Baerdeller

V komentářích vidím veskrze nadšení z Ridleyho Scotta, ale abych přiznal barvu - já bych vůbec nepoznal, že to točil on. Ano, ztvárnění je veskrze unikátní, ale je opravdu i dobré? Já vám nevím, ale mě film sám o sobě nepřesvědčil a působil na mě hrozně archaicky. A to mi staré filmy obecně nevadí a mám zhlédnuté tuny kousků ze šedesátek, sedmdesátek apod. Legend přináší hloupý příběh, vyprávění je zmatené, postavy nesympatické... uznávám Tim Curry super, Mia Sara taky docela ok, ale Tomáš Cruisů? Ten Tomáš, který září prakticky ve všech filmech (Legenda je dvaatřicátý film, který jsem s ním viděl, přičemž Tom dle mě podal nic moc výkon snad jen v All the Right Moves a v Cocktailu, ale i v Cocktailu, přes jeho teatrálnost oceněnou Zlatou malinou, byl jeho výkon minimálně výrazný), tu vypadá jak béčkový herec... Nechápu, ani nejsem okouzlen. Hodnocení na imdb za 6,3 mi přijde příliš... Za mě jen 1*.

Perfektní akční béčko ve stylu série John Wick. Je to hloupé, nesmyslné, ale relativně originální, plné adrenalinu, s výbornými akčními scénami, solidní bojovou choreografií, s vynikajícím Jasonem Stathamem... ale hlavně - fakt dobře se na to kouká. Když pominu už zmíněného Wicka, ke kterému má film nejblíž, tak mi při sledování vytanul na mysli Cellular (2004). To je taky úplně pitomá béčkárna, ale taky mi tamní adrenalinová jízda strašně bavila. A to až natolik, že jsem se cítil snad i trochu špatně, že mi baví taková blbost... Identicky jsem se cítil i u Beekeepera :) Čekal jsem bídu, dostal jsem sílu. Za mě maximální spokojenost - Beekeeper je přesně to, co od Stathama chci. A jelikož to vypadá, že Beekeeper boduje i po finanční stránce, tak očekávám, že nás další pokračování neminou... A já se upřímně na pokračování těším. ;) Parádní 4****. Osmačtyřicátý film s Jasonem Stathamem, který jsem viděl.

Na papíře popis filmu zní velmi lákavě - Steva si velmi snadno dovedu představit jako pokerového Mavericka. Obzvlášť pokud by se ty pokerové scény nasnímaly zajímavě, tak by to fakt mohlo fungovat jako u Daniela Craiga (který má taky výrazně modré oči) v Casinu Royale. Ale začněme od začátku. Ten se podle mě povedl a představil nám Stevovo cool drsňáka s dobrým srdcem. Velmi se mi líbila krátká šarvátka na záchodech a líbila se mi i útěková scéna přes koleje. Nevím teď úplně proč, ale vybavil jsem si při ní starší francouzské filmy. I proto mě potěšila scéna s Christian, která Stevovi vyprávěla, že koukala na starý francouzský film ;) Že by ta stylizace honičky úmyslně odkazovala na něco francouzského? Nebo pouze náhoda? Hmm. :) Ale zpátky k Christian, kterou ztvárnila Tuesday Weld. Zaprvé nechápu proč tu hraje znovu, protože Tuesday byla špatná už v předešlém Stevovo filmu Soldier in the Rain. Naštěstí nejde o jedinou hereckou partnerku na place, protože tu máme ještě Ann-Margret jakožto Melbu. A ta je ve své roli femme fatale výborná. A za vypíchnutí stojí i Karl Malden, a když se nad tím zamyslím, tak i některé další vedlejší role byly ztvárněny velmi dobře. Zatím převážně chválím, tak proč jen tři hvězdičky? Problém je, že ty dlouhé pokerové scény jsou nasnímané ukrutně nudně a nezajímavě (možná s výjimkou úplně finální scény, která má nápad, ale... To je jedna minuta v dlouhém sledu nezáživných záběrů...) Velká, velká škoda. Čtyřiadvacátý film Steva McQueena, který jsem viděl.

Kdybych nechtěl dotáhnout Stevovo filmografii, tak bych si The Blob v životě nepustil. Levný, padesátkový horor mi opravdu nikterak nelákal. Nakonec musím uznat, že to nebylo tak špatné. Trochu pomalejší začátek - tím hlavně myšlena úvodní závodící scéna a vše k ní sounáležící... I když zase bylo docela fajn vidět Steva více nadchnutého z automobilu než z filmové přítelkyně. :) Velmi mi potěšil i následující vývoj s doktorem, který přistupoval k mimozemskému blobu relativně racionálně.  Což je důvod proč horrory obecně nemusím - protože se tam postavy většinou chovají naprosto idiotsky. Bohužel racionální chování taky rychle film opustilo a zbytek už se vezl přesně tak klišoidně, jak jsem očekával... Ale i tak to nebyla hrůza. Steve trochu přehrával, ale to mu rád prominu. 2** -It's not dead, is it? -No, it's not, just frozen. I don't think it can be killed. But at least we've got it stopped. -Yeah, as long as the Arctic stays cold, huh? ... ;) Třiadvacátý film Steva McQueena, který jsem viděl.

Pěkná animace, originální styl, velká ikoničnost obrazů a obecně silné téma. Když se člověk nad tím trochu zamyslí, tak možná by i těch nápověd mohlo být méně, ale... ok, emoce to v člověku umí vybudit. Stejně tak tempo by mohlo být rychlejší, ale zase vzhledem k atmosféře a tématu... Možná pomalé tempo není od věci... Krásná práce - 4*. Ke zhlédnutí na youtube. 

Tom Cruise jako arogantní floutek, který se nejprve musí zklidnit, aby mohl za volantem uspět. Obrovskou devizou filmu je obecně silné osazení - Nicole Kidman, Michael Rooker, Robert Duvall, mladý John C. Reilly... Všichni drží kvalitu, nikdo nezastává. Možná s výjimkou toho mladého závodníka, kterého hraje Cary Elwes, ale u něj spíš ani nešlo o (ne)kvalitu herectví, jakožto spíš minimální prostor, jenž jeho postava ve snímku obecně dostala. Velmi se mi líbila scéna v posteli, kdy Tom Cruise vysvětluje Nicole závodní aerodynamiku. Velmi hravá scéna... :) Úplně jsem zapomněl na Tonyho Scotta... :( Days of Thunder je excelentní závodní drama, s úžasným soundtrackem (David Coverdale - The Last Note of Freedom 👍, ale i zbytek je špica), výborným nasnímání závodů, prostě film, který si užije celá rodina. Jasně, už byly natočené lepší závodní filmy jako Rush, Ford v Ferrari, ale Days of Thunder má svoje devadesátkové kouzlo... Všechno nemůže být revoluční filmový zážitek i poctivé popkornovky mají na světě svoje místo. A tahle je dobrá - za mě zasloužené tři hvězdičky. Devětadvacátý film Toma Cruise, který jsem viděl.

Risky Business má prakticky identický náměť jako stejně starý Losin' It. V obou hraje hlavní roli mladý (a nadržený) Tomáš Kroužil. Oba filmy měly velmi podobný rozpočet, ale Losin' It byl finanční propadák, zatímco Risky Business naopak kasovní trhák. Oba jsem ohodnotil za dvě hvězdičky, ale oba filmy se od sebe zpracováním výrazně liší. Losin' It drží dnes už klasickou strukturu lehké teen road comedy movie, kdy skupina kluků jede na výlet, snaží se zasunout a dělají při tom nehorázné a neuvěřitelné průsery. Myslím, že by šlo vzít tamní scénář a béčková (či céčková) teen komedie by dle toho šla s minimem úprav natočit i dnes. Více slov o Losin'  It netřeba. Oproti tomu Risky Business je trochu větší oříšek na popsání. Má komedické prvky, ale v dnešní době je podle mě už těžké film vnímat jako vyloženou komedii, protože film zároveň drží vážnější osmdesátkový tón. Jasně, mladý kluci se snaží zasunout, ale být ve vztahu s prostitutkou, kšeftovat s pasákem a provozovat doma bordel pro spolužáky... Úplně nejsem přesvědčen, že v dnešní době film působí stejně jako na začátku osmdesátek. Přijde mi, že v době vydání film na mladé lidi z části působil i jako takové vkusné a akceptovatelné soft porno. Éterická sex scéna ve vlaku? Jako nechápu vlastně proč ve filmu byla a jestli na něco třeba neodkazovala (vzpomněl jsem si na scénu z North by Northwest, kde vlak vjíždící do tunelu implikoval sex hlavních hrdinů...), ale to filmové (a hudební!) provedení - úžasné. Nebo Lanin příchod na scénu s "Are you ready for me, Ralph?". Uff, panenko skákavá! Rebecca De Mornay je zde božská a evidentně byla jednou z hlavních protagonistek vlhkých snů US teenagerů z osmdesátých let... I proto si myslím, že film dnes už nemůže působit stejně. Dnešní diváci místo něj dnes radši pustí Pornhub (ostatně jsem si jist, že scény s Rebeccou tam určitě taky budou). Cruise jako vždy hraje výborně, přičemž si svým výkonem řekl o roli v Top Gunu, čímž se z něj stala hollywoodská hvězda... Zbytek ansáblu je zapomenutelný, ale nijak zážitek hlavní dvojici nekazí, takže za mě dobrý. Film obsahuje ještě klasickou, ikonickou scénu s tančícím Cruisem ve spodním prádle, kterou určitě znáte, i pokud jste film neviděli. Myslím si, že úspěchu filmu dopomohl fakt, že v době vydání si američtí teenageři přáli být jako Tom Cruise a chtěli být s Rebeccou De Mornay... Určitě nerozporuju dobovou ikoničnost filmu a jeho obecnou významnost pro hollywoodský průmysl (film udělal z Toma Cruise megastar, kterou je i nyní o čtyřicet let později), nebo úžasný soundtrack od Tangerine Dreams, ale víc než tři hvězdičky filmu dát nemůžu. Zase tolik mě Risky Business jako celek nebavil. Osmadvacátý film Toma Cruise, který jsem viděl.

Narovinu - jde o jeden z nejhorších Stevovo filmů, ale určitě nikoliv ten nejhorší. Je poněkud nezajímavě natočený, příběh je dost plytký, celkové zpracování si vzalo to nejhorší z přelomu sedmdesátek a osmdesátek a ani herecké výkony ho nezachraňují... Steve ještě ujde - i na stará kolena a s bující rakovinou si dal dlouhou akční scénu s honičkou a vlakem. Jako honička to byla impozantní, ale nějak ve mě nevyvolala větší emoční reakci. Nevím, proč. Nezajímavá kamera? Střih? Špatná práce režiséra (Steve prý hodně mluvil do natáčení)? Netuším. Pokud čekáte něco víc od známých jmen ve vedlejších rolí (Eli Wallach, LeVar Burton, Ben Johnson), tak vás bohužel zklamu - ani jeden z nich není nijak výrazněji využitý. Strašná škoda zde nevyužitého potenciálu. Takhle doslova celý film stojí jen na stárnoucím Stevovi... Mírně ještě pochválím Kathryn Harrold, která na mě působila sympaticky a osobně ji řadím do kategorie těch lepších Stevovo hereckých partnerek. Bohužel její postava byla napsaná maximálně klišoidně a nezajímavě (a ten závěr filmu úplně jak z telenovely, uhh)... Pokud vyloženě nemilujete Steva, tak asi není důvod, proč na The Hunter koukat. Ale buďme upřímní - několik zajímavých scén (honička s kombajnem) nebo vtipů (návrat Trans Amu do půjčovny) se tu podařilo. Přesto mi těch 97min přišlo hodně zdlouhavých... Dávám sice jen 2**, ale zároveň jako Stevovo fanda nejsem příliš zklamaný, protože akčního Steva jsem dostal... Jen škoda, že vše ostatní nebylo o kapku lepší... Dvaadvacátý film Steva McQueena, který jsem viděl.

Text obsahuje potenciální spoilery. Na rovinu předestřu, že Steve je jediným důvodem, proč jsem si The Reivers pustil. A sic jsem se Stevem relativně spokojený, protože předvedl zhruba svůj komediální standard, tak to samé bohužel nemohu napsat o jeho hereckých kolezích. Mitch Vogel ještě ujde, jde o typický, ničím nevyčnívající dětský výkon (nechápu nominaci na Golden Globes 1970, ale budiž). Ale zbytek osazenstva je totální bída. Rupert Crosse (první nominace pro herce tmavé pleti ve vedlejší roli na Oscara? Samo o sobě určitě historická událost, ale... za co?) Zachránila to prostitutku zde ztvárňující Sharon Farrel? Nádherná, ale herecky nepředvede ani ťuk. O ostatním ansáblu škoda ztrácet písmenka, tam je to ještě větší a zapomenutelnější bída... Vrátím se tedy k průběhu filmu, který první půlku působí jako naivní dětský road movie... s tím rozdílem, že necestujeme do země Oz, ale do misisipského bordelu. Tam se dětská atmosféra změní v něco drsnějšího, aby se s druhou půlkou vrátila dětská atmosféra s příběhovou linkou o závodu na koni. Která je mimochodem naprosto pitomá a patřící opravdu jen do dětského filmu. S tou výjimkou, že když šerif zatkne hlavní hrdiny, tak se hlavní hrdinka nechá od šerifa a jeho nohsledů obtáhnout, aby je propustil. A hlavní hrdina ji jednu flákne, přičemž situace je okomentovaná, že takový prostutky holt jsou a že když chlap jednu ženský ubalí, tak má být ráda, že aspoň ví, že ji ten chlap miluje... Chápu, že se příběh odehrává na začátku 20. století a natáčelo se na konci šedesátých a takhle to holt dobově +- i bylo, ale do něčeho, co 90 % času vypadá jako dětský film mi to prostě nepasuje. Vesměs se mi líbila jen jedna krátká scéna na konci mezi dědečkem a tatínkem (jak se střetnou ohledně trestu pro Luciuse), ale která je zase ihned zamordovaná následující (až divadelně působící) scénou mezi dědečkem a vnukem, která se nehorázně táhne a dobrý pocit z předchozí scény ve mně poctivě zadusila. The Reivers jsou jednadvacátým filmem se Stevem McQueenem, který jsem viděl.... A aktuálně The Reivers považuji za nejhorší Stevův film, který jsem viděl, tj. u mě horší než Never so few.

Jeden z nejpřístupnějších nezávislých filmů za dlouhou dobu s feels good atmosférou a špetkou artu v sobě, silné 3***. A to o filmu stačí - zbytek komentáře bude o Molly Gordon. :) Molly jsem jako první viděl v The Bear, kde mi i v menší vedlejší roli zaujala. A to se ji znovu povedlo i tady. A nyní koukám, že krom vedlejší role se podílela i na režii se scénářem. Samozřejmě nevím, jak velkou roli v těch oblastech hrála, ale klobouk dolů. Dělám si poznámku a určitě budu její budoucí kariéru dále sledovat. Zároveň držím palce, abychom dostali další talentovanou tvůrkyni...