hotanka

Nikdy jsem nic podobného neviděl, a doufám, že už ani neuvidím. Ta bezmoc je strašlivá. Pochybností o vině Stevena Averyho je tolik, že je až k nevíře, že se příběh odehrává ve Wisconsinu 21. stol. a ne v Toledu století šestnáctého. V případě pochybností o vině rozhoduje moderní právo ve prospěch obviněného, a ne po starozákonním způsobu ve prospěch pozůstalých po oběti a odplaty. To, co se stalo v Manitowocu, je neslýchané, šokující a do jisté míry volá po změně procesního systému v USA. Nachomýtnete-li se ve Wisconsinu k vraždě a nemáte peníze, o vašem osudu s trochou zjednodušení rozhoduje dvanáctičlená parta ovlivnitelných troubů z lidu, jejíž členové na sebe musí v soudní síni vzít roli detektiva, forenzního experta, psychologa, znalce práva a kdovíčeho ještě. Pokud peníze máte, profíci z řad obhájců oněch dvanáct troubů o vaší nevinně přesvědčí, i když se ukáže, že mrtvola ležela u vás v bytě a vy jste ji rozčtvrtil. Viz případ miliardáře Roberta Dursta, jehož život, zločiny a soudní proces strhujícím způsobem zachytil dokument https://www.csfd.cz/film/401302-nevyjasnene-zlociny-roberta-dursta Osud Stevena Averyho a jeho synovce je otřesné memento, a pokud se díky dokumentu v americkém procesním právu hne něco k lepšímu, jen dobře.

Je to pekelně dlouhé a název je jen clickbait. V podstatě jde o medailon jakéhosi vyšinutého kanadského mouly, který baží po pozornosti, a tak neváhá zabít pár koťátek, jedno štěně a nakonec vše korunuje online vraždou člověka. U všeho asistuje kamarád Facebook. Je to nudné, zdlouhavé, absurdní a zbytečné. A u počítačových nerdů, kteří pátráním provádějí, si vůbec nejsem jistý autenticitou. Klidně mohli být součástí scénáře. Jediné, co stojí za pozornost, je způsob, jakým se vrahova matka pokouší vypořádat se synovou vinou a poukazuje na tajemného muže v pozadí, aby se nezbláznila. Celé to mohlo mít cca 45min. Tři hodinové díly jsou hodně nastavovaná kaše.

Dokuseriál jako křen. Po čtvrtém dílu jen kroutím hlavou. Tohle přece někde musí mít hluchý místo, říkám si... Nemá. Nářez, skvěle zpracováno, fantastický námět, výborný střih a režie, spousta emocí, litry ega, desítky minut původních VHS záznamů. V hlavní roli novodobí cirkusáci v zemi neomezených možností. Místo výměny manželek výměna tygrů. V hlavní roli nejcharizmatičtější a nejpodnikavější křupan reality TV všech dob, Joe Exotic. Až ho pustí z basy, ještě o něm uslyšíme. Kdo tomuhle nedá za pět, nevím, na co divočejšího kouká. Na snuff videa? Tiskovky Andreje Babiše? Mimozemské porno? PS: Takhle nějak to mohl rozbalit Ivan Jonák, kdyby se býval narodil v Oklahomě.

Skvěle natočený dokument o setkání tří světů. Tím prvním je starý, krutý svět počátků průmyslové revoluce a masové výroby, ve kterém dělník je jen číslo (Čína), tím druhým je náš západní postindustriální svět, založený na soucitu a právech jednotlivce (USA), a třetím je svět plné automatizace, průmyslu 4.0. To je možná nejdůležitější sdělení celého výtečně zpracovaného dokumentu - lidé na planetě si budou muset hledat nové zaměstnání (v širším slova smyslu), neboť všechnu mechanickou práci za ně za pár desítek let převezmou stroje.

Zneuznaný nedostudovaný reprezentant lidu (inkvizitor Boblik), co nám to jen připomíná? Film je vedle rekapitulace skutečných losinských procesů z pol. 17. stol. mrazivou obžalobou stalinských monstrprocesů v ČSR, odsudkem Gottwaldových mužiků a jejich sprostoty, krutosti a zášti vůči československým demokratům. Při sledování filmu zkrátka nelze nevzpomenout Urválka, Polednové, Viesky a Trudáka i jejich obětí Horákové, Pecla, Kalandry, Buchala a dalších, které tihle novodobí inkvizitoři nutili studovat a memorovat smyšlená doznání . https://cs.wikipedia.org/wiki/Proces_se_skupinou_Milady_Hor%C3%A1kov%C3%A9">https://cs.wikipedia.org/wiki/Proces_se_skupinou_Milady_Hor%C3%A1kov%C3%A9 Všemu přihlíží ustrašená mlčící většina, kterou tu představuje hraběnka de Galle, advokát Mayer nebo lesmistr Zeidler. Je s podivem, že tak nepokryté podobenství Husákův režim úplně nezakázal. A ještě podivnější je, co v dalších (již normalizačních) letech zbylo z autora, režiséra Otakara Vávry. Sám se před novodobými Bobliky sklonil, ohnul hřbet a začal je chválit. Dny zrady, Sokolovo, Osvobození... Nic pokleslejšího, konformnějšího a prvoplánovějšího čs. kinematografie nezná.

Tohle je podle mě celé špatně. Scénář jako od Magnuska a bezbarvý pohádkový svět, kde nefunguje skoro žádná chemie. Ale největší kámen úrazu je ústřední dvojice: jeden z bratrů se celým filmem lekle plouží, až jsem z něj měl depresi, a druhý zase jako by vážně frčel, ale na metamfetaminu. Kdeže je propracovaný svět hraček, příšerek, robotů, podvodních potvor, co hledají Nema, nebo zvířecích detektivů ze Zootropolis... Tohle je takové nanicovaté, skoro až (omlouvám se za to) české. Trochu jako Kozí příběh. Tam, kde mě Coco motivem odcházení blízkých dojímalo k slzám, mě Frčíme nebetyčně nudilo. Vážně má tenhle film mít na čsfd 80% (zatímco taková Univerzita pro příšerky má 75%)?

Nevím, jak vás, ale jedna věc mě až neskutečně štvala a na věrohodnosti scénáři to moc nepřidalo. Když zažijete časoprostorové setkání z někým z minulosti, aktivně, vědomě a velmi emotivně do té minulosti zasáhnete, neměli byste se pak půl filmu vyděšeně divit, že je ve vašem životě všechno jinak. Přesně to hlavní hrdinka dělá. Běhá od čerta k ďáblu a je děsně v šoku, že ji po té události muž, který s ní předtím žil, nezná. Že nemá dceru. Etc. etc. To nečetla nic od Bradburyho? Neviděla jediný film o cestování časem? Nepoužívá selský rozum? A co scénárista? Jinak to bylo celé trochu přitažené za vlasy. Preciznosti a napětí Contratiempa to nedosahuje ani náhodou.

Jeden z nejsilnějších filmů o vině a odpuštění, jaké jsem kdy viděl.

Po první třináctidílné řadě velké zklamání. Žádné finále, žádná katarze, jen eliminace jednoho podezřelého. To je po třinácti zdlouhavých epizodách dost málo. Popravdě ani nevím, jestli se mi chce čekat dalších třináct večerů na vyřešení jedné všední vraždy. Ani nevím, co tak skvělého zdejší komentátoři vidí na ústřední dvojici. Mě spíš připadali jako máma se synem, Joel Kinnaman rozhodně nebudí dojem profíka z mordparty, spíš floutka ze střední. Ani chemie mezi nimi nebylo zdaleka tolik jako např. mezi Ellie Millerovou a Alecem Hardym z výtečného Broadchurch (který byl navzdory stejnému syžetu - vyšetřování smrti dítěte - mnohem vyhrocenější), nebo mezi parťáky z Temného případu, který byl narozdíl od The Killing opravdu temný, a to tam ani nemuselo v každém díle pršet. V čem tu kdo vidí podobnost s Twin Peaks, je mi opravdu záhadou. Fádní, enormně natahovaná kriminálka s nudnými, nevýraznými hrdiny a jednou vraždou. Dvě, max tři hvězdy.

Čekal jsem trochu uvěřitelné detektivní drama a dostal duchařinu. Když v thrilleru straší, je to vždycky průšvih. Ale atmosféru to má a režie, výprava i obsazení jsou excelentní.