Urukhaj98

Quentin Tarantino je pro mě režijní a hlavně scénáristický bůh. Moje první setkání s jeho genialitou bylo u druhé části Kill Bill, který jsem viděl v televizi, když mi bylo deset. Podle Tarantinovy pověsti jsem čekal těžkou brutalitu, místo toho jsem dostal mnohem víc ukecanou záležitost, než jsem čekal (pozn.: jedničku jsem v té době ještě neviděl). Tehdy jsem to sice úplně nedocenil, nicméně mě to alespoň zaujalo natolik, abych dal Tarantinovi o pár let později znovu šanci a pustil si jeho nejikoničtější zářez ve filmografii. A byl jsem naprosto UNEŠEN. A právě tehdy jsem se do Tarantinova stylu naprosto zamiloval. A co mě na tom filmu bavilo poprvé, mě baví stále. Pro Tarantina tak typický nelineární způsob vyprávění, všudypřítomný černý humor, geniální dialogové výměny s celou řadou legendárních hlášek, vypointované monology, komické a nečernobílé charaktery a samozřejmě i brutální násilí vyhnané do naprosto absurdních extrémů (byť zde se Quentin ještě docela krotil). V čem přesně tkví Tarantinova genialita, je slovy těžké vyjádřit. Jeho styl je tak strašně moc specifický, že se však nedá zaměnit s žádným jiným. A já to prostě žeru. 10/10

Po geniálním Společenstvu prstenu přicházejí neméně geniální Dvě věže. Hrdinové jsou rozděleni a děj se tak dělí na několik příběhových linií, přičemž právě dobrodružství v koňáckém království Rohan bude navždy patřit k tomu nejepičtějšímu a nejosudovějšímu fantasy, které kdy vzniklo a mělo možnost zazářit na stříbrném plátně. Ani Návrat krále, co do měřítka ještě velkolepější, mě nestrhnul tolik jako bitva o Helmův Žleb. A z posledního pochodu Entů mám husinu při každé repríze. 10/10

Moje asi největší srdcovka, která mě zasáhla v tom správném věku a probudila ve mně, kromě ještě většího zájmu o prehistorii, i lásku k filmům. Obojí se mě drží dodnes. Přelomové dílo, jehož absolutně boží trikové atrakce jako by nezestárly ani o den. Kam se hrabe spousta dnešních blockbusterů. 10/10

Miluju tahle feelgood dramata. Forrest Gump, Nedotknutelní, Gran Torino, Rain Man a mnoho dalších. Dojemné lidské příběhy plné patosu, které však brnkají na tu správnou notu a dojmou i toho největšího cynika. Vykoupení z věznice Shawshank je tohohle subžánru králem. 10/10

Nejlepší komiksovka, která vlastně ani není komiksovka. Svým civilním podáním totiž Temný rytíř obstojí i jako krimi thriller, který hned na začátku nasadí zběsilé tempo a až do fantastického, komorního, ale o to víc osudového, finále nepoleví. Nolanovi nestačilo se svým pojetím Jokera vytvořit toho nejikoničtějšího záporáka na filmovém plátně (snad kromě Dartha Vadera). V poslední třetině filmu se totiž vytasí ještě s Two Facem, jenž se svým zde až hororovým vzhledem za Heathovým Jokerem vůbec nezaostává, nehledě na omezený screentime. Batman zde není za superhrdinu, ale především za člověka, který chybuje, ztrácí své blízké a nejen od záporáků dostává těžkotonážní nálož traumat, která by jiného zlomila. Ale on i přesto pokračuje a dělá co je pro Gotham City nejlepší. I když to není nejlepší pro něj. Temný rytíř je zlatý příklad sequelu, který je lepší než první díl, a těch není zas tak moc (byť mám hned tři v topce). Kromě toho navíc dokonale funguje ať už jako prostřední díl trilogie, tak i jako samostatný film, který by si bez jedničky a trojky bohatě vystačil sám. Bale je boží (a nejlepší Batman), Ledger je boží (škoda ho), Eckhart je boží, Caine je boží, Oldman je boží, Gyllenhaal je boží, Freeman je boží a i Murphy je na omezeném prostoru boží. Temný rytíř je naprostý skvost, který by si měl povinně pustit každý, kdo tvrdí, že superhrdinové jsou pro děti, nebo že komiksové filmy se vážné tvorbě nemůžou rovnat. Nejsou a můžou. 10/10

Miluju historii a miluju díla, ať už filmová, seriálová nebo knižní, která se snaží být historicky přesná. Což Gladiátor rozhodně není. Ale koho by to zajímalo, když Russell Crowe s rozpřáhlýma rukama začne řvát do obecenstva "Are you not entertained?" poté co jako "amatér" vykosí arénu profesionálních gladiátorů. Gladiátor je pseudohistorická pohádka, která má ale strašně moc highlightů a jako osudový (ne)hrdinský epos funguje naprosto parádně. A ta hudba! Prostě kinematografická slast. 10/10

Ve filmovém světě se bere jako dogma, že pokračování bývají jen nastavovanou kaší, a že se málokdy alespoň vyrovnají prvnímu dílu, natož aby ho překonaly. Já nevím, ale když tak koukám na svou topku a vidím tam hned tři sequely, tak mi přijde, že těch ještě lepších druhých dílů by se našlo dost. Pán prstenů: Dvě věže, Temný rytíř, Návrat do budoucnosti 2, Smrtonosná zbraň 2, Smrtonosná past 2, Terminátor 2: Den zúčtování, Vetřelci, Top Gun: Maverick, Spider-Man 2, X-Men 2, Captain America: Winter Soldier, Mizerové 2, Evil Dead 2, 22 Jump Street a takhle bych mohl ještě chvíli pokračovat. No a jaké je dost možná nejvýraznější pokračování vůbec? Impérium vrací úder. Právě (dle data vydaní) druhý díl Star Wars ságy, a je jedno jestli berete v potaz pouze původní trilogii nebo vše v tomto univerzu, považuje řada lidí za nejlepší. Hrdě se řadím mezi ně. Zatímco první díl nám ve víceméně pohádkovém a šablonovitém (myšleno v dobrém) příběhu představil Lucasovo vesmírné fantasy univerzum, pokračování v mnohem temnějším módu dále rozvíjí načrtnutá témata, jde postavám více do hloubky, nebojí se je srážet na úplné dno a umně připravuje půdu pro závěrečné rozuzlení v Návratu Jediho. A právě ta dospělost a vyzrálost pramenící z temných podtónů příběhu pro mě dělá z Impéria nejen nejlepší Star Wars, ale i jeden z mých nejoblíbenějších filmů vůbec. 10/10

Komiksový masterpiece. A v rámci žánru i obrovský milník. Nejedná se o první komiksovku, ani o nejlepší. Nicméně právě první Iron Man započal novou éru a budoucí marveláckou domimanci, která v dnešní době štve nemálo lidí. Nejedná se při tom o nějak zásadně objevný film. Zápletka je v podstatě generická, ale to provedení je, navzdory hodně problematické a chaotické produkci, prostě parádní. Downey se v roli evidentně našel a Tony Stark se v jeho podání stal superhrdinskou modlou a jejich spojení je synonymem pro dokonalý casting. Příběh je prostý až běda, díky důrazu na charakterový vývoj hlavního hrdiny to však vůbec nevadí. Je to přesný opak druhého Iron Mana, kde je všeho víc, ale nic není uspokojivě dotažené. Tady je toho oproti tomu málo, ale je to dotaženo k naprosté dokonalosti. A těch pár badass momentů, které tu titulní hrdina má (útěk ze zajetí, scéna s tankem, atd.), dodnes patří k tomu nejlepšímu, co MCU nabídlo. 10/10

Přeslazená romantická komedie skládající se z několika minipříběhů, které dohromady tvoří krásnou a přiznaně kýčovitou mozaiku. Hrozně feelgood záležitost, která nastavila laťku všem podobným projektům zatraceně vysoko. A dosud se žádnému nepodařilo ji překonat. Na Vánoce vedle Pelíšků a Sám doma absolutní povinnost! 10/10

Filmy Guye Ritchieho mi občas připadají jako Tarantinovky na kokainu. Nejlepším příkladem toho je právě Podfu(c)k. Skvělý černohumorný scénář, groteskní postavy (role Brada Pitta patří do síně slávy nejlepších filmových postav všech dob), dynamický střih, vynikající soundtrack... Prostě strašná pecka. Nejlepší Ritchieho film. 10/10