Oktavianus

Přestože jde o zcela okatou vykrádačku o dvacet let staršího Neviditelného muže s Claudem Rainsem, je tato mexická variace překvapivě dobrá, přesvědčivá a působivá. Slabinou jsou herecké výkony, zvlášť herečka ztvárňující hlavní ženskou postavu Beatriz je extrémně špatná. Silnou stránkou nejsou ani triky (kam se v nich tento film hrabe na Whaleův film!), když se neviditelní opět zviditelňují, je krásně vidět, jak moc jsou triky slaboučké (a navíc je tam mezistupeň, kdy je vidět nejprve kostra člověka a až potom normální podoba). Příběh by sice prokrácení snesl, ale je zajímavý a snahu o napětí je třeba ocenit. Příjemné mexické překvapení.

První argentinský pokus o horor? Nevím, vzhledem k tomu, že příběh vychází od Emila Zoly, strašidelné to určitě nebylo. Překvapivě slušné byly herecké výkony, zvlášť násilník v hlavní roli byl výborný, a jeho občasné projevy brutality byly docela působivé. Argentina v té době měla svých starostí dost, Peronova vláda moc populární nebyla, a do toho se dívat na "horor" se nikomu asi nechtělo... a tak vznikl tento zbytečně dlouhý a nezáživný film.

Hodně pohádkový příběh o klasické kaidanové pomstě. Tentokrát ten pohádkový dojem probouzejí další nestvůry - nejsem tolik honěný v názvech japonských folklorních nestvůr, ale co zde píše JAn, se ve filmu opravdu vyskytuje, googlováním těchto podivností jsem strávil nejednu zábavnou chvilku. jenže jejich zpracování působí natolik nereálně (což nevím, zda je účelem) a na pohled gumově a trikově, že při pohledu na nopperabō, což je taková bytost bez tváře, nevypadá vůbec jako mytologické strašidlo, ale jako člověk v hoodně špatné gumové masce. Příběh je jinak tradiční, ničím zvlášť zajímavý, za pozornost ovšem stojí právě folklorní postavičky.

Poetice kaidanu asi neporozumím, setkal jsem se s filmy výbornými, ale zároveň i podstatně slabšími. Tento film je ze sorty těch slabších - přes krátkou stopáž (pouhých 45 minut) nepřináší nic zajímavého ani zásadního, duchařina je hodně zkrouhnutá a pro příběh nepodstatná, ono sociální drama o nerovná lásce lze snadno (a snad i lépe) vyprávět i bez záběru na zabitou hrdinku Kiko, když vstala ze svého vodního hrobu (skončila ve studni). Za sebe musím vyjádřit nespokojenost, jiné kaidany té doby bývají daleko lepší.

Vůbec mě nepřekvapuje to, co se tady dočítám. Tedy že mnozí zdejší pisatelé považují tento film společně s o dva roky starším Coppolovým Draculou za "nejlepší upírský film" a kdesi cosi. Ani omylem, vážení. Dokazuje to totiž, že jste žádný kvalitní upírský film neviděli. Tak jako je Riceové kniha nepěkně nudná (další jsou prý lepší, nevím, já četl pouze Interview), podobně táhlý je i film. Srovnání s Twilightem vůbec není mimo mísu: právě u Coppoly a tady začala módní vlna ufňukaných sebelítostivých přihřátých upírků, co umí leda skuhrat, což ničí upíří žánr dosud. Vtipné taky je, že někdo napíše, jak jsou herci skvělí, a ostatní to tu papouškují do omrzení. Není to pravda. Kromě Kirsten Dunstové ani nikdo nemá co hrát (což nakonec řekl i sám Pitt), protože scénář je plochý, roztahaný a nekonečně nudný, takže Brad Pitt se jen celou dobu tváří jako ublížený mopslík, Tom Cruise se prostě jen přiblble směje a Banderas má tak málo prostoru, že nic předvést ani nestihne. Celou první polovinu jsem filmu jsem přemýšlel, že to ani nedokoukám, naštěstí od příjezdu do Paříže se to trochu zlepšilo a něco se i dělo. Pobavil mě i závěrečný vtip, který do tématu tohoto filmu vůbec nepasoval (asi proto se mi líbil), i atmosféra na začátku, kde výtvarná stylizace připomínala filmy od Hammeru. Bohužel jen krátce. Pak nastoupily dlouhé řeči o ničem (za to, že přesvědčili lidi o tom, že tento film má myšlenku, i když je ve skutečnosti intelektuálně naprosto plytký, tvůrcům skládám poklonu) plus homoerotické a pedofilní napětí (což se mi ovšem líbilo). Ale ten děj, ten děj! Vždyť se tam Pitt jen tři čtvrtiny filmu lituje! Nerad to říkám, ale scénáře by měli psát profesionálové, ne spisovatelé. Ti se utápějí ve svých představách a zde je výsledkem příběh dějově prostinký a dětinsky obnažený jako hrdlo malé holčičky. Jeden z nejpřeceňovanějších filmů ČSFD.

Další dobrodružství space rangera Rockyho Jonese. Kompilát několika dílů seriálu pro televizi tentokrát dopadl hůř než jiné díly, protože je nudný natolik, že se v něm nic neděje. Občas sice probleskne hezká atmosféra, která ale se sci-fi nemá vůbec nic společného (třeba cikánské orientální tržiště na měsíci, kde se děj odehrává). Rvačky, protivné malé děti, dobrotiví profesoři a namakaní space rangeři v upnutých bílých tričkách. Líbit by se mi to mohlo snad jako sedmiletýmu dítěti před šedesáti lety, jinak dost těžko.

jedno z těch lepších dětinských dobrodružství rádobydrsnýho tvrďáka space rangera Rockyho Jonese. Což ovšem neznamená, že by to z hlediska normální kinematografie té doby nebylo hluboko pod průměrem. Televizní sestřih tří dílů seriálu se tentokrát točí kolem křivě nařčeného starého profesora, jeho záchranu a vymývání mozků hlavních postav padouchy. Trivialita děje určeného pro děti je tentokrát vylepšena tím, že ubylo tolik oblíbených pěstních soubojů, maskulinní šovinismus je držen na únosné míře a ženská hrdinka Vena je mimořádně hezká. Jinak je to jen směs laciných triků a primitivního příběhu.

Další maximálně neznámý film (na IMDb 8 hodnocení, zde jsem první), který je zapomenut zcela právem. Zvlášť když se jako já těšíte na první mexický film s mimozemšťany, ale místo toho dostanete muzikálovou komedii v čistě parodickém duchu a oni "mimozemšťani" jsou naprosto nedůležití. Jelikož jsem v zásadě ujetej na divnou hudbu, za ni dávám hvězdičku, protože mě docela bavila. Daleko horší to je s tancem, který doprovází pěvecká čísla, protože jakkoli vystupují ucházející zpěváci, pohybově jsou naprostá dřeva. Nevtipný (humor je v podstatě založen pouze na pitvoření) a zapomenutíhodný film. O prvku sci-fi raději nehovořím: děti v potápěčském neoprenu už fakt nechci nikdy vidět.

Yambao je jméno vúdú čarodějky, která se na Kubě v roce 1850 mstí za smrt své babičky, která byla taky čarodějka a již místní raději zavraždili. Naruší tak život bílému páru majitelů plantáže s cukrovou třtinou, mladým lidem, kteří dokonce čekají dítě, protože Yambao je celkem hezká, a tak si na ni začíná pán domu tak trochu myslet... Film je přesně takový, jak to zní. Čiší z něj karibské vedro, duní všudypřítomné bubny vúdú, občas se obětuje kozel při obřadu, černí otroci pořád jen makají a zpívají si u toho... a to je celé. Je to jinak poměrně velká nuda, kterou z letargie nevytrhne ani sexy titulní hrdinka, která se nestydí a dokonce ukáže i bradavky. Ale horor, kam je tento film zde i na IMDb zařazený, to není ani náhodou. Leda snad v tom, že to ne a ne skončit. A když už mluvím o konci, ten je sice očekávatelný, ale veskrze pitomý. Za Ninón Sevillovou v hlavní roli, příjemnou tropickou atmosféru a za celkem hezké, i když zbytečně cudné zobrazení života otroků i vúdú rituálů jednu hvězdu dohromady a už o tom snímku nechci slyšet.

Ať je to jak chce, pořád to je ta nádherná Godzilla (i když v ženském rodě ji nazýváme jenom u nás, všude jinde je to ten Godzilla), která když se vynoří za kopcem, domorodí vesničané propuknou úděsné panice a prchají. Stojí za to si pustit verzi z roku 54 a hned za ní tuhle, uvidíte ten rozdíl. Že zmizelo původní poselství originálu, to by mi nevadilo, třebaže tím film už nebyl tak působivý. Ani upravené změny v ději ve prospěch amerického novináře by mi nevadily. Horší už je, že zmizely ty nádherné scény, kdy armáda s Godzillou bojuje, marně střílí a zní do toho ta nádherná opakující se hudební smyčka (v tom jsou všechna kaiju úžasná, je to jeden z prvků, který nemůže chybět v žádném filmu). A nejhorší je, že postava novináře do filmu vůbec nesedí, mnohdy je vidět, jak jsou záběry na něj do filmu násilně naroubované a nesedí kamera, tón obrazu a podobně. Což je škoda, protože to především ruší a kazí to původní skvělý film. Nicméně, jak už tvrdím v první větě: je to pořád ta nádherná nejstarší Godzilla, král monster...