SpikeX6

Barbie byla tak trochu fenoménem minulého léta a tak jsem se dost těšil, až se na ni konečně podívám. Margot moc nemusím, zato Ryan Gosling mě fakt baví. Hlavní myšlenka filmu, kdy je Barbie i s Kenem vržena ze svého ideálního světa do reality, není nikterak nová (srovnej například Kouzelnou romanci), tudíž neurazí, ani nenadchne. Vizuální stránka odpovídá tématu a co se vtipu týče, tam jsme někde okolo průměru. Co je průšvih je ovšem zase ta politika. Nevím, jestli má Margot na tyhle filmy smůlu, nebo si je cíleně vybírá, ale od poloviny Barbie směřuje k Birds of Prey, tedy hodně rychle ke dnu. Nerozumím jak pomůže rovnoprávnosti mužů a žen film, ve kterém vykreslíte muže jako tlupu egoistických neandrtálců, a to jak vizuálně, tak intelektuálně. Dvě hvězdičky dávám za to, že jsem se vyloženě nenudil a samozřejmě za Goslinga.

Druhá Duna je pro mě zatím letos tím největším filmovým zážitkem a nevím ani o ničem, co by ji mělo šanci překonat. Audiovizuální stránka je dechberoucí a stejně tak i příběh a vývoj postav je úchvatný. Přesto všechno jsem si našel pár much, které mě, po dlouhém přemýšlení, dovedly k tomu, že hodnotím sice velmi silnými, ale přesto pouze čtyřmi hvězdičkami. Takové tři hlavní mínusy, které snad mohu uvést, aniž bych spoileroval děj, jsou: a) kontrast v tempu děje: film celou dobu jede v pozvolném tempu, které postupně graduje, nicméně vyvrcholení je za mě příliš urychlené; b) nový záporák: tato postava je podle mě ve filmu zbytečná a nepřináší nic, co by se nedalo vytvořit už s prvním hlavním záporákem (epickou černobílou scénu by bylo, podle mě, možné do filmu zakomponovat i jiným způsobem); c) závěr působí rozpačitě: způsob otevřeného konce, který scénáristé zvolili působí šablonovitě a nelogicky.

Babylon má tři hodiny. Dvě hodiny jsou hodně dobrý, hodina téměř nesnesitelná. Přirovnal bych to k situaci, kdy si ve vyhlášené restauraci dáte své oblíbené jídlo. Dáte si předkrm, polévku a v okamžiku, kdy začínáte jíst hlavní chod, se vám kuchař přijde do jídla vyzvracet. Pořád máte na stole to skvělé jídlo, ale jíst už ho opravdu nechcete. Od režiséra je alespoň fér, že vám už v prvních pěti minutách ukáže, co asi od filmu čekat. Takže pokud si na začátku říkáte "je to hnus, ale dokoukám to", tak věřte, že lepší už to nebude. Jedna hvězda za scénu "Lights. Sound. Action." u které jsem málem umřel smíchy.