Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Animovaný
  • Akčný
  • Komédia
  • Dráma
  • Sci-Fi

Recenzie (1 015)

plagát

Kokoro Connect (2012) (seriál) 

Očekával jse zprvu zase nějakou klasiku ze středoškolskýho prostředí, ale příběh tohohle seriálu je unikátní. To že se jim tam stávají ty nadpřirozené fenomény je sice na jednu stránku smutné, ale na druhou díky tomu dokážou poznat pravé osobnosti ostatních (nejtemnější zákoutí, přání, touhy atp.). Docela jsem se i divil, jak to celý nakonec dopadlo, že se jim to i povedlo vcelku dobře ustát. Tenhle seriál je zaměřen předevšem psychologicky, což mu přidává na kráse. Animace je nadprůměrná.

plagát

Sword Art Online (2012) (seriál) 

Tenhle seriál musím prostě rozdělit na dvě části, na první část (1. - 14. díl), kdy se odehrává asi nejlepší část, kdy se pohybujeme ve světě SAO, a druhou část (15. - 25. díl), která se prozměnu odehrává ve světě ALO. Jako hráči MMORPGček se mi samozřejmě tenhle seriál líbí - komu by se nelíbila ona představa virtuálního hraní. Ona první polovina si udržuje správné napětí, díky tomu prvku že jakmile jednou zemře, tak prostě zemře napořád. Navíc zde člověk vidí postupný vývoj od nějakých těch počátků, až k těm vyšším levelům hry. O akci není nouze a ještě k tomu je tu i ta romantika. Druhá část je celkem oproti tý první části zklamáním, protože příběh je hrozně urychlenej. Akce je pořád tak nějak na stejno, kdy je boje jsou rozdílné oproti té první části, ale už tu chybí to napětí té permanentní smrti. I když taková honba za záchranou své milované tomu dává taky určitý tón, tak pořád se jedná o určité klišé (samozřejmě není na škodu). Animace bych řekl je jedna z těch nejlepších jaké mohou být, kdy postavy jsou realisticky vypracované (samozřejmě pokud pominu fantasy prvek druhé hry). Hudební stránka je prostě perfektní, vše přesně sedí, tak jak má. Navíc bych řekl, že se jedná o určitý kompromis, kdy vystihuje atmosféru seriálu a i to, jako kdybychom hráli nějakou hru. Každopádně se těším na druhou sérii.

plagát

Kimi no iru mači (2013) (seriál) 

Tento seriál mě opravdu překvapil. Zpočátku jsem čekal typický zamilovaný příběh, kde obě strany dělají drahoty a nakonec se dají dohromady (jak to většinou bývá u anime), ale zde bylo něco jiného. Hlavní hrdina není typický ňouma a když si něco vytyčí, tak jde za tím. Nejvíce se mi ale líbilo, že veškeré problémové situace se tu oproti jiným seriálům tohoto typu řeší vcelku logicky (dospěle). Když vezmu seriál jako takový, tak nemá nějak nudnou část, respektive každý další díl je o něco lepší, než předchozí, kdy člověk na každém konci dílu zažívá slušné napětí. Animace je také unikátní (zatím jsem tenhle styl nikde neviděl). Postavy jsou realistické, ale jedinou chybičku bych mohl akorát vytknout tomu, že se animátorům moc nepovedlo sladit pohyb rtů při mluvě, kdy postavy vypadají spíše jako "roboti" nebo občas vynechávají pohyb rtů úplně. Po hudební stránce se nedá vůbec nic vytknout, vše podtrhuje tu správnou atmosféru, i když repertoár není extra bohatý. Příběh vcelku odpovídá i manze, i když je zde vynecháno pár detailů nebo určité situace jsou jiné. Každopádně manga jako taková pořád vychází a její příběh je mnohem rozsáhlejší. Sice ještě vyšli další dva díly seriálu navíc, ale snad se dočkáme plánovaného pokračování, který by mělo být někdy v roce 2014.

plagát

Hra o trůny (2011) (seriál) 

Konečně seriál, který snad předčí všechny ostatní skoro ve všem. Hned tu člověk vidí několik prvků, které opravdu jen tak nikdy nevidí. 1) Realističnost doby - konečně to pravé vystihnutí středověku, kdy jsou zde ukázány všechny ty surové situace, tak jak tehdá byly (nejsou respektive eticky osekány a znechutit se tu člověk může jednoduše). Především se mi líbí všechny ty politické intriky. 2) Nepředvídatelný příběh - člověk běžně dokáže odhadnout, kam se bude příběh odebrávat, ale zde je všechno naprosto naruby a vše je naprosto možné (i ty nejhorší scénáře). To byl však záměr autora, aby se odlišil od ostatních. Příběh je s každým dílem víc napínavější a pokud člověk nečte knihy, tak neustále s nejistotou očekává, co bude dál. 3) Dobré smíšení žánru dobružství-fantasy - i když to vypadá jak nějaké další historické dílo, tak jsou zde lehce zakompovány fantasy prvky, které tam spíše vypadají, jako by se jednalo o skutečnost, než o smyšlenost. Hudební linka k tomu také sedí jak má. Jediné co bych tomu asi vytknul je to, že jsou zde nedotažené bitvy, kdy člověk se těší jak si užije průběh nějaké bitvy, ale jsou zobrazeny pouze přípravy a pak pobitevní stav. Sice později v příběhu si tu člověk může nějaké ty průběhy užít, ale není to úplně ono - čekal bych něco epičtějšího (něco ve stylu Statečného srdce alespoň). I když po čtvrtý sérii to s těma bitvama musím vzít trochu zpět. Boj o zeď byl celkem zajímavý, i když pořád by se to dalo vylepšit.

plagát

Stratená duša (2010) (seriál) 

Konečně pohádka pro dospělé jak se patří. Pořád by se to dalo přidobnit béčkové tvorbě, ale jako jedna z mála, je pořádně udělaná. Většinou, když je určitá snaha o smíchání různých nadpřirozených bytostí, tak z toho vyjde hrozná slátanina, ale to se tu nekoná. Vše má určitý řád a pokud člověk tápe, tak se mu vše postupně objasní. Když beru v potaz to, že se jim povedlo to, kde jiní pohořeli, tak se mi i tu líbí, že to není zaměřený pouze na jednu mýtickou oblast, ale skoro na všechny. Takže to není jako většinou zaměřený pouze na klasické upíry či vlkodlaky. Příběh jako takový nenudí, ale nejnapínavější ani není vždy hlavní linka příběhu, ale jako spíše ty jednotlivá tajemství, která mezi sebou jedinci mají. Krom fantasy prvků, se tu dočkáme samozřejmě i nějaké té romantiky a to rovnou v podobě milostného trojúhelníku a erotiky tu taky není pomálu (řekl bych, že konečně jeden ze seriálu, který to bere sex jako přirozenou věc, kterou nutné v televizi vynechat). To samé platí o nevyhraněnosti názorů na sexuální orientaci. Jedinou takovou viditelnější chybou, kterou by to mohlo být lepší je propracovanost akčních scén, které vypadají levně.