Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Dokumentárny
  • Akčný
  • Krimi

Recenzie (58)

plagát

Kult hákového kríža (1998) odpad!

Podle mě ten film nemá ani hlavu ani patu. Motto filmu je, že člověk nemá být nasranej. Tj. nemá řešit nic co ho znepokojuje, pouliční gangy a rasismus z té druhé strany má ingorovat a brát je jako nedílnou a neměnnou součást reality. Udělejme si malou analýzu. Hlavní hrdina je zarytý (a poměrně inteligentní) neonacista, který se stal tím čím je proto, že černoši zabili jeho tátu hasiče, který sám měl mírně rasistické názory. Je i zdatným agitátorem svého přesvědčení, mnoho mladých beznadějců strhne pro ideu rasismu (na základě známých argumentů o zlodějích práce a flákačích) a páchají spolu zvěrstva na imigrantech. Jednoho dne zabije dva černé zloděje, kteří se mu pokusili ukrást auto, jednoho z nich vlastně brutálním způsobem popraví a má z toho pocit zadostiučinění a je rozradostněný. Jde za to do vězení, kde dostane strach, protože vidí samé barevné, ale naštěstí najde skupinu dalších nácků, už od pohledu totálních debilů, která mu poskytne ochranná křídla. Pak si všimne, že jeden ze soukmenovců ve věznici kšeftuje s nějakým hispáncem. To ho rozčíli a nácky napomíná, že tyhle styky s barevnýma jsou špatné, příště si k nim už v jídelně nesedne (zatímco sám se při výkonu své práce v prádelně pomalu osměluje a začíná si povídat s černochem, který je takový vtipný sympaťák, to mu ale přijde ok). Nácky, neboli skupinu namakaných blbů, jeho náhlá odtažitost rozzuří, a tak ho ten nejnamakanější a nejblbější za účasti ostatních znásilní v koupelně. Do vězení za ním přijde jeho bývalý učitel, chytrý černoch, který má k němu krátkou promluvu zatímco Derek trpí s natrženým zadkem. V tu chvíli je najednou přesvědčen, že celá myšlenka, pro kterou žil, je špatná..a že byl díky ní jen nasranej, a že už nasranej být nechce, a tak už nechce být ani rasista. Potkal dva dobrý černochy, nácek mu natrhnul střevo, takže výsledkem je, že přestává být rasista a s náckovským hnutím končí. Po návratu z vězení pak jedním rozhovorem o zlu nacistické myšlenky přesvědčí i mladšího bráchu, který ho do té doby obdivoval a byl nadšený skin. Odstrojí ze stěny plakáty s esesákama, Adolfem a praporkama s hákáčema, a jsou z nich hodný klucí, kteří už nechtějí být nasraný. Pokud byla účelem pouhá adaptace skutečného příběhu o názorovém posunu od sadistického nácka s vytetovaným hákáčem k hodnému multikulťákovi, pak je scénář hodně nedotažený... chybí pádné argumenty, protože to co jsme ve filmu viděli k proměně charakteru a názorů prostě nestačí. Závěrečná smrt mladšího bráchy černochem z gangu by těžko probudila pocit vlastní viny, ale naopak usnuvší rasistické pudy. Vzhledem k tomu, že film odsuzuje jakékoli konzervativní myšlenky, jako například odpor táty hasiče k pozitivní diskriminaci černochů, a do popředí staví motto nechci už být nasranej a proto nebudu rasista a nic víc neřeším, považuji ho za manipulativní politický snímek. Jako manipulace hodně slabé, ale pro jednodušší jedince možná účinné, a proto i dle mého názoru nebezpečné. Kvalitní manipulující snímky dovedla natočit hitlerovská propaganda, a od ní se měli tvůrci filmu učit, když chtěli kvalitně agitovat opak, tedy multi-kulti. Odpad!

plagát

Kráľ zlodejov (2003) 

Film si zaslouží čtyři hvězdičky už za to, že se režisér zhostil hlubokého tématu v časech, kdy je kinematografie v našich končinách tak mělká. Příběh upozorňuje na palčivé téma působivou formou bez podbízivosti a manipulace divákem. Postava Julie symbolizuje děsivost a beznadějnost celého příběhu. Scénář je trochu slabší, některé scény bych bral v pohádce nebo v komedii, ale ne ve filmu, kterému mám uvěřit. Hlavně situace při osvobozování sestry na mě působí nepropracovaně, pohádkově a shazují laťku nasazenou dobrými výkony herců. Barbu s pistolí mi připadá autentický jako když Jackie Chan jedním kopem zlikviduje deset chlapů, nechápu hromadný exodus dětí z cirkusu po smrti Carusa, když se mohly vypařit kdykoli v ulicích, nevím jak kde v Berlíně ukrýt šapitó s dětskými vězni v oploceném areálu. Nepochopil jsem konec.. vzhledem k celkové stopáži mi přišel, jakoby s tím režisér chtěl najednou rychle seknout, nebo střihač řekl už dost, nemáme materiál.. a jeho vyznění bylo nulové, snad jen z bláta do louže. Děti měly raději utíkat nočním Berlínem, bylo by to správně existenciální:-)

plagát

Vykúpenie z väznice Shawshank (1994) 

Tak nevím přátelé, celkem mě překvapuje, že protřelí filmomilové, kteří viděli tisíce filmů různých kvalit, považují tento film za nějaký etalon dokonalosti. Neříkám, že je to špatný film - herecké výkony kvalitní, dívá se na to hezky, příběh je poutavý (i když ničím originální), dojemný. Samozřejmě zpracováno po hollywoodsku pěkně, propracovaně, to ano. Že by byla v něčem vyjímečná kamera, k tomu jsem ovšem nedospěl. A od okamžiku kdy se objeví geologické kladívko je jasné, že originální leitmotiv je prokopání se na svobodu, a to pochopitelně bez stínu podezření, protože plakáty po léta úspěšně maskují díru jak do dinosauří prdele. Vězni jsou parta sympaťáků, kterým na vězení vadí jen agresivní buzerparta, jinak jsou smíření s osudem. "Chytrého černocha", který je znakem každého druhého americkém filmu, zde reprezentuje Freeman, který je v kriminále tak dlouho, že zmoudřel do úrovně Seneky. Naproti tomu dozorci spolek sadistických, nevděčných, tupých a bezcharakterních sviní. Ponaučení do života mi uniká, kromě toho, že muklové jsou parta pohodářů.

plagát

Srbský film (2010) 

Zenit hnusu? Vynechám-li slabé povahy, které na to prostě neměly, pak snad jen divák nepozorný, omezený nebo neschopný odpoutat se od konvencí může říct, že je to jen brakovitá snaha zhustit to nejodpornější a nejhnusnější, čeho je člověk schopen, "aby film šokoval". Já v srbském filmu vidím především odvážně vyslovený vykřičník nad úpadkem morálky zpustlého východu, do kterého patří, byť po všech stránkách okrajově, i naše země. Na druhou stranu - trochu jsem nepochopil, proč hypotetický sex s puberťačkou byl protknutý dějem jen náznakově jako nezobrazitelné tabu, zatímco scénka s miminem je až tak "hustá". Některé scény mohly více gradovat (děs z očekávání, napětí.. cokoliv), a naopak, kdyby občas sáhl k metonymickým prvkům namísto naturalistických, mohlo to být dle mého názoru i působivější. Ale dávám plný počet za odvahu a touhu na něco poukázat. Každopádně film, který nezapomenu.

plagát

Melancholia (2011) 

Ačkoliv úvod filmu mi připadal nudný, po zhlédnutí celého jsem si teprve uvědomil, že byl nezbytným ladícím nástrojem diváka na vlnu mezilidských vztahů mezi hrdiny (nicméně způsobil exodus popkorňáků po dvaceti minutách). Každopádně první cca třetina mohla být hbitější, mohl si více pohrát s trapností lidské koexistence v situaci jako je svatba. Jinak apokalypsa s hudebním podkresem Wagnera, demonstrace podstaty charakterů kdy navenek silná osobnost se hroutí a naopak ta subtilní získává na síle (snad díky svým věštěckým či prognostickým schopnostem), byla velmi působivá. Kamera snad trochu fádní, apokalypsa se dala lépe vygradovat.. být monumentálnější. Tím samozřejmě nemyslím ve stylu amerických katastrofických filmů typu padajících mrakodrapů, ale tu dojmovou stránku. Každopádně skvělý film, ale na plný počet to u mě kvůli ledabylé formě není.

plagát

Avengers: Pomstitelia (2012) 

V patnácti bych dal lepší hodnocení. Dejme tomu, že to není můj žánr, je to prostě moc americké a nevidím v tom žádné obohacení. Vizuálně fajn.

plagát

Medveď (1988) 

Kdo má přírodu a zvířata radši než lidi, musí vidět, ale doporučuji i těm ostatním:-) Neznám obdobný film nezkalený nějakým přiblblým lidským příběhem. Muselo dát strašnou práci to natočit a .. prostě čistá práce. Dokázalo mě to dojmout a to se jinak nedaří.

plagát

Taxidermia (2006) 

Oceňuji každý film, který je originální. Pokud je ta originalita poutavě zpracovaná, pak je to bod navíc. Má-li člověk chuť o tom přemýšlet, další bod navíc. Kamera naprosto skvělá.. spoustu filmů by tohle zpracování posunulo o dimenzi výš, další bod navíc. Herecké výkony přesvědčivé.. další bod. Takže co spojovalo tři generace úchylů? Válka, tj. bída, nesvoboda.. čeho tedy může mít člověk dostatek? Co se jako jediné se dá realizovat naplno? Sexuální fantazie a jejich realizace. Nejmrzčí pud člověka, který je na dně a nemůže mít nic jiného... zbývá sex a násilí. Proč byl děda úchylák? Protože měl hlad. Komunismus - tj. opět nesvoboda, ale toho, co nejvíc chybělo dědovi, je dostatek - žrádlo. Tak se táta přežírá, protože toho může mít kolik chce. Dnešní doba (kapitalismus, tržní hospodářství, demokracie..?) - je svoboda, je jídlo... ale jídlo je synovi odporné, protože jsou rodiče tlusťoši, táta se přežírá a chtěl by to i od syna... kterému zničil sebevědomí. Tj. syn má touhu všechno vyvrhnout... Napadá mě - chce si snad vychutnat utrpení, které měl děda i táta v době nesvobody? Oni ho měli automaticky, takže jak si ho přivodit spolu s aplikací oblíbeného koníčku? Touží člověk po utrpení když ho nemá? Pryč s demokratickým kapitalismem?:-) Pro mě jednoznačně pět hvězdiček už za tu kameru.. tak si vyhrát s působivostí scény, to smekám..