Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Akčný
  • Dráma
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenzie (275)

plagát

Bojovník: Brat proti bratovi (2011) 

Ač nepatřím k fandům brutálních bojových zápasů, musím uznat, že mě Warrior bavil :) První půlka je klasický úvod do děje, kdy dva hlavní hrdinové začínají trénovat a ukazují divákům proč se chtěj pustit do náročného turnaje. Teda aspoň to tak funguje u staršího bratra, u toho mladšího si nejsem jistá, že motivem byly opravdu jen peníze. A samozřejmě druhá půlka už byla jen v klícce. Trochu mě to děsilo, nemusím se moc koukat na to, jak se ze sebe dva chlapi snaží vymlátit duši. Překvapivě jsem ale nakonec držela palce a radovala se stejným nadšením jako fanoušci ve filmu, i když bylo jasné, že daný zápas se vyhraje. Zpětně si uvědomuju, že ve filmu byla mnohá klišé, ale upřímně, kvůli tomu se mi ten film asi tak líbil. Konec filmu se mi líbil asi ještě víc, než zbytek, ale celkově nemužu dát plný počet hvězdiček, prostě to bylo na mě moc surové.

plagát

Ed Wood (1994) 

Na mě až moc věrohodný béčkový film. Musím ale uznat, že Johnny Deep mě překvapil svojí optimistickou rolí, s úsměvem ho moc ve filmu nevídám. Také Martin Landau hrál tak, že mi připadalo, jako kdyby to byl opravdový Bela Lugosi.

plagát

Kráľova priazeň (2008) 

Opravdu mě na filmu zaujaly jen krásné kostýmy. Samozřejmě chápu, že si Hollywood musí trošku historii příkrášlit ale rozdělení filmu na něžnou a trochu žárlivou první půlku a druhou histerickou a zoufalou, se mi moc nezamlouvalo. Vztah sester mi připadal dost přátelský což na svou dobu a situaci mi připadalo dost nepravděpodobné. A rychlost děje byla téměř rovnající se rychlosti světla, člověk se ani nenadechl a devět měsíců pryč a hned šmik, hlava dolů, moc potěšení pro lid. Celkově si to z dějin vzalo je trochu, v tomhle ohledu se mi o trochu více líbil seriál Tudorovci.

plagát

Olovená vesta (1987) 

První část na ostrově, byla drsná, realistická. Přesně takhle jsem si představovala výcvik amerických vojáků. Druhá část mi až tak zajímavá nepřišla, mnoho jiných válečných filmů má bitevní scény zajímavější. Jen ve chvíli, kdy se snažili zachránit svého spolubojovníka a následně zlikvidují odstřelovače, jsem opravdu cítila soucit jak s pěchotou tak s Vietkongem. Film je podle mě velmi protiválečný, ale i tak nepočítám s tím, že bych ho ještě někdy znova viděla.

plagát

5 centimetrů za sekundu (2007) 

V prvních pár minutách jsem se zcela ztratila, nějak jsem netušila, kdo mluví o co jde, co se vlastně děje, postupem času se to ale vyjasnilo a ze zmatku najednou vyvstal jasný obraz dvou mladých zamilovaných lidí. Musím uznat, že popis japonských vlaků mi silně připomněl naše české dráhy (zamrzlá okna, nekonečně dlouhé zpoždění), jen tedy nesmím křivdit Japonsku, tam se aspoň za zpoždění omluví :) Druhý příběh byl pro mě trošku více šokující, až nechtěně se mi zaryl pod kůži a donutil mě přemýšlet nad sebou. Poslední příběh už byl takový dodatek, který byl úžasně ze života, i když jsem se zprvu strašně lekla písničky. Celý trojfilm mi připadal svou náladou neuvěřitelně dlouhý, skoro tříhodinový, přitom měl necelou hodinu, svou romatnickou, zoufalou a poetickou atmosférou skvěle vystihl, dalo by se skoro říci, skutečný život.

plagát

Divoký Django (2012) 

Při prvních minutách filmu jsem zapomněla, že se jedná o film Tarantina, a nechala jsem se vtáhnout do westernu. Rychle jsem vystřízlivěla při nadměrném stříkání krve a dušervoucím řvu zraněného bělocha. Vzápětí mě ale překvapil vtip jedné z hlavních postav Schultze (Christoph Waltz). Pro mě by se pro film líbil spíš název Schultz, jelikož víc než půlku filmu byl prostě halvní postavou on. Django se nakonec taky chytil, ale to bylo opravdu na posledních 20 minut. Celkově bych to zhodnotila tak, že to byl pro mě nejlepší film od Tarantina, který jsem dosud viděla, ale mnohem lepší by byl, kdyby nebyl tak krvavý a násilný (opravdu je tam hodně krve a příšerné lámání kostí - občas jsem raději koukala na sedadla před sebou), jenže to by pak nebyl Tarantino :)

plagát

Cudzinec (2010) 

Ze začátku jsem očekávala akční drama, místo toho se z Cizince vyklubal docela překvapivý film s občasnými prvky komedie (ne že by se člověk za břicho popadal, ale některé situace mi prostě připadaly vtipné). Největším zklamáním byly pro mě ateliérové scény Benátek, které byly někdy až neuvěřtielně umělé. Opakem byl děj, od kterého jsem si slibovala zoufalství a vytrhávání vlasů z hlavy. Naštěstí je ale příběh poklidný, ani ne moc akční a docela příjemný. Nějak si nemůžu odpoustit poznámku, že jsem viděla opět film s Johnnym Deppem, kde se vyskytuje nadměrné používání oční linky, překvapivě ale u Angeliny Jolie :D

plagát

Zem - história jednej cesty (2009) 

Viděla jsem dvojdílnou verzi tohoto filmu, který na Vánoce vysílala čt2. Trochu se asi od původního filmu liší, především délkou a sestřihem jednotlivých záběrů. Poselství je asi podobné, přesto mě víc zaujalo přímé zkušenosti autora, než obecné ekologické povídání. Dokument je to opravud pěkný, každý záběr, ať je sebeděsivější, si prostě užíváte. Jenom některé otázky mě trošku namíchly. Přece jenom nemůžeme soudit lidi, co přímo kácejí lesy. Oni se snaží pouze uživit. Vinu za to nesou nadnárodní společnosti, což mi připadá, že autorovi málokdy docházelo. Ale s jedním s ním musím souhlasit, největší problémem budoucích generací bude nedostatek pitné vody.

plagát

Nedotknuteľní (2011) 

Čekala jsem dramatický film s prvky komedie, nakonec to bylo přesně naopak. Dalo by se říci, že jsem smála víc, než u normálních komedií. Nevím, co bylo více vtipnější, jestli jednotlivé situace (navlékání punčoch, poslech vážné hduby, úprava vousů) nebo kamarádské jiskření mezi hlavními hrdiny.

plagát

Chata v horách (2012) 

Některé narážky mě pobavily, např. odbarvení jedné z dívek na blond, způsobuje změnu v couru, také, že mladí by měli hulit, aby na ně nepůsobily jiné opiáty, ale jinak nějak ani nevím. Pokud šlo o loutkaře, občas mi připadali až vtipní, ale jinak klasická pětice študáků v lese v chajdě u jezera, mě nějak nenadchla. Horory celkově nemám ráda, ale tenhle jsem nějak apaticky shlédla, občas se trošku lekla, ale z lidského hlediska (což mě teď toršku škouje) mi bylo celkem jedno jak a kým je kdo zabit. Prostě jsem si říkala, další prasátko na porážku. Celou dobu mě spíš lákalo tajemství proč, kvůli komu? V druhé části filmu se k tomu trošku přiblížili, i když se nemůžu zabavit dojmu, že šlo o základnu Umbrella Corporation. No a na konec je to nějak zmateně všechno vysvětlené, ačkoliv furt nechápu o koho šlo (mám typ na potomky Gaii). Prostě jsem si řekla WTF a naskočili závěrečné titulky.