Pantata

OK, rok 64, klasika, hudba od boha, Eastwood... Ale já mám u těhle filmů strašný problém je dokoukat... :)

Ženská z Avataru, Hulk, Méďa, Stromovous a další podivný stvoření jsou do akce. Slátanina.

Kdyby to bylo zakončené tím, jak Rudy nastupuje v posledním zápase na posledních sedm vteřin za vyrovnaného stavu v rozhodujícím utkání a zázračně pokládá v poslední sekundě rozhodující touchdown, dám odpad! :)

Tohle je prostě pravá studnice, pardon "žumpa" čtvrtníčkovského humoru. "Kdyby tekla ven, tak je to sranda, ale ona teče dovnitř." ;)

Velmi dobré! Zajímavé, že závěr byl pojat tímto způsobem, mohla tu být drsná, zajímavá závěrečná scéna, symbolicky na střelnici... Cooperovi to sedlo.

Co s timhle dělat... No dám si moje coenovské obligatní tři hvězdičky s tím, že film si zapamatuji, ale podruhé už si ho v životě nepustím. V lecčem to připomíná Seriózního muže, ale ten byl bych řekl stravitelnější...

Mám pro tenhle film nějakou slabost... Byť je oprávněně terčem parodie třeba v Utopenci na útěku. Ale Amerika je z toho cejtit na každém záběru. Kdo by si na tenhle snímek nevzpomněl, když za sebou ve zpětném zrcátku vidíte nějaký monstrum... Třeba traktor, který by jistě u Spielberga mohl jet 160 km/h a klopit zatáčky jak Rossi ;)

Film, který na konci porazil sebe samotného. Překombinované.

Předchůdce Bláznivé střely... Překvapivě dobré balancování nad hranicí trapnosti, což s tématy jako věčné bouchání, srážení, padání nebo prdění není jednoduché. Až ke konci to spadlo do trapna, u kterého co tak sleduji zůstal Fantozzi u dalších dílů, do kterých už se tedy pouštět nehodlám :) A dabing, to je nádhera. "Kde parkujete pane účetní?"

Škoda nedůrazného konce, kdy film moc nevyzní, celá ta pasáž s prodejem heroinu je zbytečná... Soundtrack jak víno, památný scény (nevybavim si, při který jiný se vám chce zvracet tak, jako když se Renton začíná sápat v míse...).