Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Akčný
  • Dráma
  • Sci-Fi
  • Krimi

Recenzie (221)

plagát

Když do deště se dá (1965) 

V době vydání filmu už Steve začínal být hvězdou. Ale znovu bych řekl, že ho tu přehrála jeho herecká partnerka, v tomto případě Lee Remick, podobně jako v téměř stejně starém Love with the Proper Stranger se to povedlo Natalii Wood. Tady mi to nedá, jak dobře se k sobě tyhle dva filmy (ne)hodí. Oba disponují silnými hereckými výkony ženských hrdinek se solidní Stevem. Oba páry jsou pod enormním společenským tlakem a zkoušejí se s nepříznivou situací vyrovnat. Ale zatímco Love with the Proper Stranger je komedie s částečně progresivním zněním, tak Baby the Rain Must Fall je dobově konzervativní s dnes tragickou podobou. Opravdu jako Yin a Yang; řecká komedie vs tragédie; progresivita vs konzervatismus; velkoměsto vs maloměsto... Těch zdejších paralel, střetů a protikladů tu vidím přehršel. Filmovým fandům bych doporučil tyhle filmy brát jako balíček a začít s Love with Proper Stranger, protože se na to dobře kouká, téma je aktuální i v současné době (komentář napsán 2023) a je to celkově mnohem méně archaické a jednodušší ke sledování. Poté bych se mrknul na Baby the Rain Must Fall, který je horším filmem ve většině ohledů, ale pokud rádi o filmech přemýšlíte, tak si myslím, že zhlédnutí obou za to stojí. Jakou vlastně svobodu volby ve svých životech máme a jak jednotlivce ovlivňují společenské mantinely? Dokážeme jim vzdorovat a můžeme si to vlastně dovolit? [Pozn.: Uznávám, že tenhle film sám o sobě bez znalosti Love with the Proper Stranger bych hodnotil hůře, max. za 2*. Osmnáctý film se Stevem, který jsem viděl.]

plagát

Never Love a Stranger (1958) 

Příběh nic moc, ale to není hlavní problém - celé zpracování v dnešní době působí dost archaicky. Na csfd nám tu svítí červených 71%, ale je tu jen hrstka hodnoceních. V době psaní mého komentáře, najdeme na IMDB 5.4, což mi přijde jako adekvátnější hodnota. John Drew Barrymore je mizerný (schválně porovnejte jeho cool tvrďáka se kterým se život nemazlí s Paulem Newmanem z o dva roky staršího Somebody Up There Likes Me), Lita Milan nevýrazná a i ten Steve McQueen tu za moc nestojí. Jediná zajímavá věc na tomhle filmu mi přijde, že Barrymore tu hraje drsného mazáka, zatímco McQueen hraje spíše postavu submisivního šprta ve svetříku, který to dotáhne na státního návladního. Myslím si, že kdyby si role vyměnili, tak by to filmu neuvěřitelně prospělo. Ale holt to píšu pozdě o pětašedesát let. Tady se psal rok 1958 a McQueenovi tehdy ještě teklo hollywoodské mlíko po bradě a ještě ho nikdo nebral jako drsňáka. 16. film se Stevem, který jsem viděl a tentokrát jen za 2** a docela začínám přemýšlet, jestli bych neměl hodnotit ještě níž...

plagát

Who Are You People (2023) 

Drama je pěkný a hezky tu příběh graduje, akorát člověk nesmí moc myslet, protože nelogických okamžiků je tu hned několik. Rád bych ty nejpalčivější vypsal, ale šlo by o docela velké spoilery a ty se mi tu vypisovat nechce... Obecně jsem si film užil. Co mi ale hrozně bilo do očí - skoro třicetiletá Ema Horvath hrající šestnáctiletou holku. Jako pitvoří se hezky a Ema vypadá mladší a určitě to není stejný level jako Nevada Smith, kde v šestatřiceti na padesát vypadající Steve McQueen hraje mladého indiánského chlapce ale notak - snad by tvůrci dokázali najít nějakou slušnou o dekádu mladší herečku, která by byla hrané postavě věkově blíže, což by alespoň pro mě zvýšilo "uvěřitelnost" a více mi to vtáhlo do sledování. Tahle věková diskrepance občas vypadala komicky a rušila mě od sledování samotného filmu...

plagát

The Royal Nanny (2022) (TV film) 

Koukám, že Jonathan Wright má Vánoce asi hodně rád, protože jde už o jeho minimálně devátý vánoční film. Královská (vánoční?) chůva je levná, klišovitá, naivní, absolutně s ničím nepřekvapí, ale nijak mi neurazila a protože jsou Vánoce, tak budu hodný a ty tři hvězdičky dám. PS: Už i v typické vánoční romantické komedii od Hallmarku chtějí únosci peníze v kryptoměnách...

plagát

Zlé časy v El Royale (2018) 

Výborná stylizace, ale tragické tempo, kdy se film neuvěřitelně vleče a nechce se mu kupředu. Obsahu by prospělo, kdyby byl film o 45 min kratší. Výhra prezentace nad obsahem podobně jako v Last Night in Soho. Přesto dávám 4* a vlastně nevím proč... [Vím - snadno se nechám okouzlit levným pozlátkem za podmínky, že je film alespoň trochu netypický a v něčem originální... ¯\_(ツ)_/¯ ]

plagát

Day of the Fight (1951) 

Viděl jsem verzi, která má 13 minut a trochu se to táhlo. Oproti Flying Padre už to ale aspoň má jakous takous úroveň a nevypadá to jako, když strejda čapne kameru na narozeninové oslavě. Přijde mi zajímavé, jak tam někteří vidí věci, které tam nejsou, jen kvůli nálepce Kubrick. Osobně mi dráždí drobná technikálie - když už dělám dokument a nalepím na něj nálepku "all events are true", nenávidím, když to není pravda. Aby byl příběh zajímavější, je soupeř Bobby Jones podáván jako bijec, který nikdy neprohrál KO. Ve skutečnosti to byl spíš boxovací panák, který už v té době měl 16 proher, včetně pět KO... Z toho pramení, proč je toho boxu na konci tak málo - Cartier Jonese sundal v druhém kole. Teď jsem mrknul na 17min verzi a ty čtyři úvodní minuty jsou televizní uvedení k tomuto dílku a určitě nejsou od Kubricka. Co v tom vidím já - už tady chtěl Kubrick vyprávět "příběh", což samo o sobě značí určitou přidanou hodnotu oproti běžné televizní reportáži, ale... o nic extra speciálního zatím nejde.

plagát

Mobil (2004) 

Je to hloupé béčko, strašně hloupé, ale... Strašně mi to bavilo. Krom asi prvních 15 minut, kdy se film teprve rozjíždí a pokládá základy, jde o vynikající akční jízdu. Tempo postupně nabírá na obrátkách a dění na obrazovce se neustále obměňuje, že jsem vůbec neměl čas se nudit. Chris Evans a Jason Statham byli ve svých rolích solidní, Kim Basinger byla horší, ale slušet ji to slušelo a víc se od ní asi nečekalo. Mimochodem zajímalo by mě, jestli drobná vedlejší postava namyšleného právníka v podání Ricka Hoffmana náhodou neměla prsty v tom, že o pár let později ztvárnil podobného kousavého krysáka v Suits... Se čtyřmi hvězdičkami asi trochu nadhodnocuji, ale vůbec se za to nestydím. Jde v pořadí o 42. film s Jasonem Stathamem, který jsem viděl.

plagát

Mládeži neprístupné (2013) 

Jako celek otřesný film - on to totiž "film" vlastně ani není. Jde o soubor několika cca 5-10 minutových nesouvisejících skečů se známými herci a herečkami. A sic některé jsou dobré, většina jich je špatných či max. průměrných. Navíc zdejší humor je typicky hollywoodský™, tj. primitivní & fekální. A to provedení veskrze amatérské, že to vypadá, jak skeče z youtube. Tady šlo jen o to nahustit do délky cca jednoho filmu, co nejvíce známých jmen, a doufat, že si to nějaký zoufalec koupí. Děkuji ale tohle podporovat nechci. Pro blaho budoucích generací doporučuji spálit a zahrabat.

plagát

Tanec s vlkmi (1990) 

Film jsem poprvé viděl před cca dvaceti lety, nic moc konkrétního jsem si z něj nepamatoval, krom jasné vzpomínky, že se to velice táhlo a bylo pro mě velmi náročné se donutit dívat až do konce. Zároveň jsem na csfd měl ohodnoceno za dvě hvězdičky... Nyní jsem zhlédl čtyřhodinovou DC edici a zřejmě i díky vyššímu věku jsem nyní o něco trpělivější a můj dojem z filmu je nyní pozitivní. Ano, film má velice pomalé tempo, ale tentokrát jsem byl do něj po většinu stopáže zažraný. Na pět hvězd to u mě není, ale silné 4* zde nyní udělím rád.

plagát

Dvaja muži v meste (1973) 

Posledních 15 minut film diváka emočně drtí, dokud nepřijde závěrečná scéna, která je opravdu výjimečně povedená a krutě z ní mrazí. Gabin podává excelentní výkon, Michel Bouquet mu zdatně sekunduje s jeho ztvárněním slizké lidské malosti a Delon taky není špatný. K výborným hereckým výkonům přidejte téma nedokonalého justičního systému, které je nadčasové a aktuální i v dnešní době... Tak proč nehodnotím za pět hvězdiček? Já mám totiž trochu problém s Delonovo postavou Strabliggiho. Herecky to bylo v pořádku, spíš mi jde o scénáristickou část a vývoj té postavy. Ano, na obecné úrovni jsem s ním lidsky soucítil, ale zároveň jsem si k jeho postavě nevybudoval hlubší vztah. Ten prostor pro větší souznění s postavou a divákem by tam přitom ve střední části filmu byl...