Nyenor

12. září 1942, v Atlantickém oceánu, tisíc kilometrů od nejbližšího pobřezí v Africe, torpédovala německá ponorka britský parník HMS Laconia. Následovalo drama plné hrdinství i podlosti, na jejímž konci bylo víc obětí než u Titanicu. Tento zapomenutý příběh podle skutečné události má obrovský potenciál, který je ve filmu zužitkován jen částečně, přesto to stojí za to vidět. Trochu se ve snímku vytrácí rozsah a zoufalost celé tragédie, z části kvůli rozpočtu a celkově komornímu pojetí, s důrazem na postavy. Německo-britská produkce je nicméně kvalitní, herci víborní, zejména ti němečtí.

Podle povídky „Jít a nikdy se nevrátit“ od Vasilije Bykova. Působivost trochu sráží nesympatický hlavní hrdina (V. Sičkar), kterého ale výporně doplňuje poněkud tlumený projev půvabné V. Vysockaje. Krajina prosáklá těžkým bahnem dokresluje tíživou atmosféru.  Ještě o stupeň lepší je film na stejný motiv Обреченные на войну (Odsouzen k válce z roku 2008 5*), kde gradace atmosféry v polské chatě připomíná Osm Hrozných od Tarantina.

"We are Czechs! We will never surrender! " Tak velké výkyvy ve kvalitě jsem dlouho neviděl. Zahraniční herci zápasí s českými jmény a mají nuceně ruský přízvuk, ti čeští mají český přízvuk perfektní, ale jména úmyslně komolí, aby to tak nevyčnívalo. První polovina filmu má často nudné, trapné a někdy i debilní scény a dialogy. Expozice je matoucí. Načrtnuté postavy jsou nevěrohodné, Vše se ale láme samotným atentátem, který dokáže atmosféru očekávání a strachu perfektně přenést na diváka. Akce a propuklý chaos mění postavy z pouhých figur na cítící a chybující lidi. Dohra v podobě obrany kostela, kde mě překvapilo skvělé ozvučení a několik historických detailů (a taky některé ne-historické), ale to vem čert, protože krypta je už zpola zatopená a nábojů ubývá. Lze vůbec těm (našim?) chlapům nefandit?

Podobností s o dva roky starším Django (1966) je hned několik. Zapadlé městečko, hlavní protagonista oděný celý v černém disponuje technologicky vyspělejšíma zbraněmi (v Il Grande Silencio je to poloautomatická pistole Mauser C96 v Django je to dokonce kulomet) a řežisérova záliba v mrzačení tichého hrdiny. A především mají oba westerny parádní soundtrack.

Krvavé, atmosférou nasáklé Béčko podle O'Barrovy komiksové Vrány. Pro komiksové fanoušky must see,

Klišé. Kupodivu spíš to vietnamské než to druhoválečné. Dvě hvězdy za (v dějinách filmu asi první) Tiger co vypadá jako Tiger.

Krásný film, jen několik poznámek: Puška Martini-Henry je poměrně přesná s dlouhým účinným dostřelem, salvy byly páleny na 500 yardů, ne 100. / Ani jeden Brit v palebné pozici nebyl zabit kopím / Zranění válečníci Zulu byli po bitvě popraveni

Více jak hodinová reklama na Valve. Promyšlený scénář, precizně dávkované emoce a tempo. Jen prosím netvrďte že je to dokument.

Tíživé dusno malé moravské vesnice jako kolbiště dvou mužů, kam válka doléhá jen v nezřetelných ozvěnách. Možná až příliš pozvolný rozjezd nebrání k opulentnímu finále. Přesvědčivě zahrané postavy ukazují hlubiny lidské zbabělosti, krutosti a lhostejnosti v tomto neobvyklém "esternu".

Pokud znáte zásadní okamžiky polské historie, je radost dívat se na jejich vizualizaci.