TheGent

Asi nejprve bych rád ohodnotil naprosto skvělou kameru která si zkušeně hrála se světlem a stínem nejen v "častých" erotických scénách. Film má ode mě + také za hudbu. Jako celek mě vtáhl do děje a herci na mě vůbec nepůsobili že herci opravdu jsou. Plynulost děje na mě působila jakoby z očí vypravěče. Emotivně na mě tento film hodně zapůsobil a několikrát jsem se vžil do situace hlavních postav, takový "stav" z filmu jsem měl naposledy po shlédnutí snímku JAGTEN. Jediné drobné nedostatky které jsem shledal jsou délka filmu, protože nejednou jsem se netrpělivě podíval na hodinky i když jsem byl třeba teprv v polovině a také na mě působila jistá "pedofílie" ve scénách na začátku kdy děj zachycoval sotva 14-ti až 15-ti letou Adéle. Film má ode mě rozhodně ***** a těším se až se na něj budu moci znovu podívat

POZOR SPOJLERY! Na snímek jsem se díval ještě se svou kamarádkou a myslím že ho emociálně snese pouze fanoušek daft punk...film byl velmi neobvyklý a už jen jejich 10timinutová jízda na začátku i pro mě byla poněkud nudná. Ovšem už z poloviny filmu jsem pochopil jeho nekonečný smysl. Myslím že hlavní hrdiny "neroztopilo" slunce ani nenávist ostatních robotů ale pouze jejich jiný způsob myšlení. Guy a Thomas se vydali hledat naději na nekonečnou poušť avšak když jí stále nenacházeli Thomas jako citově labilní melancholik se rozhodl skoncovat a Guy který mi připadal již od začátku smířený se svým osudem si později vybral ještě horší konec. Hudba nepříliš typická pro daft punk se mi skvěle hodila pro tento snímek a působila na mě dost emocionálně. Na celém filmu mi ale bylo nejvíce líto těch rozbitých helem a spálených obvodů.

Film mi doporučil kamarád s kterým jsem byl před pár dny na živém představení R. Waters THE WALL které jsem vnímal pouze po hudební a vizuální stránce nikoliv však po stránce příběhové. Snímek na mě působil hodně emočně až chvilkama depresivně a ke konci jsem si uvědomil že se možná jedná o autobiografii samotného Waterse. Film měl skvělé provedení po všech stránkách ale na můj vkus bych ho zmodernizoval jednak kvůli kameře a efektům a také proto aby měl možnost oslovit i mladší generace a poukázal na dokonalou hudbu a nádherné texty od floydů. Za titulky vzdávám hold panu Petru Putnovi

Skvělý snímek nad kterým jsem ještě nějaký ten pátek uvažoval. Myslím si že jde o jedno z nejlepších kurosawovích ranných děl. Nejvíc mě na filmu šokoval konec který byl pro mě aji dost emotivní. Výkony herců byly v té době na úplně jiné úrovni a navíc japonští herci přímo překypují emocemi na které není západní divák zvyklý. FIlm vřele doporučuji i když kdybych měl kurosawu nakousnout znovu začnu spíše těmi známějšími filmy.