Vojtas12

"Dear sweet mother of God. We're in Eastern Europe." Když skupinka přijela do Bratislavy, nemohl jsem při pohledu na rozpadlé bytovky z dob komunistů a poslechu těch nejdepresivnějších pohřebních chorálů zadržet slzy smíchu. Kromě toho, v jakém jiném filmu uslyšíte papeže říct "What the hell?". Guilty pleasure nejvyššího stupně.

Jedna hvězda za snahu, hlavně ale za překvapivý konec.

Nebylo to vyloženě špatné, ale všechny důvody, díky kterým mám tak strašně rád jedničku (vývoj hlavní postavy, její snaha o prosazení sebe sama, změna názoru na úhlavního nepřítele, navození přátelství s drakem, snaha změnit společnost, odvržení ze společnosti, poražení skutečného nepřítele a konečná změna celé společnosti k lepšímu) jsou nenávratně ztraceny. Ne že by to mohlo po zakončení prvního dílu dopadnout jinak, ale doufal jsem v nějaká nová osudová témata, kterých jsem se ale rozhodně nedočkal. Co z jedničky zůstalo, jsou roztomilí draci, epický závěr a opět dokonalá hudba Johna Powella. A i když to přece jen není zas tak málo, filosofickou hloubku jedničky to nikdy nepřekoná.

Jednoznačně nejlepší film celé série podle možná nejlepší knihy ze série. S dalšími filmy to už šlo bez hudby Johna Williamse, s režií Davida Yatese a hlavně s rozdělenou sedmou knihou opravdu do háje.

Po nějaké době konečně film, který nezapomněl, podle které knihy ho vlastně točili. Možná bych měl jako nečtenář jiný názor, ale jako čtenář jsem spokojen. Kvalitativně bych to zařadil mezi horší první a lepší druhé Hunger Games. K naklonění směrem ke čtvrté hvězdě nemálo pomohla hudba, na které je místy velmi znát (v dobrém slova smyslu), že nad ní dělal supervizora Hans Zimmer. Edit: po rozebrání tohoto filmu projekty Honest Trailers a Movie Sins přece jen musím snížit na třetí hvězdu. Těch logických nesmyslů tam je přece jen moc.

Nebudu nic hodnotit, když jsem viděl sotva pět minut, ale protože mi je tento seriál často doporučován, nemohu si odpustit malý komentář - CGI Florencie, kde se mluví s britským (tvůrci se zapomněli inspirovat u Assassin's Creed II, kde se mluví výhradně s italským) přízvukem, mi za zhlédnutí opravdu nestojí. Zatím.

Nic pro ortodoxní historiky - Braveheart ohýbá historická fakta jak to jen jde, pokud mu to pomůže k zajímavějšímu příběhu. Na obhajobu je ale nutno říci, že se nesnaží čerpat z historických pramenů, nýbrž z legend. Většina scénáře je totiž postavena na básni The Acts and Deeds of Sir William Wallace, Knight of Elderslie z 15. století, další historické nepřesnosti pak vycházejí z jiných uměleckých děl. Jelikož mi nedělá problém se s tím srovnat, beru film jako scénáristovu poctu jednomu z jeho předků, po všech stránkách dokonalé Skotské drama s ještě dokonalejší hudbou a hlavně jako jeden ze čtyř nejsilnějších filmů, co jsem zatím viděl.

Klišé přes klišé. Skoro u každé scény jsem si vybavoval dost podobné scény z jiných filmů. Překvapivě i z toho jde udělat animák, který nenudí a neurazí. Příběhem sice neboduje (jako naprostá většina animáků), ale co se týče animace, humoru a písní (tedy alespoň v originálním znění), je to na klasické Disneyovské úrovni. Na Oscara za nejlepší animovaný film to sice není, tenhle rok jen nebyla konkurence. Oscar za "Let it Go" je však více než zasloužený.

Typicky britské, velmi zábavné a krutě podhodnocené. Průběžné střídání žánrů od pubertální komedie, road trip komedie, dramatu, sci-fi, akčního filmu až po filosofický (a opět velmi vtipný) závěr... a přitom bylo jediným cílem se opít. Geniální.

Plné docenění tohoto skvostu proběhlo až se zhlédnutím režisérské verze. Ještě se mi nestalo, aby mi tři a půl hodiny uběhly tak rychle. A to jsem normální zkrácenou verzi viděl již mnohokrát předtím.