PetkaW.

Těžko říct, co jsem od Bez kalhot čekala, ale tohle určitě ne. Není to špatný film, to určitě ne, ale zkrátka... ani ne tak dobrý, jak jsem po všech reakcích čekala. Komediální složka je dle mého názoru tak nepatrná, že jsem ji skoro ani nepostřehla, romantický příběh je taky zanedbatelný, jako jen na životopis se na to taky dívat nedá, drama si představuju trošku jinak... prostě nemastné, neslané. Jako holka hodnotím kladně jen striptýzové scény,.Vůbec nic ve mně film ale jinak nezanechal a až na pár výraznějších scén si ho už skoro ani nepamatuju. Zklamání...

Původně se mi do filmu vůbec nechtělo, protože, naprosto upřímně, francouzskou tvorbu zrovna nevyhledávám. O to víc jsem si po jeho zhlédnutí nadávala. Nedotknutelní jsou něco úžasného a naprosto nenapodobitelného. U podobných snímků mám problém s jejich emocionalitou, či jak to nazvat. Tady bylo všechno podáno sice tak, jak to je, ale zároveň to na člověka o to víc zapůsobilo. Je to krásný příklad toho, že i bez zbytečného tlačení na pilu, zbytečných tlachů a dojímavých scén, jde natočit film, který na člověka zapůsobí a nechá v něm hluboký zážitek. Myšlenka, že vše se skutečně stalo, tento dojem jen podtrhuje. Stejně jako úžasná hudba, která zní sice klasicky, ale je v ní i něco (alespoň pro mě) nového a neotřelého. Po mnoha honosných soundtracích, je tento, ryze klavírní, příjemnou změnou. Herecké výkony jsou přesně takové, jaké by u podobného filmu měly být. Výrazné, ale nijak přehnané a tlačené do extrému. Asi nejvíc jsem na filmu ocenila to, že mě dokázal několikrát opravdu upřímně rozesmát a zároveň dojmout a rozesmutnět. Je to opravdu výjimečný film, ke kterému se budu ráda vracet znovu.

Musím říct, že filmy s vojenskou tématikou mě nikdy nijak extra neoslovovaly. Přišlo mi, že je v nich buď hodně patosu, politiky nebo faktických údajů, které navazovaly až dokumentární dojem. O to víc na mě Černý jestřáb zapůsobil. Byly v něm všechny výše zmíněné faktory, ale všech zde bylo tak akorát a ještě se sem vešlo mnohem víc. Celou dobu jsem seděla u filmu jako přikovaná, občas zalapala po dechu, párkrát si zanadávala a zamáčkla i pár slziček. Když film skončil seděla jsem přikovaná dál, zírala na černou obrazovku a ještě nějakou dobu o filmu přemýšlela. Zkrátka se mi dostal pod kůži a to se tímhle způsobem jen tak nějakému filmu nepodaří. Ani nevím čím přesně to Černý jestřáb dokázal, ale naplno si mě získal. Hudba Hanse Zimmera jak jinak, než geniální, herecké výkony přesvědčivé, ale nijak násilné, děj mrazivý, kamera skvělá, střih tak akorát a i stopáž, u jiných filmů zbytečně dlouhá, byla v tomto případě zcela namístě.

Hned v úvodu musím říct, že jsem nečetla knihu, takže nemám s čím film srovnávat. Ale i tak - Hunger Games mě upřímně překvapily. Po různých hodnoceních, recenzích a názorech, které jsem se dočetla, jsem od filmu nic moc nečekala a byla připravená na všelicos. Nakonec se ale ukázalo, že nebyl důvod mít takové obavy a já se u televize vážně nenudila. Film má hlavu a patu, je dobře vystavěný, napínavý a nijak zbytečně nepřehrává. Zároveň ale zapůsobí na ty emoce, na které by v danou chvíli působit měl. Herci se sympaticky snaží a Jennifer ukázala, že má opravdu na to, být jednou z nejnadějnějších mladých hereček. Co mě trošku mrzí, je hudba. Těšila jsem se na soundtrack, ale nakonec jsem hudbu ve filmu skoro nezaregistrovala, protože byla hrozně nevýrazná. Škoda, škoda. Co naopak v mých očích zabodovalo, byla celá řádka podtextů, metafor, narážek a téma samotné. V dnešní době, kdy je televize přesycená všemožnými reality show, je Hunger games skvělým varováním a zároveň ironickým zrcadlem. Žádnou extra velkou chybu jsem ve filmu neviděla a nebylo v něm nic, co by mi zásadně vadilo. Takže pro mě - velké překvapení a super zážitek. Docela se těším i na další díly a jsem doslova natěšená na knižní předlohu, na kterou se chystám v blízké době.

Ztvárnění zajímavé, originální... ale i když jsem se na film dívala jako na pohádku, tak mi v něm něco nesedělo. Byly tu scény, u kterých jsem se opravdu upřímně zasmála, ale většina mi přišla až zbytečně infantilních. Trpaslíci byli roztomilí, představitelka Sněhurky byla taky sympatická, ale kdo mi vadil, byla Julia. Její róby byly úchvatné, ale pod zlou čarodějnicí si představuju něco jiného, než ukňouranou stárnoucí slepici, která neumí nic zařídit. Vím, že je to chyba spíš scénáře, ale ani tak se nemůžu zbavit dojmu, že roli nezahrála dobře. Kam se hrabe na Charlize Theron. "Muzikálový" konec tomu všemu nasadil vyloženě šaškovskou korunu a i když už od začátku je jasné, že film se sám na sebe dívá s nadhledem, tak tohle byla síla. Celkově mi mnohem víc sedla verze Sněhurka a lovec... Tuhle Sněhurku jsem viděla jednou a asi mi to na dlouhou dobu bude stačit.

Většina TV filmů se dost často podceňuje a dost často je to neprávem. Tenhle film je toho zářným příkladem. V mnoha ohledech je Panenská královna lépe propracovaná, poutavější a celkově lepší, než velké množství kino filmů. Alespoň já z ní byla nadšená. Krásné kostýmy, masky, výprava, výkony.... Hudba byla přímo dechberoucí. Dějová linka byla jasná, hezky vyprávěná, nikde se nevlekla a držela se více méně skutečné historické linie. Oba díly jsem zhlédla na jeden zátah a ani na chvíli jsem se nenudila. Tom Hardy byl k sežrání a jen potvrdil můj názor , že jde o jednoho z nejtalentovanějších mladých herců současnosti. Představitelku hlavní role jsem ještě v jiném snímku neviděla, ale tady předvedla hrát rozhodně umí a že se umí vcítit do role. K Panenské královně se určitě moc ráda brzy vrátím. Doporučuju všem, kteří mají podobný historický žánr rádi.

Věřím, že kdybych Hřiště snů viděla o pár let dřív, dala bych mnohem vyšší hodnocení. I takhle jde o vážně dobře natočený film, který má co říct a rozhodně má kouzlo. Ale nějak mě to nechytlo za srdce tolik, jak jsem čekala. Mrzelo mě, že spoustu motivů nebylo vysvětlených a já tak dumala, co, proč, jak a neužívala si zbytek filmu. Oceňuju myšlenku, že člověk si má jít za svým snem, i když je šílený. Konec byl ale na můj vkus až moc přeslazený a dokonalý.

Nápad to nebyl špatný. Ale prostě... nevím, nějak mi tohle podání váženého amerického prezidenta nesedlo. Upírské filmy mám ráda, ale tohle byla slátanina. Zkroutit válku severu proti jihu do požadovaného boje upírů o území a moc, se podle mě dvakrát nepovedlo a celé to působilo dost kýčovitě a strojeně. U podobných filmů něco zachrání hlavní hrdina, ale ani to se zde nepodařilo. Walker je mi vyloženě nesympatický a mohl dát do role mnohem víc. Za to Cooper mohl mít klidně prostoru víc. Nejvíc mi asi vadila umělost některých scén a otřesně průhledné a vyumělkované efekty. Souboj Lincolna s upírem mezi stádem koní byl otřesný... Přes tohle všechno poslední dobou nějak měknu, a tak i Lincolnovi dávám 3 hvězdičky. Koukatelné to bylo a když člověk přivře obě oči, tak si to možná pustí i znovu.

Obdivuju Jackieho! V tomhle věku mít tolik elánu a energie bych taky chtěla. Na svůj vypadá skvěle a drží si standard svých kung-fu triků a podívané, u které se člověk pořád ještě má občas čemu smát. Že to ale i přes tyhle klady není, co to bývalo, je věc druhá. Poslední jeho filmy jsou fajn na "takové to nedělní pokoukáníčko" po obědě. Ale jinak nemají už to kouzlo, co mívaly.

Některé příběhy jsou opravdu neuvěřitelné. Člověk musí kolikrát obdivovat, jak silnou mají daní lidé vůli a co všechno přežili. Příběhy silné a neskutečné, ale coby dokument není seriál moc dobře propracovaný. Vadí mi zběsilé rychlé střihy...