Mleako

Jedna z těch povedenějších televizních pohádek z poslední doby, kterou nemám nutkání hned přepnout, když zrovna běží v televizi. Kluse sice moc nemusím, ale do téhle pohádky sedl dobře a spolu se zbytkem sympatického hereckého ansámblu a poměrně vtipným scénářem mě bavil celou dobu.

Řemeslně dobrá, ale po dějové stránce veskrze průměrná ničím nevyčnívající pohádka.

Nejlepší Thor a skvělá Cate Blanchett, ale... Ubrání na vážnosti a víc humoru naprosto schvaluji, na thorovskou nabubřelost a rádoby epičnost jsem alergický, akorát by ten humor nemusel být tak infantilní a násilně tlačený v téměř každé druhé scéně. Nepůsobí to vůbec přirozeně a ta snaha udělat z toho další Guardians je až moc očividná a násilná. Většina postav pak působí jako karikatury sebe sama s pudingem místo mozku. A trochu jsem se pousmál, protože Marvel opět musí plnit kvóty, takže po Heimdallovi už do Asgardu přibyla i Valkýra, která není modrooká blondýna.

Tonda Blaník funguje dobře v krátkometrážním epizodním formátů, ale celovečerák neutáhne. Je tu spousta dobrých fórů a narážek, ale i spousta vaty a hlavní spojovací dějová linie je příliš násilně sbitá dohromady.

Dopadlo to přesně tak, jak jsem čekal. Pokroucená legenda o Artušovi s šíleným střihem ála Snatch nebo Sbal prachy a vypadni. Zní to sice šíleně, ale na plátně to funguje a děj pěkně odsýpá. Výhrady mám ale k druhé polovině filmu, protože od té doby, co Artuš vytáhne meč z kamene, začne být děj strašně zkratkovitý a zejména finále je neskutečně uspěchané. Je to škoda, protože kdyby byl děj lépe rozvržen na časové ose, mohlo to celé dopadnout mnohem lépe.

Stejně jako u Lego Movie má i Batman skvělou animaci, bláznivé vizuální nápady a spoustu skvělých vtipů a popkulturních referencí. Tentokrát je tu ale až moc infantilního prvoplánového humoru a film jde trochu násilně přes hranu únosnosti. Starší ročníky si tu stále najdou své, ale Lego Batmana tentokrát ocení spíše dětské osazenstvo.

Postava Iron Fista byla odpovědí na tehdy populární vlnu kung fu filmů a seriálů a je tedy dost poplatný době svého vzniku. Od seriálu by tedy člověk očekával jednoduchý příběh o sirotkovi, kterého v K'un-Lunu x let učili soustředění, vyrovnanosti a boji, a snaží se opět najít svoje místo v moderním světě, který bude prošpikovaný souboji se skvělou choreografií. Bohužel se nekoná ani jedno. Prvních pár epizod ještě šlo, ale pak se z toho staně rozplizlá kravina, děj přestaně absolutně dávat smysl, Iron Fist se chová jako emocionálně labilní děcko a ne jako člověk, kterého x let trénovali v klášteře, většina postav je naprosto nekonzistentních a lítá z jednoho extrému do druhého a jediný, kdo tam dává smysl je Night Nurse. Navíc tu chybí pořádný záporák, který by táhnul děj kupředu. Choreografie soubojů je taky odfláknutá a oproti Daredevilovi o několik úrovní horší. Za mě obrovské zklamání a doufám, že Defenders zase zvednou laťku podstatně výš.

Slabší předloha druhého dílu se podepsala i na kvalitě filmu. Tempo místy pokulhává a zbytečně se filozofuje, což do takového filmu nepasuje. Navíc tomu chybí lehkost Vaughnovi režije a Wadlow to nezvládá ukočírovat s takovou gácií.

Oproti Kick-Ass o dva levely horší, ale pořád je to zábavná nekorektní hláškařina. Jen ti X-Men jsou tam trochu zbyteční a hlavní záporák je celkem nevýrazný.

Po první sérii dávám zatím 3*. První půlka série je dost utrpení a opravdu blbina pro děti, ale od půlky se to opravdu kvalitativně hodně zlepší a poslední tři epizody jsou Star Wars jak vyšité. Jsem zvědavý na druhou řadu.