Sista

Rok 1968 změnil svět. A čtveřici dívek - domorodých Australanek- se změnil život, když z rodného městečka v západní Austrálii jedou do Vietnamu, zpívat pro vojáky na frontě. Své oblíbené country písně vymění s pomocí jejich nového manažera za soul a blues a v cizí zemi poznávají lásku, slávu i hrůzy války. Film je založen na skutečném příběhu.

Student je obviněn z krádeže ve škole. Je vyloučen ze studií a otec ho za to vyhání z domova. Tím začíná jeho úpadek. V Paříži navazuje vztah s herečkou, poté se z něj stává barový tanečník. V Marseille nastoupí na loď, která podle něj míří do kolonií, nakonec se ale dostane zpátky domů, kde je mu odpuštěno. Film byl natočen podle divadelní hry Ivora Novella, který zároveň ztvárnil hlavního hrdinu dalšího Hitchcockova filmu Příšerný host.

Anglický letec se seznámí s polským důstojníkem, který ho přesvědčí, aby s ním jel do Francie shlédnout několik středisek odboje. Po návratu do Anglie je vyslýchán důstojníkem Francouzské armády a dozvídá se, že polský důstojník byl ve skutečnosti členem gestapa. Od té chvíle znovu sledujeme cestu obou mužů, tentokrát včetně detailů, které letec nemohl vidět - např. tajné signály jeho společníka pro dorozumění s gestapem. Na konci je falešný polský důstojník odhalen. Bon Voyage neboli Šťastnou cestu je jeden ze dvou filmů (spolu s Madagaskarským dobrodružstvím - Aventure malgache), které Hitchcock natočil na památku účastníků francouzského odboje, jako svůj osobní příspěvek k válečnému úsilí.

Laurita je žena se špatnou pověstí. Má za sebou manželství s opilcem a navíc kvůli ní spáchal sebevraždu mladý umělec. Seznamuje se s Johnem, mladíkem z dobré rodiny. John o minulosti Laurity nic neví a ožení se s ní. Za čas se ale Johnova matka dozví, co má Laurita za sebou a přinutí Johna k rozvodu. Lauritin život je v troskách. Natočeno podle hry Noela Cowarda.

Komorní film o dvou ženách rozdílného věku, které podnikají cestu vlakem do jiného města, čímž se odpoutávají od svého běžného prostředí. Obě se oddávají snům, které jsou ale konfrontovány s realitou a rozčarováním. Tento snímek je Bergmanovým experimentem. Pokusil se zde skloubit vizuální a zvukovou složku při vyprávění příběhu a navození atmosféry, při vyjádření podtextu a nálady - a to bez hledání opory v hudebním partu.