Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenzie (793)

plagát

Prepadovka 2 (2014) 

Neskutečný masakr. John Woo moderní doby (snad místo pistolí pěsti a nože). Od jedničky se tady myslím docela přitvrdilo, to budiž varováním pro slabší povahy, ale když se dva perou na život a na smrt, tak krev prostě teče a kosti se lámají, bez toho se film neobejde, aniž by se v tom na makro režim vyžíval. Bál jsem se, že to bude při 150 minutách příliš dlouhé a že první část bude nudná, jak se v recenzích psalo. No je pravda, že druhá část (myslím tohoto druhého dílu) je oproti první mnohem rychlejší, ale dalo se to bez problémů přežít jako celek. Dvojka se trochu víc snaží působit nejen jako akční řežba, ale i jako film s dějem. Řekněme jenom, že v tom zcela neselhává. Ale stále je to hlavně monstrózní akční řežba. A parádní. Vhodná hudba, nápadité souboje - nejrůznější prostředí dávají vyniknout různým vychytávkám a bezchybné kameře, některé záběry jsou skvost. Čím kdo zachází, tím také schází, že zbraň v ruce vůbec neznamená, že je nutno ji používat, to jsou "vtipné" momenty, ve kterých se Gareth Evans vyžívá. Že hlavní hrdinové vydrží trochu více než běžní padouší, to už k tomu patří. Akční film 21. století, nezbývá než zatleskat, tohle je jízda.

plagát

Black Books (2000) (seriál) 

Příjemný docela chytrý humor, občas jsem se i zasmál a to je u mě co říct. Viděl jsem první sérii a kousek druhé. Prozatím mi to asi stačí, leč sympatické rozptýlení.

plagát

Od súmraku do úsvitu (1996) 

Začíná to dobře. Jižanská atmosféra, šerif v obchůdku uprostřed pouště, dobře volená hudba... a k tomu ty typické dialogy - nepochybný scénář Quentina Tarantina, ten se nezapře. A vůbec celá první hodina je taková Tarantinovská a moc se mi líbila, až jsem si říkal - jak tohle mohl natočit Rodriguez? No ale pak se to překlopí a rázem sledujeme úplně jiný film. To už je zase jasný Rodriguez. Upírskou vyvražďovačku. Není to žádný horor, ale komedie a je to velká změna celého charakteru filmu. Kluci si vyhráli. Ale už mi ta druhá část přišla výrazně pod úroveň toho, co jsem běžně ochoten sledovat.

plagát

2012 (2009) 

Extrémně špatný scénář, naprosto přiblbé jednání, miliony nelogičností a fyzikálních kravin umocněných na pátou. Kolikrát se mi chtělo smát a brečet zároveň, jak to bylo blbé, blbé, stupidní. Všechny zlé postavy to měly jasně spočítané, všechny vztahově nadbytečné a komplikující postavy také, občas někdo umře "důležitý", to se nedá nic dělat, za chvilku už se zase s kámoši smějeme a jede se dál. Gratulujeme, jste hrdinové, že jste dokázali to a to, zachránili jste stovky lidí... ne, nevadí, že jste zachraňovali to, co jste před pěti minutama totálně podělali a kvůli vám jsme v takovým problému a dalších pár stovek jich bídně pomřelo. Prostě děs. Jenže jsem to dokoukal a to naprosto bez problémů i vzhledem k délce, protože efektově to je dobré a o to tu asi hlavně jde (aspoň doufám). Škoda, že k tomu někdo nenapsal něco zajímavějšího. Tak já nevím, dvě až tři... Za deset Kč v HD z Google Movies, nekupte to ;-)

plagát

My Best Friend's Birthday (1987) 

Trochu zmatené a samozřejmě necelé, protože film se kompletní nezachoval. Ale i přes sníženou kvalitu jde poznat v dialozích Quentinův rukopis, některé části pobavily, dobrý rozjezd měl.

plagát

Nymfomanka II. (2013) 

Už mi to přišlo takové utahané, nevím, proč to má celé tolik minut ve dvou dílech, nesestříhaná verze mě děsí už jenom svojí existencí. Některé epizody zajímavé, ale celkově to proti jedničce dost ztrácí. Navíc trochu spankingu a "porno" záběrů, namíň zábavy. Nejvíc se mi líbily asi ty poslední vteřiny ve tmě, takže i když konec divný a nesprávný, tak naprostý konec aspoň že tak (no jo, vyhýbám se spoilerům). Odkazy na náboženství, historii, zjevení... bylo to už trochu dost ulítlé.

plagát

Damien: Omen 2 (1978) 

Druhé pokračování kleslo podstatně níže pod jedničku. Nemá to takovou dusnou tmavou atmosféru, nulové nápady postupného umírání připomínají spíš jakousi nepovedenou starou variaci na Final Destination. Jediné, co působí napjatě je chorálová hudba, ale když je u ní jenom záběr na "soutředícího se Satana" a vzápětí na trpícího chlapce, který se přimáčkne na skleněné dveře a v close-up záběru sjíždí ksichtem dolů, člověku spíš hrozí záchvaty smíchu.

plagát

Mimic (1997) 

Guillerma mám docela rád, ale tohle je teda bída. Nenápadité, nestrašidelné, přiblblé, nesmyslné ve všech možných ohledech. Béčkový horor s nádechem céčkovitosti.

plagát

Spálené spomienky (2007) 

Susanne Bier se ráda pitvá ve složitých, resp. vyhrocených mezilidských vztazích. A ať už to dělá ve své domovině Skandinávii nebo s americkými hvězdami jako je Halle Berry, daří se jí to. Benicio Del Toro jako vždy pod vlivem, aspoň mi to tak přijde, tady to byl asi první film, který jsem viděl, kde byla jeho role tak nějak v rámci možností pozitivní, a myslím, že se jí ujal skvěle. Tímto se prozatím se Susanne Bier loučím, další filmy mě už moc nelákají, ale uvidíme, s čím přijde dál.