Davosh

Inception působí v letošním (na kvalitní filmy nepříliš početném) roce jako zjevení. Už od začátku je divákovi napovězeno, ať přestane chroustat popkorn a raději zapne mozkové závity na plné obrátky, protože toto není obyčejný letní blockbuster, na jaký jsme normálně zvyklí. Pomalé odkrývání zákonitostí světa sice nepřináší takový úžas jako svého času první Matrix, přesto v nejedné scéně nezůstanou ústa zavřená. Poté, co se rozjede hlavní akce, se už sice tolik "wow" momentů nedostaví (ikdyž bitka v nulové gravitaci patří mezi ty nejlepší od posledního Matrixu), za to děj graduje, až k velmi napínavému konci, kdy si chvílemi nebudete jistí, jak to všechno nakonec vlastně dopadne. Vše je navíc podkresleno perfektně padnoucí hudbou, dokonalou kamerou, kombinující ruční a klasickou práci, a přesně padnoucím hereckým obsazením, z něhož nikdo extra nevyčnívá nad ostatními (jako třeba Ledger v Temném rytíři), ale o to víc se vám každý z nich zavrtá do paměti. Co je však hlavní - film trvá bezmála dvě a půl hodiny, přesto jsem se za celou dobu ani chvíli nenudil, což se málokterému filmu podaří. Nolan prostě ani svým sedmým filmem nepřekvapil a opět ukázal, že společně s Fincherem a Aronofskym (uvidíme, co letos pánové předvedou) patří mezi nejlepší režiséry mladší generace. A už teď se nemůžu dočkat, co nám předvede v dalším Batmanovi...

Vybrání Sladea jako režiséra třetího dílu téhle "ságy" byl asi nejlepší nápad, jaký mohlo studio napadnout. Hlavně díky jeho pevné režisérské ruce film chvílemi ani nepřipomínal předešlé dva díly. Opět se sice hrooozně pomalu mluvilo o ničem, v podstatě se vůbec nic nevyřešilo, ale tentokrát měl celý film docela spád a všechno to pěkně směřovalo k prozatím nejakčnějším pasážím téhle série, v nichž se Slade i docela pěkně vyblbl. Navíc potěšily sebeparodující vtípky (objevující se opět nejspíš zásluhou Sladea). Po otřesné jedničce a a tak nějak "guilty pleasure" dvojce se konečně objevil koukatelný díl. Vydělané peníze jsou to sice pořád nezasloužené, ale s tím už se stejně všichni smířili. Dal bych asi silnější 2*, ale vzpomenu-li si, jak jsem trpěl při sledování předchozích dílů, je tohle docela překvapení, takže slabší 3*

Já ten Pixar v posledních letech vážně zbožňuju! Vážně si nepamatuju, že bych viděl třetí pokračování (navíc po 15ti letech), které by se stále vyrovnalo původnímu dílu a v ledasčem by jej i překonalo. Po lehčím zklamání ve 2ce, se hračky vrátily a předvedly, že právě ony jsou u Pixaru jasná srdcovka. Ze začátku fungovala nostalgie, ke konci film nedal ani vydechnout a úplný konec - dojemnější rozloučení s touhle sérií jsem si ani nepředstavoval. Tuhle trilogii (trochu doufám, že se už další pokračování neobjeví) si budu určitě pouštět donekonečna (a možná ještě dál). Jasných 5* a musím uznat, že hračky zatím letos nakopali všem (a hlavně Kukymu - v jednoduchosti, kouzlu a hlavně v příběhu) zadek.

Po filmové, či dokumentární stránce si film víc jak jednu * nezaslouží. Až moc často je z dokumentu cítět amatérismus - mnohokrát se do záběru dostane mikrofon, mnohokrát je grafická stránka vsuvek s písmeny špatně rozestavěná a hlavně je to celé natočeno na strašně statickou kameru, ikdyž by se právě k hiphopu hodilo více experimentu a živosti. Po myšlenkové stránce jsem film doufám pochopil, vím, o co se tam všichni snažili, ale nevím, jestli to opravdu nakonec má ten výsledek. Český hiphop jako hudební styl nevyhledávám, nemyslím si o něm ani nic extra dobrého a právě v tomto dokumentu se mi to všechno špatný ještě potvrdilo. Hodně to celé vystihují 2 (možná 3) scény - tou první jsou rozhovory v rádiu; druhou je snaha o změnu jména, kdy chlapci vlezou na úřad, ihned začnou valit to svoje a za celou dobu nesundaj čepici z hlavy a strašně se diví, že se s něma nikdo nehodlá bavit. No a třetí scéna, která mě jako jediná zasáhla je ta, kde se na palouku sejdou s českými jazykovědci a snaží se jim vysvětlit, proč a jak vlastně rap pracuje se slovem a češtinou - tady jsem jedinkrát neměl hiphopery za úplné dementy. Celkově tedy hodnotím 1*

Po trailerech jsem očekával jen to nejhorší a opravdu jsem měl strach, co z nového počinu Kevina Smithe vyleze. Po shlédnutí můžu říct, že jsem byl příjemně překvapen. Film odsýpá, Willis s Morganem jsou opravdu skvělá dvojka a celý příběh byl jak klasická parťácká akční komedie z 80. let. Vezmu-li ale v potaz, že se jedná o film, který natočil právě Smith, nemůžu předstírat, že jsem nebyl zklamán. Jedná se totiž o první Smitův film ve kterém ani zdaleka není vidět jeho rukopis (něco jako Jersey Girl ale v tomhle směru ještě horší). Kde jsou pověstné Smithovi dialogy? Pár náznaků, pár odkazů na filmové klasiky, ale celkově po komediální stránce velké zklamání. Po těch zbývajících však všechno klapalo jak mělo, takže na pěkné 3* film v pohodě doputoval.

Dokonalý seriál, pojednávající o životě jedné funebrácké rodiny. Seriál tak depresivní, že jsem několikrát během jeho sledování měl nutkání přestat se dívat, protože už toho bylo i na mě moc. Jenže dá se přestat dívat na něco tak dokonalého ve všech aspektech. Od výběru herců, postav, které hráli (a to jsou většina z nich lehce psychicky labilní lidi, kterým ale stejně musíte to štěstí, které ne a ne přijít, strašně přát), po dokonalou práci scénáristů - opravdu jeden z hrstky (ne-li jediný) seriálů, který i v těch nejhorších chvílích dokáže ještě přitlačit na pilu a dostat postavy hlouběji a hlouběji do nikdy nekončícího neštěstí a deprese. SpoilerZávěr samozřejmě perfektní, jen mi místo slz vykouzlil asi 10ti minutový nepřetržitý úsměv od ucha k uchu, protože jen málokterým seriálovým, filmovým či i reálným postavám bych přál, aby to neštěstí skončilo a všichni mohli prožít normální a šťastné životy. Pro mě tedy emocionálně nejsilnější nebylo posledních pár minut seriálů, ale především díl s05e10, protože to byl díl, u kterého jsem 80% času nemohl přestat brečet a právě kvůli němu budu na tento seriál vždy vzpomínat. Konec Spoileru.

Nemůžu si pomoct, ale oproti jedničce vidím trochu posun k lepšímu (ikdyž je to možná proto, že jednička byla vážně hrůza). Přesto ale přetrpět něco přes 2 hodiny dívání se na emo pohádku, v které se přiblblá holka (mimochodem Stewart tady byla ještě horší jak v jedničce, což sem nevěřil, že je vůbec možný) na 3 měsíce zavře do pokoje, s nikým se ve škole nebaví a pořád strašně řve ze spaní, protože ji opustil upír Pattinson - ten ji ale opustil z důvodu, který aspoň měl nějaký smysl, což jinak celý film nemá. Takové menší současné dno amerických popkornů, na které by ani pes neštěkl, kdyby film nevidělal takový nehorázný prachy! To je totiž daleko smutnější než celý příběh Edwarda a Belly.

Pro menší děti moc depresivní a celkově nesrozumitelné, pro starší zase až moc pohádkové. Především je to ale na Burtona velká slabota. Chvilama sice lze poznat jeho rukopis, ale celkově jde vidět, že je to film vytvořený pro peníze, aby mohl příště zase natočit "svůj" film. Depp předvádí míchanec Sparrowa s Wonkou a poprvé během několika let mě napadlo, že by už vážně potřeboval pořádný film, kde nebude hrát x-tou variaci pořád té samé pošahané postavy. Na 3* to nakonec vytáhla opět skvělá Elfmanova hudba, povedené finále (dokud nezačal Depp tančit - wtf?), Mia v roli Alenky, která zahrála postavu opravdu pěkně, a hlavně jsem se přes všechna negativa celou dobu nenudil. Jen doufám, že si Tim ošahal vše kolem kompletní tvorby pomocí počítáčů, že mu to alespoň na pár let stačilo a teď se vrátí zase ke svým klasicky točeným výtvorům! P.S. Kdybych si mohl vybrat znovu, určitě bych zašel na titulkovanou 2D verzi. Dabing je totiž docela peklo (hlavně oproti originálním hlasům) a 3D mě tentokrát vůbec nenadchlo.

Skvělé jak po hudební stránce, tak i po herecké - Zellweger mi tady byla ještě sympatičtější než v roli Bridget a navíc stejně jako Zeta-Jones perfektní jak hlasově, tak tanečně. Tyto 2 věci by mi už stačily ke spokojenosti, ale díky skvělé choreografii tanečních vystoupení a s ní spojenou práci režiséra sem nemohl jinak a nahodil slabších 5*. Sice se nejedná o nejlepší muzikál, Oscara za nejlepší film si asi taky moc nezaslouží (nominace za scénář už je vyloženě výsměch), ale nic to nemění na tom, že sem se skvěle bavil a rád se podivám kdykoliv znovu.

Strašné zklamání. Díky herci, co hrál Maxe, a i díky povaze hlavního hrdiny (takovýho spratka jsem už dlouho ve filmu neviděl) jsem si celou dobu přál ať ho potká velmi krutá a krvavá smrt. Opravdu by se měly tyto pocity dostavovat u pohádky pro děti? Režisérsky na výbornou, protože Jonze opravdu umí, hudba taky vynikající... ale co z toho, když příběh byl nejen o ničem, ale hlavně mi celý děj byl velmi proti srsti. V životě bych nenechal dítě, aby se na tenhle film dívalo... škoda, velká škoda.