house336

Kevin Spacey stále a znova dokazuje světu, že je nejlepší.

Kevin Spacey opět dokazuje, že stoprocentní výkon je u něho vlastně jen takový průměr. Nicméně vedle toho to mělo několik lehce hluchých míst, kdy prozívnete a doufáte, že za chvilku to zase bude pokračovat líp.

Jackson si prostě se Středozemí pohrává. Přidává si postavy, upravuje si děj a zřejmě ho to baví a hlavně mu to jde. Až dneska jsem mu konečně přestal vyčítat, že z té krátké knížečky, kterou přečtete během dvou dnů, se rozhodl udělat trilogii. Protože jsem si to zkrátka užil. Ve chvíli, kdy přišli na scénu elfové, nabyl film nových rozměrů. Měl humor, drama i drobnou zápletku s romantickým nádechem. Navíc v tomto filmu se pravděpodobně dostal na svůj vrchol, dál už se asi nedostane. Je pravda, že s drakem už to bylo jen trochu čekání na konec, ale mě to dojem rozhodně nezkazilo.

Smutný fakt tohoto filmu je ten, že je podle skutečnosti. Někdy je člověku až těžko, když vidí některé detaily. Určitě tomu velmi napomohl výkon Russella, protože za toto měl dostat Oscara.

Mikkelsen skvělý, jako pokaždé, ale Dancy je špatný. Není sympatický a vždy, kdy má navodit nějakou hrůznou atmosféru, tak mu to nejde. Možná, že za to může scénář, ale dvě epizody stačili. Třeba se někdy odhodlám to dokoukat... Povedlo se a musel jsem * přidat. A to především za komplexnost obou řad a něco, co jsem nucen označit za přesný konec. Jakkoli může působit nepříjemně, muselo to tak být. Na 5* se bohužel jít nedá kvůli (místy až značným) nedostatkům. Scénaristé si Harrisovo dílo přizpůsobili obrazu svému, což není špatné, jen kdyby to udělali o něco lépe. Will Graham má znázorňovat člověka geniálního, na úkor jeho duševního zdraví. Což se mu sice daří, ale většina jeho dedukcí (a scén končících: "This is my design.") působí spíše jako deus ex machina než cokoliv jiného. Stejně jako morbidita, které je nám předkládáno v hojném množství, není špatná, pakliže je odůvodnělá. Což se místy vůbec nedaří. Když si napíšete do scénáře lidský totem složen ze 17 obětí, měl by být nějak zdůvodněný. Když se vrah 10 minut na to sám udá a nijak to nepodloží čímkoliv hmatatelným, jedná se pouze o výplň epizody a je to naprosto zbytečné. Nicméně nechci to tu výrazněji kritizovat, protože ač mě občas něco irituje a nenechá v klidu navečeřet, Hannibal je nesmírně návykový seriál, se skvělými (a mnohdy krásnými - Lara Jean Chorostecki) postavami, umí dobře navodit atmosféru a s dr. Lecterem sdílím (až děsivě) jeho pohled na svět - přirozeně jen do jisté, nekulinářské míry.

Nepochybně už tady muselo být každému jasné, že Fincher se stane jedním z nejlepších ve svém oboru. Temná atmosféra, pomalu navozuje člověku ten nepříjemný pocit, což podporuje i Shorova dobrá hudba. Ale Fincher vždy dokáže filmem zahýbat, že nevíte, co bude dál. Děsivé a dokonalé.

Po mnohých kritikách od uživatelů i z oficiálních kritik na jiných stránkách jsem očekával naprosto jiný výsledek. Všichni to přijali chladně a spíše negativně a řekl bych, naprosto špatně. Hodnocení muzikálu jako jednoho z filmových žánrů je špatně, protože muzikál je něco více než film. Pokud to někdo srovnává s originálem v podání hvězd jakou bezpochyby je Colm Wilkinson, tak nepochybně nemůže dát plný počet. Ale přece je potřeba brát tuto verzi z rezervou, protože přece jen jsou herci, a proto jejich zpěv nemůže být dokonalý, nicméně po herecké stránce je zase o něco předčí. Russel Crowe, toliko kritizovaný, vůbec nebyl špatný. Možná je to mým osobním vztahům k Bídníkům, ale patří to k mým srdečním záležitostem. Les Miserables jsou nejlepší muzikál všech dob. I v Česku jeho verze patří k tomu nejlepšímu a dlouho se tu hrála a za čas se určitě opět obnoví. Co se týče Oscarů, tak celkově s Cenami Akademie obzvláště u tohoto filmu nesouhlasím, ale Anne asi byla šťastná, byť její role se skládá z jedné árie a asi 25 minut výkonu v součtu, přičemž její význam pro děj je na úrovni ostatních vedlejších postav.

Poměrně úsměvné. Ale obvykle mi ta skupinka nesourodých bláznů spíše vadí. Matthew už se asi nikdy nevrátí v pořádné formě.

Dobrá komedie a pro mě nezapomenutelná scéna s pivem na lodi.

Konec jaký má být. Excelentní představení plné nostalgie. Tady nikdo nemohl předpokládat následující průběh. Každý mohl mít své tipy, nicméně musel si počkat na poslední půlhodinu, během které Poirot rozehrává asi to nejlepší za celý svůj život. Dokazuje, že jeho vlastnosti a puntičkářství ho prováží až do samotného konce. Opravdu donutil člověk se zamyslet po skončení tohoto dílu a spolu s Vraždou v Orient Expresu, i zde předvádí v jistých okamžicích herecký koncert a morální tvrdost.