JoudaCZ

Romantická komedie pro muže.

Velmi dobrý atmosférický skorothriller. Bohužel si nemohu odpusti dva relativizující dovětky - velmi dobrý na debut a na český film. Že film má fabuli přitaženou za vlasy, to bych až tak nektitizoval, přeci jen se jedná o žánrový film. Vcelku jistou režii sráží stará bolest českých filmů obecně, a to neschopnost herců přirozeně přednést repliku (zde zejména obvyklí podezřelí - věčný "Slamák" Jiří Langmajer či Klára Issová, krásná, ale...). Každopádně Robert Sedláček dobře nakročil k zajímavé kariéře.

Stylový obraz thatcherovské Británie, zároveň ale značně idealizovaný pohled na počátky skinheadského hnutí. Výborně zahrané, slušně režírované. Takové... hřebejkovské.

Další z řady "hořkých komedií" o tom, jak otec cestu do srdce své dcery opět našel. Příjemné obsazení, ale velmi předvídatelné a tak... zbytečné...

Chcete se pobavit, ale nemáte čas/chuť na celovečerák? Sáhněte po této vtipné jednohubce, nezklame vás!

Tak často zmiňovanému srovnání s Písněmi z druhého patra se skutečně dá těžko vyhnout. Tedy, je to stylově hodně podobné, liší se snad v objektu zájmu - Písně mířily spíš na "lidstvo", tady byl v centru pozornosti "člověk" (no, většinou spíš v centru nepozornosti). Dobré, nápadité, intimní, lidské (ale ne počesku "hřejivě lidské"...).

Asi nejlepší Smithův "jaybobovský" film.

Ve svém prvním velkém filmu Cassavetes neopustil vyprávěcí postupy svých předešlých kousků. A to je dobře. Děj 0%, emoce 100%.

Je dobře, že vznikají takovéto filmy, které dokážou pojmenovat zvěrstva skutečného světa a přitáhnout k nim pozornost. Pokud to však budu hodnotit z filmového hlediska, je to dost rozpačité. Ocenění zaslouží určitě Rachel Weisz, stejně jako působívé, až naturalistické zobrazení prostředí barů (zejména v kontrastu k sterilitě headquarters). Naproti tomu stojí dost scénáristické bezradnosti. Například hybným momentem celého příběhu má být Kathyin vztah k dceři; tento motiv však náhle mizí, a když se pak v půlce filmu znovu na chvilku vynoří, tuto "Sophiinu volbu" jako by ani neřešila; závěr už dceru neřeší vůbec. K tomu si přidejte drobnosti, jako Strathairnův zbytečný mini-double-double-cross, pravděpodobnost toho, že Kathyina kancelář zůstala nedotčena, to vše završeno Redgraveové zmínkou o "ashes of Auschwitz", a máte to. Znovu tedy opakuji, film je rozhodně působivý, ovšem spíše svým sdělením než filmovým zpracování. Informační hodnota vysoce převažuje tu uměleckou.

Film dobře funguje v rámci žánrového schématu, dokonce chytře vystrkuje růžky i mimo jeho hranice. Velké plus tvůrcům za schopnost/odvahu vměstnat film do 80 minut.