to bude spektakulární akční oddechovka ve stylu "vypnu mozek a jen tupě čumím". Jenže knižní námět bohužel probudil v režisérovi vyšší ambice k vyjádření nějakých hlubších myšlenek, což v mém případě vyústilo v celkem slušnou dvouhodinovou nudu. Není žádným tajemstvím, že pro mě primár tvoří postavy, jejich vývoj, psychika, scénář a dialogy. Z audiovizuální stránky, zvlášť u nových filmů, si orgasticky neustříkávám. A proto si nemůžu odpustit přísné hodnocení. Duna se sice tváří děsně ezotericky a tajemně, ale když se nad tím člověk jen trochu zamyslí, postavy jsou zoufale nepropracované, neskutečně schematické, nudné, nezáživné, kýčovité, jejich vývoj probíhal děsivě těžkopádně. (V knize to bude nejspíš jiné kafe.) Snahou o hloubku samozřejmě ubylo také akce nebo možná spíš napětí. Vlastně si nedokážu vybavit, že by se tam vůbec něco zajímavého dělo. Nafouknuté, naondulované, naparfémované, přehypované, velké a hluboké nic. Ale každopádně dávám dvě * za to, kolik musela tahle blbost dát práce.

Snímek, kterému předpovídám pomalé zapomnění. Tím bohužel nemyslím jen to, že já na něj pomalu zapomenu, ale že na něj pomalu zapomenou prakticky všichni. Ale mělo to potenciál. Jak už je dnes zvykem, tvůrci si dali záležet na formální stránce, obsadili věrohodné herce a přidali divadelní šmrnc, který mám já osobně moc ráda. Ale o čem že to vlastně bylo? Aha, ano, o člověku natolik morálním, že se nenechá udolat zlými komunisty. Někdo už je na tohle téma boje proti komunismu alergický, mně to nevadí. Nevadí mi ani hlavní postava ve stylu Mirka Dušína. Jen cítím nenápadný, ale intenzivní nátlak. Jako by se mi kdosi snažil říct: "Takhle svědomitě by ses měla chovat i ty."  A to mi vadí. Nikdo nemá rád, když ho druzí poučují. I kdyby měli pravdu. Prostě ne. Jenže když tohle iritující moralizování odpářu, už mi z toho filmu vlastně nic moc nezbude, jinou hlubší pointu tam prostě nevidím.

Kdyby tenhle film vznikl pod módní taktovkou třeba z produkce Netflixu, bylo by to nejspíš nabubřelé drama plné naturalistických scén lidské bídy a srdceryvné osamělosti. Tragédie s rádoby hlubokou pointou. Chvíli by se o něm živě diskutovalo mezi pseudointelektuály a pak by prostě upadlo v zapomnění. My ale máme velké štěstí, že nám ho upekl Aki Kaurismäki, a proto se jedná o křehoučkou poetickou jednohubku, okořeněnou pravým finským humorem, a to celé bez přidaného patosu. Na takové romanci si smlsne nejeden filmový gurmán. Přestože jde o příběh lidí v nelehkých životních podmínkách, neupadnete při závěrečných titulcích do deprese. Jde prostě o jeden z těch vzácných filmů, které nám ukazují, že i v tomhle hnusným světě lze nacházet drobné střípečky štěstí.

Tak konečně. Konečně snad po sto letech jsem tohohle Tarantina zhlédla celého a víte, co vám řeknu? Nudila jsem se. Ano, připouštím, že nejsem fanda tradičních kung-fu akčňáků. Fakt absolutně nic o nich nevím, nikdy mě to nebralo, ale i tak jsem čekala dávku skvělých dialogů a černohumorných hlášek. A ano, jasně, uznávám, nějaké drobné světlé okamžiky se tam asi, nejspíš, snad, možná objevily, ale jako celek to bylo takové rozbředlé, táhlé a během těch pěti hodin (tak dlouhé mi to připadalo) se tam vlastně ani nic moc nedělo. Ani sama "Nevěsta" mi nepřišla nijak zvlášť sympatická a její pomstychtivé tažení mi bylo vcelku lhostejné. Kromě toho, že to byla těhotná vražedkyně s děsným účesem, o ní nic nevím. A jen proto jí mám fandit? Tůdle! Naopak Daryl Hannah měla styl. Ale jinak? Prostě X minut poskakování a mávání katanou a spousta "kečupu". Pro někoho ideální kombinace, pro mě je to od Tarantina zoufale málo. Prosím, nebijte mě za to!

Tohle byla vážně neskutečná zábava! Opravdu, už dlouho jsem se u filmu tak nenasmála. Zapněte si pásy, protože tvůrci se rozhodli vás od samého začátku až do konce brutálně válcovat naprosto okatou reklamou na tuhle PS hru… pardon, na simulátor. Naivní dětičky tím získaly naději, že pokud budou touhle „hrou“ dostatečně mařit svůj čas, možná se jednou taky dostanou mezi profesionální závodníky! A proč ne? Vždyť je to přece film podle skutečné události… tedy možná až na nějaké ty nepřesnůstky a nějaká ta vynechaná místečka, že? Nejvíc mě ale fascinuje, jak celá ta trapnost dokonale funguje. Jasně směřovaný scénář, kýčovité dialogy, příšerně dlouhá stopáž, o hereckých výkonech raději pomlčím a navrch trocha hrátek s vizuálem – a bum, diváci na to skočí jako na špek. Opravdu jsem se skvěle bavila (nejen díky Schulinovi), jen se obávám, že asi ne tím způsobem, jaký tvůrci zamýšleli.

Sžírají mě ambivalentní pocity. Původně jsem od České televize čekala jednoznačnou protidrogovou agitku pro teenagery, což samozřejmě všemi deseti schvaluji, ale zároveň si nedělám iluze, že by takové roztomilé strašení vzal průměrný dospívající vážně. Neuvědomila jsem si ale, že autorem je Adam Sedlák, ze kterého ta kreativita přímo tryská. Díky tomu mě strhla brutální jízda plná umělých penisů a tělesných výměšků. Jasně – spád, audiovizuál, nápaditost, herecké výkony (Uhlík a Dusilová), skvělé dialogy, trocha humoru – to všechno tam bylo (občas těžko pochopitelné motivy jednání některých postav jsem ochotná odpustit), ale… Můj výsledný dojem z celkového sdělení seriálu je spíš takový, že drogy vlastně MŮŽOU být děsně super, možná vám dodají i nějaké téměř nadlidské schopnosti, ALE musíte s nimi umět ROZUMNĚ zacházet. WTF? Relativizace užívání návykových látek? Jako vážně? A ještě k drogám na jednu hromadu házet nenávyková antidepresiva? Jako fakt fakt vážně? No já se s tím nějak vyrovnám, ale tajně doufám, že si tenhle seriál moc rozhozených experimentujících mladistvých nepustí.