Rose.Tyler

Páchnoucí hromádka misogynie, dekorativně obložená vrstvou recyklovaných gagů a vyčpělých motivů.

Absolutní dokonalost.

Grantchester je natočen podle oblíbené knižní série Jamese Runcieho, popisované jako "Cambridge's answer to Inspector Morse". Seriál se ovšem od své předlohy hodně odchyluje tempem, atmosférou i zápletkami, což čtenáři podobně fanatičtí jako já velmi neradi odpouštějí. Obsazení hlavních postav se zato opravdu povedlo, především James Norton září až neskutečně, takže všechny prohřešky vůči předloze se díky němu zdají jaksi nepodstatné.

Nikterak originální či zajímavě natočené, nad čímž lze ovšem přimhouřit oko díky tomu, že hlavní roli si střihl božský Ioan Gruffudd...

Nic víc a nic míň než osobní vzpomínky a známé skeče J. C., pro mě ovšem 80 minut čirého blaha...

První epizoda je téměř perfektní. Dokonalá atmosféra, skvělá hudba, zajímavě načrtnuté postavy,... Druhá polovina minisérie (a zvláště závěr!) byla zklamáním, přesto nemůžu dát méně než čtyři hvězdičky.

Prostě a jednoduše, Vicar of Dibley je jedním z nejlepších britských sitcomů... Každé Vánoce nedokážu nevzpomenout na úžasné koledy zpívané v Dibley: "Praise the Lord, he's coming down the birth canal. Here he comes, weeee. Look, the madonna's fully dilated, she shall not need an episiotomy."

Stephena Frye by bylo možno směle přirovnat k nějakému druhu božstva, Hugh Laurie oplývá tolika talenty, že spousta umělců musí blednout závistí. Dohromady tvoří jednu z nejlepších komediálních dvojic. Jednoduše - geniální!

Hyperdrive NENÍ slabší kopií Červeného trpaslíka! Je třeba oprostit se od srovnávání a brát tenhle britcom takový, jaký je - satirický, praštěný, neuctivý... První série: 3 *, druhá série: 4 - 5 *. S2E1 - absolutní skvost! Stojí za to, slyšet Mirandu Hart a Stephena Mangana zpívat hymnus agnostiků: "I've got a vague feeling inside of me - a hazy spirituality. It fills me halfway, but not to the top. Empirical reasoning makes it stop..."

Netřeba plýtvat slovy. Jiskření mezi Tate a Tennantem by zapálilo les, představení srší vtipem, zasazení do 80. let 20. století je neotřelé, občasná slabší místa a nedostatky zapomenuty v momentě, kdy jeden z dvojice T & T otevře ústa...